Johnson oficiálně požádá o odklad brexitu. Tusk začne konzultovat s unijními partnery

Britský premiér Boris Johnson ujistil šéfa Evropské rady Donalda Tuska, že mu ještě během sobotního večera pošle oficiální žádost o odklad termínu brexitu. Agentuře Reuters to sdělily zdroje z Evropské unie. Johnson přitom další odklad brexitu odmítá a hodlá prosadit svou rozlukovou dohodu tak, aby Spojené království z EU odešlo k 31. říjnu.

Po sobotním schválení Letwinova dodatku v dolní komoře parlamentu Boris Johnson prohlásil, že nebude jednat s Evropskou unií o dalším odkladu brexitu a zástupcům EU řekne, že prodlužování vyjenávání nemá smysl. Vláda chce hned v pondělí znovu předložit svou dohodu k hlasování poslancům tak, aby stihla stávající termín 31. října.

„Čekám na dopis,“ napsal šéf Evropské rady Donald Tusk večer na Twitteru s tím, že právě telefonoval s Johnsonem o situaci po hlasování v Dolní sněmovně. „Na základě toho začne Tusk jednat s evropskými představiteli o tom, jak zareagovat. To může několik dní trvat,“ řekl nejmenovaný evropský představitel agentuře Reuters. 

Rozhodnutí o dohodě se odkládá

Britská sněmovna v sobotu rozhodla, že nechce podpořit nový návrh brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Panovaly totiž obavy, že by přece jen mohl k 31. říjnu nastat tvrdý vrexit. Šéf labouristů Jeremy Corbyn výsledek hlasování uvítal s tím, že se podařilo zabránit tvrdému brexitu. Johnsona vyzval, aby se řídil Bennovým zákonem, který mu v případě neschválení dohody k 19. říjnu nařizuje požádat Brusel o odklad brexitu do 31. ledna 2020. 

Premiér nicméně po hlasovací porážce prohlásil, že nebude s Evropskou unií jednat o odsunutí termínu odchodu. Zákon jej k tomu podle něj nenutí. Johnson považuje za nejlepší možnost, aby Británie Unii opustila 31. října na základě podmínek vyjednaných jeho vládou. Ta prý příští týden předloží legislativní opatření pro ratifikaci „rozvodové“ dohody. Johnson dále uvedl, že doufá, že v EU nebudou snahy o další odklad.

„Letwin řekl, že bude hlasovat pro dohodu, pokud se vše stihne přijmout jako zákon. Johnson sám naznačil, že věří. že k 31. říjnu Británie odejde z Unie. To znamená, že musí prohnat parlamentem tři čtení zákona o odchodu podle té dohody. Při všech čteních ovšem budou moci být podány pozměňovací návrhy, v což opět doufají severoirští unionisté, že nějakým způsobem trochu změní text, aby to pro ně bylo přijatelné a mohli pro to hlasovat,“ vysvětlil publicista Jan Jůn.

Další překážka může nastat kvůli tomu, že předseda parlamentu John Bercow ještě může hlasování o dohodě zastavit, protože podle jednoho z pravidel nemůže být předložen stejný návrh ve sněmovně dvakrát během jedné parlamentní schůze. Bercow chce v této otázce rozhodnout až v pondělí.

Brusel čeká na další krok Londýna

Evropská komise nyní vyčkává, až ji britská vláda informuje, jaké zamýšlí další kroky. Britský list Guardian tvrdí, že Brusel zaručí odklad brexitu, pokud Johnson pošle dopis se žádostí o posun termínu. „EU a Velká Británie ve čtvrtek odsouhlasily odchodovou dohodu, která brání zájmy Irska,“ upozornil irský premiér Leo Varadkar.

„V Unii je to asi ta nejhorší zpráva. Politici tady čekali, že Londýn nějak rozhodne a situace bude konečně jasná. Evropská komise nyní čeká, jestli Johnson požádá o odklad a z jakého důvodu. V neděli se mají v Bruselu sejít velvyslanci 27 zemí na mimořádném jednání, ovšem zatím není jasné, o čem vlastně budou diskutovat,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

O dohodě měl původně hlasovat příští středu také Evropský parlament. Koordinátor europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt však na Twitteru sdělil, že o dalších krocích se rozhodne v pondělí.

„Ať už se stane cokoliv, pochody před britským parlamentem dokazují, jak důležité je zachování blízkého vztahu EU a Británie,“ uvedl Verhofstadt s odkazem na desetitisíce zastánců setrvání Británie v Unii, kteří se vydali do ulic Londýna.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v reakci na hlasování uvedl, že stále doufá, že britský parlament odsouhlasí Johnsonovu dohodu. Schválení dodatku uvítal. „Vyhnout se chaotickému brexitu bez dohody by mělo být naší prioritou,“ prohlásil.

Podle zdroje z francouzské diplomacie není v ničím zájmu dále brexit odkládat. Paříž se poradí s unijními partnery, v tomto okamžiku nechce dělat žádná rozhodnutí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí britského parlamentu lituje. „Doufám, že britská vláda nyní co nejdřív vyjasní další postup. A Boris Johnson trvá na tom, že o prodloužení nepožádá, takže nezbývá než doufat, že britský parlament za týden stihne domácí legislativu k brexitu i odsouhlasení dohody. EU chce brexit s dohodou a ne tvrdé vystoupení na Halloween,“ sdělil premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek. Píše to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.
před 2 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 mminutami

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 2 hhodinami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 5 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...