Většina Ukrajinců považuje za důležité, aby budoucí prezident pokračoval v proevropské orientaci země. Na prozápadní kurz, který jde ruku v ruce s reformami, kladou v souvislosti s volbami důraz i Evropská unie a Spojené státy a je to právě prezident, kdo má v ukrajinském politickém systému hlavní slovo v zahraniční politice. Všichni hlavní favorité sice tvrdí, že chtějí směřování, které Ukrajina po Euromajdanu sleduje, zachovat. Z vyjádření některých kandidátů ale vyplývá, že by ho mohli přinejmenším zkomplikovat. Ukrajinci půjdou volit 31. března a k pravděpodobnému druhému kolu pak 21. dubna.
Od evropské integrace po neutralitu. Kam chtějí vést Ukrajinu kandidáti na prezidenta?
V únoru zveřejněný průzkum sociologické společnosti GfK uvádí, že pro 18 procent dotázaných bude při volbě rozhodujícím hlediskem právě to, jestli hodlá dotyčný pokračovat v proevropském směřování země. Dalších 36 procent tvrdí, že pro ně sice nejde o hlavní faktor, ale považují ho za důležitý.
Jako zásadní vidí zahraničněpolitické představy budoucího prezidenta přirozeně i západní partneři Kyjeva. Osmnáct států Evropské unie včetně Česka schválilo v únoru dokument, podle kterého „budou volby pro Ukrajinu testem: pro její demokracii, reformy, houževnatost a orientaci. Pro EU zůstává klíčovým zájmem udržet Ukrajinu na evropské cestě reforem a i nadále ji bude podporovat“.
Také americká velvyslankyně na Ukrajině Marie Yovanovitchová v souvislosti s nadcházejícími volbami uvedla, že „Ukrajina musí zůstat rozhodná na své cestě k míru a reformám, se stabilními a silnými základy pro svůj ekonomický růst a bezpečně ukotvená v zásadových a nekompromisních západních hodnotách“.
Zahraniční politika je jednou z hlavních oblastí působnosti ukrajinského prezidenta. V tamním poloprezidentském systému je sice vláda odpovědná parlamentu, avšak s dvěma výjimkami – obranou a právě zahraniční politikou. Šéfa diplomacie i ministra obrany navrhuje parlamentu prezident, který má v zahraniční politice hlavní slovo.
Podle posledního průzkumu je favoritem voleb komik Volodymyr Zelenskyj, kterého by volilo 25,1 % lidí. Stávající prezident Petro Porošenko i expremiérka Julija Tymošenková mají vyrovnané šance, hlas by jim dalo 16,6 %, resp. 16,1 % voličů. Čtvrtý by skončil k Rusku vstřícný Jurij Bojko (11,3 %) a pátý exministr obrany Anatolij Hrycenko (7,7 %). V druhém kole by Zelenskyj porazil Porošenka i Tymošenkovou.
Zelenskyj: Co je NATO?
Právě povolební představy favorita voleb přitom zůstávají v mnoha ohledech nejasné, a to včetně zahraniční politiky.
Bezpečnost země je podle jeho programu svázána se „směřováním k NATO a dalším podobným organizacím,“ přičemž je ale podle něj třeba potvrdit ho referendem. Není přitom jasné, jaké další organizace má na mysli ani čeho by se mělo referendum týkat, zda sbližování s NATO, nebo členství v něm. Většina členů Aliance ho vůbec nepořádala, připomíná web Evropejskaja Pravda.
Sám Zelenskyj se navíc v jednom interview ptal, co vlastně případné členství v NATO přinese. „Mám dotaz k NATO. Co je to? Vojska, která nás budou bránit před agresory? Jestli budou – dobrá, pojďme se klidně domluvit,“ uvedl favorit na prezidenta.
O podpoře integrace s EU v programu nepíše a v jeho veřejných vyjádřeních – stejně jako někdy i v souvislosti s NATO – zaznívá ve spojení s Unií teze „nás tam nečekají“ oblíbená mezi euroskeptiky. „(Vstoupit) v jakoukoliv unii za podmínek, že neztratíme nezávislost našeho státu – báječné! Ale ať nám řeknou, kde nás čekají. Možná že na nás EU klepe: Přátelé, prosím vás, proč odmítáte? Ne, (nic takového) neslyším,“ tvrdí Zelenskyj.
Jeho poradkyně Irina Venediktová nicméně na únorovém setkání zástupců kandidátů s unijními představiteli v Bruselu ujišťovala, že jde o „absolutně proevropského kandidáta,“ který podporuje směřování k EU i NATO.
Podpora MMF a ochota jednat s Ruskem
Co se týče reforem, tento termín se v Zelenského programu objevuje přesně dvakrát, a to jen velmi obecně. Nedávno ale uvedl, že podporuje spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) „pro další zlepšení ekonomické situace v zemi, příliv investic a zvýšení životních standardů“.
