„Nejradikálnější a nejambicióznější plán“. Britští labouristé představili svůj volební program

Tři týdny před parlamentními volbami britští labouristé představili svůj volební program. Jejich lídr Jeremy Corbyn dokument označil za „nejradikálnější a nejambicióznější plán“ na proměnu Británie za posledních několik desítek let. Zahraniční agentury program popisují jako výrazně levicový a socialistický. Nejsilnější opoziční strana navrhuje zvýšení mezd ve veřejném sektoru, vyšší firemní daně, důslednější boj proti klimatickým změnám či znárodnění částí infrastruktury.

Předčasné parlamentní volby, které by měly mimo jiné vyřešit pat kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie, se uskuteční 12. prosince.

Podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu agentury Ipsos MORI by hlasování nyní vyhráli vládní konzervativci premiéra Borise Johnsona s podporou 44 procent voličů, labouristé by skončili s výrazným odstupem na druhém místě (28 procent).

„Program naděje, který přinese skutečnou změnu“

Program Labouristické strany její lídr ve čtvrtek představil v anglickém městě Birmingham. „Labouristický program je programem naděje…, který přinese skutečnou změnu,“ řekl Corbyn. „Program je plný populárních opatření, které politický establishment blokoval celou generaci,“ dodal.

Labouristé slibují mimo jiné konec úsporných opatření, která zavedly konzervativní vlády. Nové investice by měly podle nich přesáhnout částku 80 miliard liber (2,4 bilionu korun).

V případě, že by nejsilnější opoziční strana vyhrála prosincové volby, chce vyjednat s Evropskou unií novou brexitovou dohodu, kterou by následně předložila ke schválení voličům v referendu. Lidé by přitom mohli hlasovat i pro setrvání v EU.

Skotsko potřebuje investice, nikoli další referendum o nezávislosti, stojí v labouristickém programu. Podle Corbyna proto není další lidové hlasování ve Skotsku „prioritou“.

Útoky na mocné a bohaté

Corbyn v Birminghamu pokračoval v útocích na bohaté a mocné. „Pokud by si bankéři, miliardáři a establishment mysleli, že… si nás mohou koupit, že se vlastně nic nezmění, tak by na nás tak zuřivě neútočili,“ řekl mimo jiné labouristický lídr.

Znárodnit by podle svého programu labouristé chtěli část telekomunikačního gigantu BT. Splnit tím hodlají jeden ze svých nejambicióznějších slibů: internetové širokopásmové připojení zdarma pro všechny. Do státních rukou by se měly vrátit také železnice, voda a pošta.

Miliardy ze státního rozpočtu by podle strany měly putovat do zdravotnictví, školství a dopravy. Podpořit chtějí labouristé také sociální bydlení. V programu je například i slib zrušení školného na univerzitách či snížení počtu pracovních dní v týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...