„Ukrajina nezvratně míří do EU a NATO“: návrh prezidenta Porošenka schválili poslanci

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Petra Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a NATO. Pro legislativu hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian. Porošenko označil 7. únor za „historický den pro Ukrajinu“. Ústavní dodatek považuje za „další důležitý krok“ k možnému členství v euroatlantických strukturách.

Návrh na ústavní zakotvení prozápadního směřování Ukrajiny podal prezident loni v září oficiálně proto, že se obává „nebezpečí zvrácení evropského a euroatlantického kurzu Ukrajiny pod vlivem některých vnějších i vnitřních faktorů“. Měl tím očividně na mysli Rusko a proruské síly na Ukrajině.

Porošenkův návrh teď podpořilo 334 poslanců z 385 přítomných. Proti hlasovali jen zákonodárci z proruské strany Opoziční blok. Dodatek posvětil ukrajinský ústavní soud už 22. listopadu loňského roku, ten samý den prošel prvním čtením v parlamentu. V platnost vstoupí poté, co jej podepíše předseda parlamentu a prezident.

Ústavní novela v preambuli potvrzuje evropskou identitu ukrajinského národa a nezvratnost evropského a euroatlantického směřování státu. Zároveň ukládá parlamentu určit „základy domácí i zahraniční politiky, která bude směřovat k plnému členství v EU a NATO“. Praktickým naplňováním této politiky bude pověřena ukrajinská vláda a prezident bude jejím garantem.

Neutralita se podle prezidenta nevyplácí

Podle Porošenka bylo Rusko schopné zaútočit na Ukrajinu kvůli snahám některých ukrajinských politiků zůstat neutrálními a dávat ruce pryč od všech možných spojenectví.

Porošenko se dostal k moci po protestech na Majdanu a útěku tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče ze země před pěti lety. Právě Janukovyč po nátlaku ze strany Kremlu v roce 2013 na poslední chvíli odmítl asociační dohodu s Unií. Porošenko smlouvu podepsal v roce 2014, v platnost vstoupila až o tři roky později, mimo jiné kvůli odmítnutí dohody v Nizozemsku.

Do EU se přihlásíme do pěti let, hlásá Porošenko

Změna ústavy byla iniciativou Porošenka, který se uchází o znovuzvolení v nadcházejících prezidentských volbách. Ty se uskuteční již 31. března. Šéf státu slibuje, že Kyjev v roce 2024 podá přihlášku do EU, jakož i to, že podepíše s NATO akční plán na vstup do Aliance.

Podle serveru BBC většina poslanců, kteří návrh podpořili, uznává, že se může jednat o součást předvolební kampaně, ale obecně se shodli na důležitosti tohoto kroku.

Ukrajinské členství by ale museli podpořit všichni dosavadní členové těchto organizací. Řada zemí si přitom nemyslí, že Ukrajina na to bude v nejbližší době připravená.

Víc Ukrajinců chce do Unie než do NATO

Porošenko v minulosti slíbil, že o vstupu do NATO rozhodnou Ukrajinci v referendu. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění je 44 procent Ukrajinců pro vstup do Aliance, 30 procent jich naopak integraci do vojenského paktu odmítá. Lidé si od členství v NATO slibují zejména „bezpečnostní garance Ukrajině“ a „umožnění čelit ruské agresi“.

Integrace do EU má mezi Ukrajinci oproti NATO vyšší podporu. 53 procent z nich se vyjadřuje pro vstup do Unie, zatímco ho odmítá pouze 13 procent respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 57 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...