Spojené království má podle současných předpokladů opustit Evropskou unii už za šest dní. Zda k brexitu 31. října skutečně dojde, však stále není jasné a na definitivní odpověď si budou muset nejen Britové podle všeho ještě pár dní počkat. V Bruselu o posunu termínu brexitu jednali velvyslanci unijních zemí. Na novém datu se neshodli, chtějí počkat až na vývoj dění v Londýně. Tam by měla v pondělí Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. Britská opozice svůj souhlas s volbami ovšem podmiňuje unijním ujištěním o delším odkladu.
Většina unijních států je společně s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem pro odklad nejdéle na tři měsíce, tedy do 31. ledna. Zejména Francie se zatím vyslovovala pro co nejbližší termín, ve čtvrtek ale dala najevo, že je žádost o odklad do konce ledna ochotná podpořit, pokud ji Británie jasně odůvodní.
O odklad odchodu země z EU požádal v sobotu premiér Boris Johnson na základě zákona, který poslanci schválili v září ve snaze zabránit brexitu bez dohody.
S definitivním rozhodnutím o žádosti o odkladu chtějí unijní diplomaté počkat až do pondělí, kdy má britská Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb.
Návrh Donalda Tuska, který měli zástupci unijních zemí v pátek na stole, počítal s tím, že by Británie mohla evropský blok opustit i dříve než za tři měsíce, pokud by ratifikovala výstupní dohodu uzavřenou minulý týden. Naopak pokud by Británie skutečně vypsala nové volby, mohlo by být podle některých diplomatů na místě odsunout brexit i o delší dobu, než jsou navrhované tři měsíce.
Volby jsou jediné řešení, tvrdí Johnson
Brexitový pat chce Boris Johnson vyřešit vypsáním předčasných voleb na 12. prosince. Ministr financí Sajid Javid ujistil, že vláda bude vyvolávat hlasování o volbách „znovu a znovu“, dokud je sněmovna nepodpoří.
Johnson potřebuje pro ukončení činnosti Dolní sněmovny získat 434 poslanců, tedy dvoutřetinovou většinu.
Opoziční labouristé ovšem dali najevo, že jejich postoj k této možnosti bude záležet právě na rozhodnutí sedmadvacítky ohledně oddálení termínu odchodu. „Smeťte ze stolu brexit bez dohody a my předčasné volby jasně podpoříme. Volal jsem po nich celou dobu od konání posledních voleb, protože tato země je potřebuje,“ tvrdí šéf nejsilnější opoziční strany Jeremy Corbyn.
Také předseda sněmovní frakce skotských nacionalistů (SNP) Ian Blackford řekl, že jeho strana podpoří co nejrychlejší uspořádání předčasných voleb, ovšem za předpokladu, že EU termín brexitu odloží. Podobně se k volbám staví i liberální demokraté. Velšská Plaid Cymru volby odmítá.
„Je těžké zbavit se dojmu, že jde o politický manévr, který hraničí s vydíráním. (Boris Johnson) nabízí výměnou za čas na řádné projednání rozvodové smlouvy s EU vypsání předčasných voleb,“ komentuje situaci na britské politické scéně spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka.
Premiér Johnson po pátečních bezvýsledných rozhovorech unijních velvyslanců zopakoval, že věří v možnost brexitu k 31. říjnu. „Samozřejmě že je 31. říjen stále možný, mohli bychom odejít 31. října, bohužel to ale záleží na tom, co řekne EU,“ řekl premiér.
V minulosti Johnson uváděl, že by byl raději „mrtvý v příkopě“, než aby posunul termín brexitu.
Ministr financí Javid přitom připustil, že aktuální termín brexitu „není možné dodržet“.
Ražba brexitových mincí zastavena
Ministr financí už podle deníku The Daily Telegraph nechal pozastavit ražbu památeční brexitové mince v hodnotě 50 pencí s datem 31. října. Úřad sice odmítl věc komentovat, podle listu blízkého vládě je ale pravděpodobné, že vyrobeny už byly stovky tisíc těchto mincí. Bulvární noviny The Sun ale píší, že vyraženo bylo jen tisíc mincí s chybným datem.
Nápad na minci s nápisem „Mír, prosperita a přátelství se všemi národy“ na jedné straně a podobiznou královny Alžběty II. a původním datem brexitu 29. března 2019 na straně druhé se objevil za předchozího ministra financí Philipa Hammonda.
Jeho nástupce Javid pak rozhodl o vydání tří milionů mincí s datem 31. října 2019, které se měly dostat do oběhu v těchto dnech. Dalších sedm milionů mělo následovat příští rok.
Už vyražené mince budou podle britského tisku cenným sběratelským kouskem, jejich hodnota se odhaduje až na 800 liber (23 600 korun) za jednu.
