Čokoládový král Porošenko zřejmě zvítězil už v 1. kole, chce jednat s Ruskem

Kyjev – Bývalý šéf ukrajinské diplomacie, poslanec a oligarcha přezdívaný „čokoládový král“. To je pravděpodobný vítěz ukrajinských prezidentských voleb Petro Porošenko. Podle předběžného průzkumu u hlasovacích místností získal v prvním kole 55,9 procenta hlasů. Podnikatel Porošenko je považován za muže kompromisu. Vysoké posty zastával během působení prozápadní i proruské vlády. Ve vztahu k Rusku má jasno – chce zpět Krym a podporuje ekonomické sankce vůči Kremlu. Do prezidentských voleb šel Porošenko jako nezávislý. Už dříve avizoval, že pokud vyhraje, své firmy prodá. „Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem,“ uvedl.

Porošenko poblahopřál spoluobčanům k úspěšným prezidentským volbám, poděkoval voličům a označil se za novou hlavu státu. „Volby skončily v prvním kole a země má nového prezidenta,“ prohlásil oligarcha na tiskové konferenci v Kyjevě bezprostředně po oznámení neoficiálních odhadů výsledků. Porošenko podle nich získal nadpoloviční většinu hlasů a vyhrál hned v prvním kole. Většina Ukrajinců mu prý dala mandát k tomu, aby pokračoval v integraci s Evropou.

Předpokládaný nový prezident se vyslovil proti federalizaci Ukrajiny a pro unitární stát. „Ukrajina bude jednotná, unitární, federativním státem nebude,“ řekl. „Je to stěžejní bod mého volebního programu,“ dodal. Porošenko rovněž uvedl, že pro letošní rok počítá i s mimořádnými parlamentními volbami. Řádný termín voleb připadá na rok 2017. 

Porošenko je připraven vést jednání s Ruskem s využitím prostředníků z USA a Evropské unie. Vztahy s Moskvou jsou „nejsložitější za posledních 200 let“, ale jednání lze navázat prostřednictvím Washingtonu a Bruselu i s využitím „jiných možností“, uvedl na tiskové konferenci v Kyjevě.
  
KDO JE PETRO POROŠENKO?

Miliardář, jehož čokoládu milují i Rusové

Bonbóny, karamelky a další sladkosti. Devětačtyřicetiletý podnikatel a politik je v současné době známý hlavně jako „čokoládový král“. Obchodovat s kakaovými boby začal už v 90. letech, poté ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven. Nyní vlastní holding Roshen, který je jednou z největších potravinářských firem v zemi. Jeho sladkosti slaví úspěch na Ukrajině, ale i v Rusku.

V roce 2012 ho magazín Forbes zařadil na šesté místo v žebříčku nejbohatších Ukrajinců. Jeho majetek odhadl na jednu až dvě miliardy dolarů. K bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5.

Politická kariéra ve jménu střídání stran

Porošenko má ale bohaté zkušenosti také jako politik. Už v roce 1998 byl zvolen do parlamentu za Sjednocenou sociálnědemokratickou stranu Ukrajiny (OSDPU), později si založil vlastní stranu Solidarita. Pomáhal také zakládat Janukovyčovu Stranu regionů, posléze ale přešel na stranu prozápadní strany Naše Ukrajina vedené Viktorem Juščenkem. Za jeho vládnutí byl po oranžové revoluci šéfem vlivné prezidentské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO).

Porošenko byl v nedávné době blízkým spolupracovníkem Julije Tymošenkové. V její vládě působil mezi lety 2009 až 2010 jako ministr zahraničí. Za vlády Viktora Janukovyče pak v roce 2012 zastával post ministra hospodářství. Nyní kandidoval na prezidentský post jako nezávislý. Podpořil ho mimo jiné Vitalij Kličko, který se kvůli němu vzdal vlastní kandidatury.

Jednotná Ukrajina a tvrdě proti Rusku

Miliardář jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho hlavní heslo je jednotná Ukrajina. „Společně bojujeme za mír, klid a bezpečnost, za zlepšení ekonomiky, absenci korupce a úplnou mezinárodní solidaritu s Ukrajinou, díky které nejen vytvoříme pořádek na východě, ale brzy získáme zpět i Krym,“ myslí si miliardář. 

O vstup Ukrajiny do NATO usilovat nehodlá, v neposlední řadě i proto, že členské státy Aliance nemají na ukrajinské členství jednotný názor. „Ve funkci prezidenta bych ale chtěl s našimi sousedy jednat o vytvoření nových spojenectví či o možnostech společné obrany,“ dodal.

Ve vztahu k Rusku je Porošenko nekompromisní. Anexi Krymu neuznává a Západu doporučuje vyhlásit proti Rusku ekonomické sankce. „Německo by mělo zablokovat nákup ruského plynu, dokud se Moskva Krymu nevzdá,“ prohlásil.

Osobní život

Rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965), který leží v Oděské oblasti. Vyrůstal ve městě Vinnycja. V roce 1989 vystudoval ekonomii na Fakultě mezinárodních vztahů a mezinárodního práva na Kyjevské státní univerzitě, kde také působil jako asistent. Porošenko je kandidátem věd a autorem několika knih. S manželkou Marinou, vystudovanou lékařkou, mají dva syny a dvě dcery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...