Předseda Evropské rady Donald Tusk dostal ještě v sobotu večer oficiální žádost Londýna o další odklad brexitu. Britský premiér Boris Johnson ovšem nejenže dal formou žádosti najevo, že je mu proti vůli a ani ji nepodepsal, ale navíc k ní připojil dopis, ve kterém dodal, že i když o odklad žádá, považuje jej za chybu. K žádosti jej dotlačili poslanci, kteří odsunuli schválení brexitové dohody. Johnson poté řekl, že stále věří, že se mu podaří vše dotáhnout do konce října.
Žádám o odklad, ale nechci ho, vzkázal Johnson do Bruselu. Dopis nepodepsal
4 minuty
Události: Johnson požádal EU o odklad brexitu, sám ho ale nechce
Velká Británie měla být podle původního harmonogramu již přes půl roku pryč z Evropské unie, místo toho žádá o další odklad svého odchodu. Donald Tusk dostal žádost v noci. „Začnu teď konzultovat s unijními lídry, jak zareagovat,“ ujistil ihned. S Johnsonem již telefonicky hovořil.
Žádost má ovšem velmi svéráznou formu. Podle BBC a The Sunday Times jde o fotokopii textu dopisu, který je sepsán v zákoně nařizujícím Johnsonovi za určitých podmínek – které byly v sobotu naplněny – o odklad požádat. Johnson text nepodepsal a naopak k němu připojil ještě svůj dopis, ve kterém dal najevo, že považuje další zdržení brexitu za chybu.
„Od chvíle, kdy jsem se stal ministerským předsedou, jsem dával jasně najevo a dal jsem to najevo i dnes (v sobotu) v parlamentu, že si myslím a že si vláda myslí, že další odklady by poškodily zájmy Spojeného království i našich partnerů v Evropské unii a naše vzájemné vztahy,“ stojí v dopisu, jehož text zveřejnil bruselský korespondent listu Financial Times.
Zároveň Johnson uvedl, že věří, že i přes žádost v Londýně vše stihnou do konce měsíce. „Vláda bude tlačit na ratifikaci a přijde s nutnou legislativou na začátku příštího týdne. Jsem přesvědčen, že tento proces dokončíme 31. října. Mnozí z těch, kteří teď hlasovali proti vládě, dávají najevo podporu nové dohodě a její bezodkladné ratifikaci,“ napsal.
Johnson by přitom mohl nalézt spojence i mezi unijními lídry. Agentura Reuters citovala zdroj z Elysejského paláce, podle kterého není dalším odkladům nakloněn ani francouzský prezident Emmanuel Macron. „Dal najevo, že zdržení by nebylo v zájmu nikoho,“ uvedl. Agentura ale zároveň míní, že není pravděpodobné, že by některá ze sedmadvaceti zbylých evropských zemí chtěla britskou žádost odmítnout.
Boris Johnson musel o odklad požádat poté, co britskou Dolní sněmovnou v sobotu neprošel návrh nové dohody o brexitu, kterou Johnson dojednal – projít nemohl, protože se poslanci vůbec nedostali k jejímu schvalování. Sněmovna místo ní poměrem 322 hlasů ku 306 odhlasovala pozměňovací návrh, podle něhož se s jejím definitivním schvalováním musí počkat, dokud její obsah nebude převeden do britského práva.
Již v září přitom poslanci schválili další zákon, podle kterého musí vláda požádat o tříměsíční odklad brexitu, pokud parlament neschválí do 19. října – tedy soboty – buď dohodu o vystoupení z EU, nebo brexit bez dohody.
Labouristé chtějí změny v dohodě, Farage volby
Bývalý ministr pro brexit David Davis v neděli poznamenal, že Johnson neměl jinou možnost, než žádost o odklad předsedovi Evropské rady odeslat, jelikož ho k tomu váže zákon. „Parlament vám může něco nařídit, ale nemůže změnit váš názor,“ dodal Davis.
O brexitové dohodě chce vláda nechat poslance hlasovat už příští týden. „Chci, abychom odešli 31. října, ale všechny varuji, že pokud tato dohoda projde, nezmění se vůbec nic. Myslím si, že by bylo mnohem lepší odchod nakrátko odložit a mezitím uspořádat volby, ve kterých můžeme situaci vyřešit,“ uvedl šéf protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage. Dohodu, kterou vyjednal Johnson, označil za „mizernou“.
„Budeme přinášet pozměňovací návrhy a uvidíme, zda se na nějaké přijatelné podobě v Dolní sněmovně shodneme,“ uvedl k dohodě stínový ministr financí, labourista John McDonnell, podle kterého labouristé chtějí zahrnout například lepší ochranu práv zaměstnanců. Nevyloučil ani projednávání druhého referenda o brexitu. „Vždy jsme prosazovali, aby rozhodl lid,“ podotkl McDonnell.
