Pokrok v jednání o Donbasu: Kyjev uzná zvláštní status povstalců

Nahrávám video

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k naplnění minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.

Zvláštní status Donbasu má podle minských dohod zahrnovat právo na jazykové sebeurčení, účast zvolené samosprávy na jmenování šéfů prokuratury a soudů nebo vytvoření oddílů lidové milice. Mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách přitom nemůže být předčasně zrušen. 

Jde o jednu či dvě věty, krotí obavy Zelenskyj

Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě prohlásil, že nový zákon o zvláštním statusu takzvaných „lidových republik“ na Donbasu by měl do konce letošního roku schválit parlament, kde má většinu prezidentská strana Sluha lidu. Schvalování by měla předcházet „veřejná diskuse“, dodal prezident.

Mnozí politici v Kyjevě měli proti Steinmeierově plánu, nazvanému podle německého ministra zahraničí a nynějšího prezidenta, značné výhrady. Podle některých výkladů legalizoval separatistické povstání na východě země podněcované Ruskem. Sám Zelenskyj nyní plán označil za „velké strašidlo“. Podle prezidenta jde přitom jen „o jednu či dvě věty“.

Zákon o zvláštním systému místní samosprávy na povstaleckých územích, známý jako zákon o zvláštním statusu Donbasu, by podle Steinmeierova plánu měl začít v dočasné podobě platit okamžitě po schválení, tedy ještě před místními volbami v zóně kontrolované separatisty. Po volbách, pokud by proběhly demokraticky a pod dozorem evropských pozorovatelů, by zákon nabyl konečné platnosti.

„Žádné volby před hlavněmi kulometů nemohou být a nebudou,“ řekl Zelenskyj. Nový zákon o zvláštním statusu „nepřekročí žádnou červenou čáru, o žádnou kapitulaci proto nejde a nikdy nepůjde,“ zdůraznil.

Někteří komentátoři na Ukrajině i v Rusku mírní optimismus, protože názory na konkrétní podobu jak zvláštního statusu, tak i místních voleb se mohou v Kyjevě a Moskvě různit.

O to větší je podle nich význam připravovaného summitu normandské skupiny. Právě uznání plánu bylo jednou z podmínek Ruska pro uspořádání summitu sdružujícího nejvyšší představitele Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Další podmínkou bylo oddělení bojujících skupin na frontové linii ve vymezených oblastech. I v tomto bodě bylo v úterý na jednání v běloruské metropoli Minsku údajně dosaženo dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled