Co se konkrétně dohodlo v Minsku?

Moskva – Zastavení palby, stažení těžkých zbraní, amnestie pro účastníky bojů a ústavní změny. To jsou hlavní body dohody, kterou v Minsku podepsali představitelé tzv. kontaktní skupiny, včetně vůdců proruských separatistů Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Text zveřejnil na svém webu Kreml, spolu s deklarací, v níž prezidenti Ruska, Ukrajiny, Francie a německá kancléřka vyjádřili této dohodě podporu a potvrdili, že plně respektují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

Hlavní body komplexu opatření k naplnění záříjových dohod z Minsku podepsaného 12. února takzvanou kontaktní skupinou:

  • Příměří podle dohody začne v neděli 15. února v 00:00 kyjevského času, tedy od sobotních 23:00 našeho času.
  • Nejpozději druhý den po zahájení příměří má začít a do dvou týdnů skončit stahování těžkých zbraní - do vzdálenosti 50 až 140 kilometrů od stanovené linie podle typu zbraní a jejich dostřelu či doletu. Pro ukrajinská vojska má platit stávající frontová linie, pro separatisty demarkační linie vytyčena v minské dohodě z 19. září.
  • Na stahování těžkých zbraní má od počátku dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to i za pomoci družic, bezpilotních letounů či radiolokátorů.
  • Dohoda počítá se stažením všech zahraničních jednotek, vojenské techniky a žoldnéřů z Ukrajiny pod dohledem OBSE, i s odzbrojením „všech nezákonných skupin“.
  • Kyjev se zavazuje k omilostnění, respektive udělení amnestie rebelům; lidé spojení s událostmi v Doněcké a Luhanské oblasti by měli být osvobozeni od pronásledování, diskriminace a soudního stíhání.
  • Nejpozději pátý den od stažení těžkých zbraní mají být propuštěni a vyměněni zajatci podle principu „všichni za všechny“.
  • Den po stažení těžkých zbraní mají začít jednání o uspořádání místních voleb podle ukrajinských zákonů i o budoucím postavení povstalci ovládaného území v Doněcké a Luhanské oblasti. Do 30 dnů od podpisu dohody má ukrajinský parlament rozhodnout, na jaké území se vztahuje „zvláštní režim“.
  • Strany se zavazují zajistit přístup k humanitární pomoci.
  • Ukrajina zruší restrikce, a umožní tak obnovení běžného života v povstaleckých oblastech. To by mělo zahrnovat plné obnovení sociálních a hospodářských vztahů, včetně výplat sociálních dávek, penzí a dalších převodů.
  • Den po místních volbách má začít obnovování ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem. Završit se má do konce letošního roku po úplném politickém urovnání - v podobě uspořádání voleb v povstaleckých oblastech a reformy ukrajinské ústavy.
  • Nová ústava, která má být přijata do konce roku, má jako klíčový prvek obsahovat decentralizaci, přihlížející ke zvláštnostem povstaleckých oblastí. To má například zahrnovat i právo na jazykové sebeurčení nebo vytvoření „oddílů lidových milicí“.
  • Má být posílena činnost třístranné kontaktní skupiny, včetně vytvoření pracovních skupin.

Účastníci minského summitu – německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Francois Hollande, Vladimir Putin a Petro Porošenko – v závěrečné deklaraci zdůraznili, že respektují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Vyjádřili přesvědčení, že neexistuje alternativa k výlučně mírovému řešení situace na Ukrajině a jsou pevně rozhodnuti přijmout za tímto účelem jednotlivě i společně veškeré potřebné kroky.

Podporují proto komplex opatření pro realizaci minských dohod z loňského září, který přijala 12. února v Minsku kontaktní skupina. Lídři se zavazují k tomu, že k tomuto procesu přispějí. Německo a Francie se v deklaraci zavazují k poskytnutí technické pomoci při obnovení bankovního sektoru na povstaleckých územích. Budou také pokračovat rozhovory mezi EU, Ukrajinou a Ruskem o energetických otázkách. Účastníci summitu jsou totiž přesvědčeni, že zlepšená spolupráce mezi EU, Ukrajinou a Ruskem výrazně k urovnání krize přispěje.

Plné znění ujednání o opatřeních zajišťujících mír na východě Ukrajiny, které bylo dnes podepsáno v rámci takzvané kontaktní skupiny na závěr minského summitu Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie (zdrojem web Kremlu):

Komplex opatření k naplnění minských dohod
12. února 2015

1. Neprodlené a úplné přerušení palby v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny a jeho přísné dodržování počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. února 2015.

