„Ukrajina nezvratně míří do EU a NATO“: návrh prezidenta Porošenka schválili poslanci

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Petra Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a NATO. Pro legislativu hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian. Porošenko označil 7. únor za „historický den pro Ukrajinu“. Ústavní dodatek považuje za „další důležitý krok“ k možnému členství v euroatlantických strukturách.

Návrh na ústavní zakotvení prozápadního směřování Ukrajiny podal prezident loni v září oficiálně proto, že se obává „nebezpečí zvrácení evropského a euroatlantického kurzu Ukrajiny pod vlivem některých vnějších i vnitřních faktorů“. Měl tím očividně na mysli Rusko a proruské síly na Ukrajině.

Porošenkův návrh teď podpořilo 334 poslanců z 385 přítomných. Proti hlasovali jen zákonodárci z proruské strany Opoziční blok. Dodatek posvětil ukrajinský ústavní soud už 22. listopadu loňského roku, ten samý den prošel prvním čtením v parlamentu. V platnost vstoupí poté, co jej podepíše předseda parlamentu a prezident.

Ústavní novela v preambuli potvrzuje evropskou identitu ukrajinského národa a nezvratnost evropského a euroatlantického směřování státu. Zároveň ukládá parlamentu určit „základy domácí i zahraniční politiky, která bude směřovat k plnému členství v EU a NATO“. Praktickým naplňováním této politiky bude pověřena ukrajinská vláda a prezident bude jejím garantem.

Neutralita se podle prezidenta nevyplácí

Podle Porošenka bylo Rusko schopné zaútočit na Ukrajinu kvůli snahám některých ukrajinských politiků zůstat neutrálními a dávat ruce pryč od všech možných spojenectví.

Porošenko se dostal k moci po protestech na Majdanu a útěku tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče ze země před pěti lety. Právě Janukovyč po nátlaku ze strany Kremlu v roce 2013 na poslední chvíli odmítl asociační dohodu s Unií. Porošenko smlouvu podepsal v roce 2014, v platnost vstoupila až o tři roky později, mimo jiné kvůli odmítnutí dohody v Nizozemsku.

Do EU se přihlásíme do pěti let, hlásá Porošenko

Změna ústavy byla iniciativou Porošenka, který se uchází o znovuzvolení v nadcházejících prezidentských volbách. Ty se uskuteční již 31. března. Šéf státu slibuje, že Kyjev v roce 2024 podá přihlášku do EU, jakož i to, že podepíše s NATO akční plán na vstup do Aliance.

Podle serveru BBC většina poslanců, kteří návrh podpořili, uznává, že se může jednat o součást předvolební kampaně, ale obecně se shodli na důležitosti tohoto kroku.

Ukrajinské členství by ale museli podpořit všichni dosavadní členové těchto organizací. Řada zemí si přitom nemyslí, že Ukrajina na to bude v nejbližší době připravená.

Víc Ukrajinců chce do Unie než do NATO

Porošenko v minulosti slíbil, že o vstupu do NATO rozhodnou Ukrajinci v referendu. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění je 44 procent Ukrajinců pro vstup do Aliance, 30 procent jich naopak integraci do vojenského paktu odmítá. Lidé si od členství v NATO slibují zejména „bezpečnostní garance Ukrajině“ a „umožnění čelit ruské agresi“.

Integrace do EU má mezi Ukrajinci oproti NATO vyšší podporu. 53 procent z nich se vyjadřuje pro vstup do Unie, zatímco ho odmítá pouze 13 procent respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 2 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...