Jednotky, které čelí vládní ofenzivě v severoetiopské provincii Tigraj, zcela zničily 21. mechanizovanou divizi etiopské armády. Oznámil to mluvčí tigrajských jednotek. Addis Abeba ale informaci zakrátko popřela. Vzhledem k přerušenému telefonickému a internetovému spojení nelze zprávy ověřit z nezávislých zdrojů. Kvůli bojům uprchly z Tigrajského regionu už tisíce lidí.
Etiopští vzbouřenci tvrdí, že zničili armádě celou divizi. Ta to popírá a očekává dobytí centra povstalců
Addis Abeba dala v neděli protivníkům 72 hodin na složení zbraní, ale vedení regionu v pondělí ultimátum odmítlo. Vláda tvrdí, že její vojáci brzo obklíčí středisko Tigraje, město Mekele, a že se stále více vojáků protistrany vzdává.
„Příští krok bude obklíčení Mekele tanky, a tím se ukončí boje v horách, přemístíme se dolů. Válka je tu záležitostí tanků. Proto vyzýváme obyvatele Mekele, aby se chránili, teď nastal čas, aby se izolovali od povstalců. Tady se nedá jinak pomoci, povstalecká junta se skrývá mezi místními lidmi a ti se musí separovat. Musí říct ,běžte pryč a neohrožujte nás',“ uvedl mluvčí etiopských ozbrojených sil Dejene Tsegaye.
Vedení lidově osvobozenecké fronty ale informace o blízkosti armády a obkličování popřelo.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva vyjádřil znepokojení nad zprávami o posilování pozic armády kolem Mekele. Vysoká komisařka Michelle Bacheletová vyzvala obě strany, aby vojákům daly zřetelný rozkaz ušetřit civilisty. To, že jednotky Tigrajců zaujímají pozice mezi civilisty, podle ní nedává etiopské armádě právo použít těžké dělostřelectvo proti místům hustě obydleným civilisty.
Koordinační kancelář humanitární pomoci OSN v Etiopii vyzvala vládu, aby civilistům v Mekele zaručila bezpečí a neohrožovala zdravotnický a vzdělávací sytém ve městě, stejně jako zásobování vodou.
Boje se neomezují jen na Tigraj, v pondělí tamní jednotky přiznaly raketový útok na sousední provincii Amharsko. Šlo o třetí útok na tamní letiště.
Konflikt má jádro ve sporech mezi hlavní politickou silou Tigraje – Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF) – a centrální vládou. Tigrajci jsou sice menšinovým etnikem, ale po desetiletí kontrolovali etiopský politický i bezpečnostní aparát. Vliv ztrácejí od roku 2018, kdy se vlády ujal premiér Abiy Ahmed, který patří k jinému etniku.
Podle etiopské komise zmasakrovali Tigrajci stovky lidí
Agentura Reuters v úterý přinesla zprávu etiopské komise pro lidská práva, která vyšetřovala masakr z 9. listopadu. Podle komise tehdy převážně mladí Tigrajci brutálně zabili přibližně šest set příslušníků jiného etnika.
V tigrajském městě Mai-Kadra byli lidé ubodáni, uškrceni či ubiti holemi. O incidentu už dříve informovala Amnesty International, která získala fotografie.
Reuters však připomíná, že informace etiopské komise nelze nezávisle ověřit. Mai-Kadra leží na jihu Tigraje a 9. listopadu ráno tam začali policisté kontrolovat lidem doklady, aby odlišili Tigrajce od ostatních. Odpoledne skupina mládeže spolu s policisty a milicionáři vešla do čtvrti, kde žijí příslušníci jiných etnik. Komise nyní následné řádění označila za masakr.
Tisíce lidí z Tigraje prchají do Súdánu
Boje v Tigraji trvají od 4. listopadu a zřejmě si už vyžádaly stovky obětí. Na 40 tisíc lidí uprchlo do sousedního Súdánu. „Trvalo to dvanáct dnů, než jsme se sem dostali, museli jsme přespávat v divočině,“ uvedl jeden z nich po příchodu do Súdánu. „Sebrali nám oblečení, domov, peníze, všechno. Nic nemáme, přicházíme tak, jak jsme,“ dodal další z uprchlíků.
OSN očekává další vlnu běženců a počítá s variantou, že do Súdánu uprchne až 200 tisíc lidí. V úterý měla o konfliktu jednat i Rada bezpečnosti OSN, schůze byla ale podle diplomatů zrušena.