Právě součinnost s MMF je pro ukrajinské proreformní a prozápadní směřování klíčová. Spolupráce a finanční pomoc ze strany EU na základě asociační dohody a dohody o volném obchodu je totiž podmíněna předchozím uzavřením dohody s fondem, stejně jako finanční pomoc od USA či Světové banky. Loni v prosinci se Kyjev dohodl s MMF na dalším čtrnáctiměsíčním podpůrném programu, v rámci kterého má Ukrajina výměnou za reformy dostat půjčku v hodnotě téměř čtyř miliard dolarů.
Ve vztahu k Rusku má Zelenskyj ambice „ukončit válku, vrátit dočasně okupovaná území a přimět agresora ke kompenzaci způsobených škod“, a to za pomoci „garantů Budapešťského memoranda a partnerů z EU“. Naráží tím na dokument z roku 1994, v němž se Rusko, USA a Velká Británie zavázaly respektovat územní celistvost Ukrajiny za to, že se vzdá sovětských jaderných zbraní nacházejících se na jejím území.
Konkrétnější návrhy, jak chce ukončení konfliktu dosáhnout a za jakých podmínek, však Zelenskyj nepředstavil. Tvrdí ale, že je ochoten vyjednávat i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Porošenko: Nezvratně do EU a NATO
Stávající prezident Porošenko se problematice EU a NATO věnuje v programu ve srovnání s dalšími čelními kandidáty nejobsáhleji a jako jediný z první pětice se jasně vyslovuje pro vstup do obou organizací.
Hned v úvodu programu píše, že „jedině plnoprávné členství v EU a NATO definitivně a nezvratně garantuje naši ukrajinskou státní nezávislost, naši ukrajinskou národní bezpečnost“. Dále tvrdí, že chce v roce 2023 podat přihlášku do EU a získat od NATO akční plán, tedy předstupeň členství.
Mimo jiné navrhl dodatek ústavy zakotvující směřování země do EU a NATO, který parlament velkou většinou schválil a prezident ho následně podepsal. Úprava mluví o „nezvratnosti evropského a euroatlantického kurzu Ukrajiny“ a uvádí, že pro vstup do obou organizací nebude třeba referendum.
Případné začlenění bude nicméně vyžadovat mnohem více času, protože západní partneři stále vidí na ukrajinské straně řadu překážek.
Podpora reforem a Minsku
Spolupráci s MMF Porošenko v programu výslovně nezmiňuje, ale dotýká se v něm některých reforem, konkrétně třeba nutnosti pokračovat v decentralizaci nebo harmonizaci vzdělávání a vědy s evropskými standardy.
Také analýza think-tanku Vox Ukraine, který zkoumá hlasování poslanců o reformách od roku 2014 (anglicky stručně zde), ukazuje, že Blok Petra Porošenka patří v parlamentu k jejich hlavním podporovatelům. Předseda frakce Artur Gerasimov podpořil 86 % reformních návrhů, což ho mezi 423 poslanci řadí na 57. místo.
Prozápadní směřování země spojuje Porošenko i s řešením konfliktu s Ruskem. „Vytvořili jsme silnou transatlantickou koalici na podporu Ukrajiny. Mezinárodní sankce proti agresorovi jsou pevně svázány s úplným koncem okupace ukrajinského Donbasu a ukrajinského Krymu,“ píše v programu.
Výslovně v něm nezmiňuje Minské dohody, na jejich dodržování ale dlouhodobě trvá a obviňuje Rusko z jejich porušování. Navíc požaduje rozmístění mírové mise OSN v Donbasu.
Tymošenková: Válku vyřeší Budapešť plus
Expremiérka Tymošenková se ve svém programu nevěnuje otázkám zahraniční politiky příliš podrobně. Rozvíjí v něm především svou myšlenku nového formátu nazvaného Budapešť plus, který má podle ní zajistit osvobození a navrácení okupovaných oblastí Krymu a Donbasu.
Tento vyjednávací formát má zahrnovat lídry původních signatářů Budapešťského memoranda – kromě Ukrajiny tedy Rusko, USA a Velkou Británii – doplněné o představitele dalších jaderných mocností Francie a Číny, které se k memorandu později také přihlásily, byť volněji. Dále se má podle Tymošenkové přidat i Německo a „Vysoký komisař EU pro bezpečnostní politiku,“ což je funkce, která v současnosti neexistuje. Tymošenková měla pravděpodobně na mysli Vysokou představitelku EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicu Mogheriniovou.
Jak má tento formát napomoci vyřešení konfliktu a navrácení okupovaných území Ukrajině, už Tymošenková nevysvětluje. Zástupkyně USA Kate Witmerová dala na debatě v Bruselu nepřímo najevo obavy, aby nový formát neohrozil stávající Minské dohody.
