Johnson navrhne poslancům volby na 12. prosince. Corbyn počká, jestli EU schválí odklad brexitu

2 minuty
Zpravodaj ČT Dolanský: EU teď řeší, jestli bude odklad krátký, dlouhý, anebo volný
Zdroj: ČT24

Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu předloží návrh uspořádat 12. prosince předčasné volby. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby vláda poslancům poskytla více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny ohlásilo, že debata a hlasování o návrhu se uskuteční v pondělí 28. října. Šéfopozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že počká na rozhodnutí Evropské unie o odkladu brexitu. Až pak se rozhodne, zda Johnsonův návrh podpoří.

„Pokud (poslanci) skutečně chtějí delší čas na to, aby mohli tuto skvělou dohodu prostudovat, pak ho mohou mít, ale musejí schválit parlamentní volby 12. prosince. To je cesta vpřed,“ řekl premiér Johnson.

Pro schválení předčasných voleb je třeba souhlas dvou třetin z 650 poslanců. Pokud by návrh získal podporu, pak by podle pravidel byl parlament rozpuštěn 6. listopadu. To by podle Johnsona poskytlo poslancům dostatečný čas na to, aby mohli zevrubně posoudit prováděcí zákon o brexitu a schválit dohodu o odchodu Velké Británie z Evropské unie.

„Upřímně se domnívám, že nastal čas, aby opozice sebrala odvahu a předstoupila před našeho společného vůdce, jímž jsou občané Spojeného království,“ dodal Johnson, který se už o vyvolání předčasných voleb dvakrát pokusil začátkem září. V obou případech ale jeho snahu parlament zablokoval.

Britská Dolní sněmovna mezitím těsně schválila projev královny Alžběty II., který napsala vláda a který stanoví priority premiéra Borise Johnsona. Projev ohlásil přípravu nových zákonů souvisejících s brexitem, novými daňovými úpravami, posílením státní zdravotnické služby NHS či bojem proti zločinu. Pro schválení de facto programového prohlášení kabinetu hlasovalo 310 poslanců, proti jich bylo 294.

Zda EU schválí odklad, by mohlo být jasné v pátek

Johnsonovi se nepodařilo prosadit v parlamentu novou brexitovou dohodu, kterou dojednal před týdnem s EU. Zákonodárci v sobotu odložili její schvalování do doby, než bude schválen prováděcí zákon k brexitu. Následně v druhém čtení tento zákon schválili, vzápětí ale zamítli vládou navržený velmi rychlý harmonogram jeho dalšího schvalování a kabinet proto další projednávání pozastavil.

Johnson musel už v sobotu v souladu se zákonem požádat EU o odklad termínu brexitu. Krok, který premiér osobně odmítá, v britských médiích vydává za „žádost parlamentu o odklad“. Zda Brusel vyhoví, by mohlo být jasné už v pátek, kdy se sejdou velvyslanci unijních zemí.

Johnson slibuje Corbynovi čas na jednání o prováděcím zákonu

Johnson v dopise vyzval předsedu opozičních labouristů Jeremyho Corbyna, aby jeho strana předčasné volby podpořila. „Předpokládám, že (…) se mnou budete spolupracovat na tom, abychom mohli novou dohodu o brexitu ratifikovat, tak abychom mohli odejít s touto dohodou spíše než bez dohody,“ napsal premiér.

Johnson slíbil Corbynovi, že pokud labouristé pro volby zvednou ruku, pak vláda poskytne veškerý myslitelný čas na debatu o prováděcím zákoně, a to včetně pátků, víkendů a jednání od časných do pozdních hodin. Podle něj by pak mohla být dohoda schválená do prosincových voleb.

Pokud by dohoda schválena nebyla, tak podle premiéra existuje cesta z patové situace právě jen skrze volby. „Nemůžeme riskovat, že zahodíme další tři měsíce a pak si frašku v lednu 2020 zopakujeme dalším odkladem a země stále nebude vědět, jak se pohnout z místa,“ dodal premiér.

Corbyn: Počkám, jak dopadne žádost o odklad

„Zásadní je dostat ze stolu brexit bez dohody; EU odpoví v pátek, pak se můžeme rozhodnout,“ řekl ve čtvrtek Corbyn, který podle britských médií už dříve své poslance instruoval, aby se při rozhodování o předčasných volbách zdrželi hlasování. To by de facto znamenalo, že Johnson nemá šanci svůj návrh prosadit.

Kriticky se k Johnsonově návrhu vyjádřila i Skotská národní strana (SNP). „Vypadá to, že Johnson říká poslancům: 'Když budete hlasovat pro volby, předložím znovu svůj špatný zákon o brexitu a pokusím se vás vytáhnout z EU dřív, než půjdeme k urnám.' Volby by měly být příležitostí, kdy mají rozhodnout voliči, ne nástrojem k tomu, aby šarlatáni prosadili svou,“ napsala na Twitteru skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Šéfka liberálních demokratů Jo Swinsonová stejně jako labouristé trvá na tom, že o případných volbách bude možné debatovat až ve chvíli, kdy bude jisté, že zemi nehrozí odchod z EU bez dohody. „(Johnson) propásnul svůj nepřekročitelný termín brexitu a teď žádá, aby mu parlament odsouhlasil volby a čas na to, aby silou protlačil svůj zákon bez řádného projednání,“ řekla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...