Pokrok v jednání o Donbasu: Kyjev uzná zvláštní status povstalců

Nahrávám video

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k naplnění minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.

Zvláštní status Donbasu má podle minských dohod zahrnovat právo na jazykové sebeurčení, účast zvolené samosprávy na jmenování šéfů prokuratury a soudů nebo vytvoření oddílů lidové milice. Mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách přitom nemůže být předčasně zrušen. 

Jde o jednu či dvě věty, krotí obavy Zelenskyj

Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě prohlásil, že nový zákon o zvláštním statusu takzvaných „lidových republik“ na Donbasu by měl do konce letošního roku schválit parlament, kde má většinu prezidentská strana Sluha lidu. Schvalování by měla předcházet „veřejná diskuse“, dodal prezident.

Mnozí politici v Kyjevě měli proti Steinmeierově plánu, nazvanému podle německého ministra zahraničí a nynějšího prezidenta, značné výhrady. Podle některých výkladů legalizoval separatistické povstání na východě země podněcované Ruskem. Sám Zelenskyj nyní plán označil za „velké strašidlo“. Podle prezidenta jde přitom jen „o jednu či dvě věty“.

Zákon o zvláštním systému místní samosprávy na povstaleckých územích, známý jako zákon o zvláštním statusu Donbasu, by podle Steinmeierova plánu měl začít v dočasné podobě platit okamžitě po schválení, tedy ještě před místními volbami v zóně kontrolované separatisty. Po volbách, pokud by proběhly demokraticky a pod dozorem evropských pozorovatelů, by zákon nabyl konečné platnosti.

„Žádné volby před hlavněmi kulometů nemohou být a nebudou,“ řekl Zelenskyj. Nový zákon o zvláštním statusu „nepřekročí žádnou červenou čáru, o žádnou kapitulaci proto nejde a nikdy nepůjde,“ zdůraznil.

Někteří komentátoři na Ukrajině i v Rusku mírní optimismus, protože názory na konkrétní podobu jak zvláštního statusu, tak i místních voleb se mohou v Kyjevě a Moskvě různit.

O to větší je podle nich význam připravovaného summitu normandské skupiny. Právě uznání plánu bylo jednou z podmínek Ruska pro uspořádání summitu sdružujícího nejvyšší představitele Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Další podmínkou bylo oddělení bojujících skupin na frontové linii ve vymezených oblastech. I v tomto bodě bylo v úterý na jednání v běloruské metropoli Minsku údajně dosaženo dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 6 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 6 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.