Pokrok v jednání o Donbasu: Kyjev uzná zvláštní status povstalců

7 minut
Ukrajinistka Lenka Víchová: Po brífinku Zelenského je více otázek než odpovědí
Zdroj: ČT24

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k naplnění minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.

Zvláštní status Donbasu má podle minských dohod zahrnovat právo na jazykové sebeurčení, účast zvolené samosprávy na jmenování šéfů prokuratury a soudů nebo vytvoření oddílů lidové milice. Mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách přitom nemůže být předčasně zrušen. 

Jde o jednu či dvě věty, krotí obavy Zelenskyj

Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě prohlásil, že nový zákon o zvláštním statusu takzvaných „lidových republik“ na Donbasu by měl do konce letošního roku schválit parlament, kde má většinu prezidentská strana Sluha lidu. Schvalování by měla předcházet „veřejná diskuse“, dodal prezident.

Mnozí politici v Kyjevě měli proti Steinmeierově plánu, nazvanému podle německého ministra zahraničí a nynějšího prezidenta, značné výhrady. Podle některých výkladů legalizoval separatistické povstání na východě země podněcované Ruskem. Sám Zelenskyj nyní plán označil za „velké strašidlo“. Podle prezidenta jde přitom jen „o jednu či dvě věty“.

Zákon o zvláštním systému místní samosprávy na povstaleckých územích, známý jako zákon o zvláštním statusu Donbasu, by podle Steinmeierova plánu měl začít v dočasné podobě platit okamžitě po schválení, tedy ještě před místními volbami v zóně kontrolované separatisty. Po volbách, pokud by proběhly demokraticky a pod dozorem evropských pozorovatelů, by zákon nabyl konečné platnosti.

„Žádné volby před hlavněmi kulometů nemohou být a nebudou,“ řekl Zelenskyj. Nový zákon o zvláštním statusu „nepřekročí žádnou červenou čáru, o žádnou kapitulaci proto nejde a nikdy nepůjde,“ zdůraznil.

Někteří komentátoři na Ukrajině i v Rusku mírní optimismus, protože názory na konkrétní podobu jak zvláštního statusu, tak i místních voleb se mohou v Kyjevě a Moskvě různit.

O to větší je podle nich význam připravovaného summitu normandské skupiny. Právě uznání plánu bylo jednou z podmínek Ruska pro uspořádání summitu sdružujícího nejvyšší představitele Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Další podmínkou bylo oddělení bojujících skupin na frontové linii ve vymezených oblastech. I v tomto bodě bylo v úterý na jednání v běloruské metropoli Minsku údajně dosaženo dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina má být zapojena do rozhovorů o ukončení ruské války, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.
20:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA a Rusko hlasovaly v OSN proti ukrajinsko-evropské rezoluci podporující Kyjev

Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko nazývá agresorem. Proti byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína či Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
18:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
14:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 4 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 5 hhodinami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...