2. Stažení všech těžkých zbraní oběma stranami na stejnou vzdálenost s cílem vytvořit zóny bezpečnosti o šířce minimálně 50 kilometrů pro dělostřelecké systémy s kalibrem 100 milimetrů a více, zóny bezpečnosti o šířce 70 kilometrů pro raketomety a o šířce 140 kilometrů pro raketomety Tornado-S, Uragan, Smerč a taktické raketové systémy Točka (Točka U):
- pro ukrajinská vojska od faktické linie dotyku;
- pro ozbrojené formace jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny od linie dotyku podle minského memoranda z 19. září 2014.

Stažení výše uvedených těžkých zbraní začne nejpozději druhý den po přerušení palby a skončí během 14 dnů.

K tomuto procesu přispěje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě za podpory třístranné kontaktní skupiny.

3. Zajistit ze strany OBSE efektivní monitorování a ověření režimu zastavení palby a stažení těžkých zbraní počínaje prvním dnem stahování, s využitím všech nezbytných technických prostředků včetně satelitů, bezpilotních letounů, radiolokačních systémů atd.

4. Počínaje prvním dnem po stažení zahájit dialog o způsobech provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a zákonem Ukrajiny „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ a rovněž o budoucím režimu těchto regionů na základě uvedeného zákona.

Neprodleně, nejpozději 30 dnů od podpisu tohoto dokumentu, přijmout usnesení Nejvyšší rady Ukrajiny s uvedením území, kterého se týká zvláštní režim v souladu s ukrajinským zákonem „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ na základě linie stanovené minským memorandem z 19. září 2014.

5. Zajistit omilostnění a amnestii formou zákona, který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny.

6. Zajistit osvobození a výměnu všech rukojmích a nezákonně zadržovaných osob podle principu „všechny za všechny“. Tento proces musí skončit nejpozději pátý den po stažení.

7. Zajistit bezpečný přístup, dodávky, ochranu a rozdělování humanitární pomoci potřebným na základě mezinárodního mechanismu.

8. Stanovit způsoby plného obnovení sociálně-ekonomických vazeb, včetně sociálních převodů, jako jsou výplaty penzí a jiné platby (příjmy, včasné placení všech komunálních účtů, obnova zdanění v rámci právního rámce Ukrajiny).

S tímto cílem Ukrajina obnoví správu svého bankovního systému v regionech zasažených konfliktem, a pravděpodobně bude vytvořen mezinárodní mechanismus na podporu těchto převodů.

9. Obnova plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády ve všech zónách konfliktu, která začne první den po místních volbách a skončí po komplexním politickém urovnání (místní volby v jednotlivých obvodech Doněcké a Luhanské oblasti na základě ukrajinského zákona a ústavní reforma) do konce roku 2015 při podmínce splnění bodu 11 - při konzultacích a po dohodě s představiteli jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.

10. Odsun všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území pod dohledem OBSE. Odzbrojení všech nezákonných skupin.

11. Realizace ústavní reformy na Ukrajině s účinností nové ústavy ke konci roku 2015, která jako klíčový prvek předpokládá decentralizaci (s ohledem na zvláštnosti jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti dohodnuté s představiteli těchto regionů) a rovněž přijetí stálé právní úpravy zvláštního statusu jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s opatřeními uvedenými v poznámce (viz poznámka) do konce roku 2015.

12. Na základě ukrajinského zákona „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ otázky týkající se místních voleb budou posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny. Volby se uskuteční při dodržení odpovídajících standardů OBSE při monitorování ze strany Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE.

13. Zintenzivnit činnost třístranné kontaktní skupiny včetně vytvoření pracovních skupin pro realizaci odpovídajících aspektů minských dohod. Budou odrážet složení třístranné kontaktní skupiny.

Poznámka:

Taková opatření v souladu se zákonem „o zvláštním pořádku místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ zahrnují následující:

- zbavení trestů, pronásledování a diskriminace osob spojených s událostmi v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- právo na jazykové sebeurčení;

- účast orgánů místní samosprávy na jmenování šéfů orgánů prokuratury a soudů v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- možnost centrálních orgánů výkonné moci uzavírat s příslušnými orgány místní samosprávy dohody týkající se ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti;

- stát poskytuje podporu sociálně-ekonomického rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti;

- součinnost ze strany centrálních orgánů moci při přeshraniční spolupráci jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti s regiony Ruské federace;

- vytvoření oddílů lidové milice na základě rozhodnutí místních rad s cílem podpořit veřejný pořádek v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách stanovených Nejvyšší radou Ukrajiny nemůže být předčasně zrušen.

Dokument podepsali účastníci třístranné kontaktní skupiny:

velvyslankyně Heidi Tagliaviniová
druhý ukrajinský prezident L. D. Kučma
velvyslanec Ruské federace na Ukrajině M. J. Zurabov
A. V. Zacharčenko
I. V. Plotnickij

                                                                                                        (překlad ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...