Poradce Tymošenkové Grigorij Nemirja na to odvětil, že nová iniciativa neznamená konec Minsku, ale jeho nadstavbu a že se může nazývat i jinak, třeba P5+ (P5 – pět stálých členů rady bezpečnosti OSN – pozn. red.) nebo Normandie+ (Normandský formát – Ukrajina, Rusko, Německo, Francie – pozn. red.). „Ale Ukrajina musí opustit úzké paradigma dvoustranné války (Ruska a Ukrajiny) ve prospěch formátu regionálního konfliktu,“ dodal poradce.
Pro EU, ale proti MMF
Tymošenková ve svém programu slibuje reformu armády a „další integraci do NATO“, o integraci do EU ale nehovoří. Její poradce sice tvrdil, že expremiérka se staví kladně k členství v obou organizacích, zároveň ale připustil výhrady k asociační smlouvě s EU a možné změny v ní, aniž by upřesnil, jak přesně by měly vypadat.
Navzdory deklaratorní podpoře integrace do EU i NATO sahá i Tymošenková k populistické rétorice ve stylu „nás tam nečekají, poradíme si sami,“ všímá si Evropejskaja pravda. Kromě toho se staví velmi nepřátelsky ke spolupráci s MMF, aniž by vysvětlila, kam jinam by se Ukrajina měla obrátit se žádostí o finanční podporu.
Tymošenková má také velmi špatné skóre, pokud jde o podporu reforem v parlamentu. Ve výše zmíněné analýze Vox Ukraine patří její strana Vlast v tomto ohledu k těm průměrným až horším. Sama šéfová podpořila pouze 34 % reforem, což ji řadí na 328. příčku ze 423 poslanců.
Bojko: Neutralita a dobré vztahy s Ruskem
Problematika Evropské unie i Severoatlantické aliance přirozeně chybí i v programu Jurije Bojka, bývalého šéfa proruské parlamentní koalice Opoziční blok. Politik místo toho slibuje „skutečnou neutralitu a nezúčastněnost Ukrajiny“ a hodlá „překonat rozpory se všemi sousedními zeměmi včetně Ruska“. Ukrajina podle něj dodrží „všechny mezinárodní závazky pro mír na Donbasu“.
Jurij Bojko
Také Bojkův poradce Oleg Vološin prioritu směřování do EU a NATO zpochybnil a uvedl, že „většina Evropanů nechce ani konflikt, ani partnerství s Ruskem, chtějí prostě normální vztah. A my v kampani trváme na tom, že Evropa není nepřítel Ruska, ale má prostě jiné hodnoty“. Pokud jde o Donbas, je Bojko pro spolupráci s okupovanými oblastmi, zrušení obchodní blokády a výlučně diplomatické řešení „bez militarizace“, dodal poradce.
Hrycenko: Ani slovo o EU a NATO
Také exministr obrany Anatolij Hrycenko ve svém programu Evropskou unii ani Severoatlantickou alianci vůbec nezmiňuje. Horuje ale pro pokračování moratoria na vývoz dřeva, které Ukrajina zavedla v roce 2015 a které porušuje asociační smlouvu s EU. Kromě toho se podobně jako jiní kandidáti často vyjadřuje ve smyslu „nás tam nečekají, tak musíme spoléhat na sebe“, dodává Evropejskaja pravda.
Hrycenkova poradkyně Světlana Zališčuková přitom v Bruselu tvrdila, že „evropská a euroatlantická integrace je naprosto nezpochybnitelnou volbou Ukrajinců“.
Ukrajina se podle Hrycenkova programu nesmí vzdát Krymu a také Donbas musí být navrácen, aniž by území získalo zvláštní status. Podle své poradkyně je kandidát v případě Donbasu pro „mírové řešení, ale ne podle podmínek Ruska,“ přičemž okupované oblasti „nemají mít právo veta“ a tamní moc nemá být kontrolována z Ruska.
Anatolij Hrycenko na snímku z roku 2007
Co platí, se ukáže až po volbách
Z programů či projevů většiny hlavních kandidátů vyplývá, že by se současný kurz Ukrajiny neměl po volbách výrazně měnit. Zároveň ale některé jejich priority či vyjádření vzbuzují na Západě otázky, co přesně lze očekávat a zda se vzájemné vztahy nezkomplikují.
Ze tří nejpopulárnějších kandidátů se to týká zejména politicky nezkušeného Zelenského, jehož výroky dávají tušit, že se v mnohých oblastech činnosti prezidenta zcela nevyzná, a expremiérky Tymošenkové, jejíž často ambiciózní plány působí nedotaženě nebo si protiřečí. Předvídatelný je pouze Porošenko, protože už měl šanci svou politiku v prezidentské funkci ukázat.
Na druhou stranu, pokud by se v případném prezidentském týmu Zelenského po volbách objevili zkušení zahraničněpolitičtí poradci, mohlo by to jeho handicap přinejmenším částečně vyřešit. Tymošenková zase naslibovala mnoho nesplnitelných věcí i v dalších oblastech, takže je možné, že jde z její strany o pouhý populismus, který bude muset po případných vyhraných volbách korigovat. Zcela jasno v tom, kam nový prezident Ukrajinu povede, ale bude až po volbách.