„Ukrajina nezvratně míří do EU a NATO“: návrh prezidenta Porošenka schválili poslanci

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Petra Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a NATO. Pro legislativu hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian. Porošenko označil 7. únor za „historický den pro Ukrajinu“. Ústavní dodatek považuje za „další důležitý krok“ k možnému členství v euroatlantických strukturách.

Návrh na ústavní zakotvení prozápadního směřování Ukrajiny podal prezident loni v září oficiálně proto, že se obává „nebezpečí zvrácení evropského a euroatlantického kurzu Ukrajiny pod vlivem některých vnějších i vnitřních faktorů“. Měl tím očividně na mysli Rusko a proruské síly na Ukrajině.

Porošenkův návrh teď podpořilo 334 poslanců z 385 přítomných. Proti hlasovali jen zákonodárci z proruské strany Opoziční blok. Dodatek posvětil ukrajinský ústavní soud už 22. listopadu loňského roku, ten samý den prošel prvním čtením v parlamentu. V platnost vstoupí poté, co jej podepíše předseda parlamentu a prezident.

Ústavní novela v preambuli potvrzuje evropskou identitu ukrajinského národa a nezvratnost evropského a euroatlantického směřování státu. Zároveň ukládá parlamentu určit „základy domácí i zahraniční politiky, která bude směřovat k plnému členství v EU a NATO“. Praktickým naplňováním této politiky bude pověřena ukrajinská vláda a prezident bude jejím garantem.

Neutralita se podle prezidenta nevyplácí

Podle Porošenka bylo Rusko schopné zaútočit na Ukrajinu kvůli snahám některých ukrajinských politiků zůstat neutrálními a dávat ruce pryč od všech možných spojenectví.

Porošenko se dostal k moci po protestech na Majdanu a útěku tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče ze země před pěti lety. Právě Janukovyč po nátlaku ze strany Kremlu v roce 2013 na poslední chvíli odmítl asociační dohodu s Unií. Porošenko smlouvu podepsal v roce 2014, v platnost vstoupila až o tři roky později, mimo jiné kvůli odmítnutí dohody v Nizozemsku.

Do EU se přihlásíme do pěti let, hlásá Porošenko

Změna ústavy byla iniciativou Porošenka, který se uchází o znovuzvolení v nadcházejících prezidentských volbách. Ty se uskuteční již 31. března. Šéf státu slibuje, že Kyjev v roce 2024 podá přihlášku do EU, jakož i to, že podepíše s NATO akční plán na vstup do Aliance.

Podle serveru BBC většina poslanců, kteří návrh podpořili, uznává, že se může jednat o součást předvolební kampaně, ale obecně se shodli na důležitosti tohoto kroku.

Ukrajinské členství by ale museli podpořit všichni dosavadní členové těchto organizací. Řada zemí si přitom nemyslí, že Ukrajina na to bude v nejbližší době připravená.

Víc Ukrajinců chce do Unie než do NATO

Porošenko v minulosti slíbil, že o vstupu do NATO rozhodnou Ukrajinci v referendu. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění je 44 procent Ukrajinců pro vstup do Aliance, 30 procent jich naopak integraci do vojenského paktu odmítá. Lidé si od členství v NATO slibují zejména „bezpečnostní garance Ukrajině“ a „umožnění čelit ruské agresi“.

Integrace do EU má mezi Ukrajinci oproti NATO vyšší podporu. 53 procent z nich se vyjadřuje pro vstup do Unie, zatímco ho odmítá pouze 13 procent respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
před 15 mminutami

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 8 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...