NATO poskytne Ukrajině během prosince techniku pro šifrované spojení. Oznámil to šéf Aliance Jens Stoltenberg po schůzce s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Podle agentury TASS jde o odpověď NATO na incident v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci a vojáci minulý měsíc ostřelovali lodě ukrajinského vojenského námořnictva. Plavidla stále zůstávají v Rusku, stejně jako 24 zajatých ukrajinských námořníků.
„NATO poskytne Ukrajině dodatečnou podporu, zejména jí do konce roku dodá techniku pro utajené spojení,“ řekl šéf Aliance. Tato technika má být součástí pomoci v hodnotě 40 milionů eur (asi jedna miliarda korun), kterou NATO přislíbilo Kyjevu na posílení ozbrojených sil.
Stoltenberg ve čtvrtek opět vyzval Rusko, aby zajaté námořníky propustilo na svobodu a lodě vrátilo Ukrajině, a domáhal se „svobody plavby“ v Azovském moři. Ocenil také „klid a zdrženlivost“ Ukrajiny během této krize.
Ukrajinský prezident zdůraznil, že považuje osvobození 24 zajatých Ukrajinců za „absolutní prioritu“, Moskva to ale odmítá a chystá se je soudit za to, co nazývá nezákonným překročením ruských hranic.
„Ukrajina vyzývá spojence, aby přijali komplexní a tvrdá opatření v reakci na ruské akce,“ prohlásil Porošenko. NATO v odpovědi na agresivní chování Ruska v posledních letech posílilo svou přítomnost v Černém moři.
Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton ve čtvrtek oznámil že americký prezident Donald Trump se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesejde, dokud Moskva nepropustí zadržené ukrajinské námořníky a jejich plavidla. „V dohledné době nevidím podmínky (vhodné) pro uspořádání takové schůzky, pokud lodě a jejich posádky nebudou propuštěny,“ zdůraznil.
Důvodem sporu je Kerčský průliv mezi Černým a Azovským mořem, přes který Rusko postavilo most na anektovaný Krym. Ukrajina anexi poloostrova odmítá uznat a trvá na svobodě plavby průlivem, zaručené předchozími dohodami a mezinárodními úmluvami.
Rusko naopak tvrdí, že vplutí do průlivu coby ruských výsostných vod vyžaduje předběžný souhlas ruských úřadů. Zatímco Kyjev interpretuje incident v průlivu jako ruskou agresi a předehru k ovládnutí Azovského moře, Moskva tvrdí, že šlo o ukrajinskou provokaci, která má zvýšit Porošenkovy šance v nadcházejících prezidentských volbách.
