Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéf Kremlu Vladimir Putin slíbili úplné respektování příměří na východě Ukrajiny a dohodli se na výměně všech zajatců do konce roku. Stalo se tak v Paříži v rámci jednání takzvané normandské čtyřky. Na zásadních aspektech, jako je například kontrola hranic či budoucí uspořádání Donbasu, se však neshodli. Ruští ozbrojenci a donbaští separatisté vedou proti ukrajinské armádě na dočasně okupovaných územích východu Ukrajiny válku od roku 2014.
Ukrajina a Rusko souhlasily v Paříži s příměřím do konce roku. Zásadní neshody trvají
Strany se v závěrečném komuniké zavázaly k naplnění příměří do konce roku 2019 a k rozšíření mandátu mise OBSE v regionu. Souhlasily také se stažením jednotek od fronty na třech dalších místech do března 2020 a s otevřením dalších přechodů do třiceti dnů.
Trilaterální kontaktní skupina by měla umožnit výměnu zajatců ve formátu všichni za všechny. Podle ruské státní agentury TASS ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že výměna zajatců se plánuje na 24. prosince, nejpozději by se měla uskutečnit do konce roku.
Zelenskyj odmítá změnu ústavy, Putin na ní trvá
Jak Zelenskyj, tak šéf Kremlu Vladimir Putin označili schůzku za pozitivní, na řešení zásadních problémů se však neshodli.
Zelenskyj odmítl federalizaci Ukrajiny i změnu ústavy. „I Donbas i Krym jsou Ukrajina,“ prohlásil na tiskové konferenci. Zdůraznil, že Ukrajina musí mít plnou kontrolu nad svým východním územím.
Putin naopak na změně ukrajinské ústavy a udělení autonomního statusu okupovaným územím nadále trvá. Chtěl by také dosáhnout amnestie pro lidi zapojené do války.
Další setkání v normandském formátu by se mělo uskutečnit do čtyř měsíců a mělo by se zabývat mimo jiné organizací místních voleb v Donbasu. Zelenskyj však chce, aby ještě před nimi Ukrajina získala kontrolu nad hranicí mezi Ruskem a dočasně okupovanými územími, s čímž Putin nesouhlasí.
Jednání se konala jak ve čtyřstranném, tak ve dvoustranném formátu. Protáhla se do půl dvanácté v noci. Takzvaná normandská skupina se sešla poprvé po třech letech.
Odblokování dohody o tranzitu plynu?
Zúčastnili se i ministři energetiky a představitelé největších plynařských firem obou zemí Gazprom a Naftohaz. Žádné dohody o plynu se podle webu Ukrainska pravda neuzavřely.
Podle agentury TASS nicméně Zelenskyj uvedl, že „má pocit“, že se jim při jednání s Putinem podařilo odblokovat problém prodloužení dohody o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. „Probrali jsme principy, detaily dohody o tranzitu dojednají poradci,“ uvedl ukrajinský prezident.
Současná desetiletá smlouva o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu a tranzitu plynu přes Ukrajinu do Evropy vyprší 31. prosince. Obě strany jsou kvůli ní ve sporu od ruské anexe Krymu v roce 2014.
První setkání
Zelenskyj se v Paříži setkal s Putinem poprvé od svého zvolení prezidentem Ukrajiny na jaře 2019. Ve vztahu k ruské vojenské agresi je ochoten k ústupkům, které jeho předchůdce Petro Porošenko nehodlal akceptovat. Především připouští možnost zvláštního postavení dočasně okupovaných území Donbasu v rámci budoucího uspořádání Ukrajiny. To by Kremlu mohlo zajistit možnost blokovat důležitá rozhodnutí v Kyjevě.
Zelenského přístup zatím vedl k nynějšímu summitu, ke stahování vojáků na několika místech fronty a k výměně zajatců. Ukrajina při ní mimo jiné propustila Volodymyra Cemacha, který je jedním z důležitých svědků sestřelení letu MH17 ruskou armádou. Proti Zelenskému také několikrát demonstrovali lidé, kteří jeho ústupky odmítají jako kapitulaci.
Experti: Nejlepší výsledek je žádná dohoda
Kritičkou ústupků včetně konání současného summitu je také ukrajinistka Víchová, podle níž Ukrajina nemůže válku ukončit, to může udělat jedině Rusko, které ji rozpoutalo a udržuje. „Ukrajinští političtí komentátoři říkají, že pokud Zelenskyj nepřiveze z Paříže nic, tak to bude ta nejlepší varianta, protože Rusko nedá Ukrajině nic zadarmo a za jakýkoliv ústupek ze strany Ruska bude muset Ukrajina ještě dlouho platit mnohonásobně vyšší cenu,“ řekla odpoledne.
Také politolog Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vidí jakékoliv ukrajinské ústupky jako hrozbu pro bezpečnostní architekturu v Evropě. „Úspěchem by bylo, kdyby žádná dohoda dosažena nebyla,“ řekl.
Kreml se podle něj může snažit přeměnit Donbas v nástroj permanentního tlaku na Ukrajinu, aby nemohla provádět reformy a sbližovat se se Západem včetně EU a NATO. Vnímá i hrozbu eskalace. Zmínil, že podél celých rusko-ukrajinských hranic je připraveno přes 50 tisíc ruských vojáků ve vysoké bojové pohotovosti, takže Kreml může zahájit otevřenější formy intervence ve válce, než jak se to děje nyní.
GALERIE
Jednání normandské čtyřky
Pět a půl roku války
Válka v Donbasu trvá od jara 2014 a dosud v ní zemřelo na 13 tisíc lidí. Asi 1,8 milionu lidí před ní podle OSN uteklo na území ovládaná ukrajinskou armádou a asi milion do Ruska.
Válce předcházelo několik měsíců demonstrací, které vedly k pádu režimu Viktora Janukovyče. Poté Rusko vojensky okupovalo Krym, který od té doby ovládá. Následně vyslalo do Donbasu své agenty, vojáky a další ozbrojence, kteří se spojili s místními odpůrci nové kyjevské vlády a zahájili proti ní válku. Ruská vláda přitom dlouhodobě jakoukoliv roli v konfliktu popírá.
O zapojení Ruska však vypovídá například práce Společného vyšetřovacího týmu (JIT), který vyšetřoval sestřelení letu MH17. Nedávno zveřejnil odposlechy dokazující, že vysoce postavení činovníci ruské armády i administrace prezidenta řídili některé politické i vojenské procesy na dočasně okupovaných územích Ukrajiny.
O zapojení ruských vojáků do bojů svědčí také to, že jich na Ukrajině podle tamní rozvědky i nevládních organizací z obou zemí řádově tisíce padly, píše BBC. Podle mezinárodního týmu novinářů Bellingcat se také ruská armáda do nejtěžších bojů zapojila ostřelováním ukrajinských jednotek přímo ze svého území. To potvrzují i svědci, které na místě pro knihu Donbas vyzpovídal slovenský novinář Tomáš Forró.