Britská Dolní sněmovna schválila návrh zákona o předčasných volbách, které mají ukončit brexitový pat. Konat se mají 12. prosince. Pro se vyslovilo 438 poslanců, proti jich hlasovalo pouze 20. Návrh zákona musí schválit ještě Sněmovna lordů, její souhlas se ale dá podle britských médií považovat jen za formalitu. Sedmadvacet členských zemí Evropské unie mezitím formálně stvrdilo další odklad brexitu.
Britští poslanci schválili předčasné volby. Mají se uskutečnit 12. prosince
Zprávy ve 23 a zpravodaj ČT Bohumil Vostal o dalším vývoji brexitu (zdroj: ČT24)
Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn po hlasování uvedl, že volby poskytnou šanci na přeměnu země, „která se opakuje jen jednou za generaci“. Lidé budou mít podle něj volbu mezi labouristickou vládou, která bude na jejich straně, a konzervativní vládou, která „se bude starat jen o zájmy několika málo privilegovaných“.
Šéfka Liberálních demokratů Jo Swinsonová uvedla, že nadcházející volby rozhodnou o budoucnosti Británie na několik příštích generací. Její strana bude ve volbách usilovat o to, aby Británie zůstala v EU.
Premiér Boris Johnson se vyjádřil jen krátce. Novinářům při odchodu ze schůzky konzervativních poslanců řekl, že je načase, aby se „země sjednotila a dokončila brexit“.
Labouristé podpoří vládu, chtějí předčasné volby (zdroj: ČT24)
Jacob Rees-Mogg, který za vládu dojednává program Dolní sněmovny, po odhlasování návrhu zákona oznámil, že parlament bude rozpuštěn příští středu 6. listopadu. Parlamentní volby se konaly ve Spojeném království naposledy v červnu 2017. Také tehdy byly předčasné. V prosinci by se podle agentury AP uskutečnily parlamentní volby v Británii poprvé za téměř sto let.
Spor o datum
Debata v dolní komoře začala po druhé hodině odpoledne našeho času. Večer britští poslanci ve druhém čtení návrh zákona podpořili, do další fáze legislativního procesu prošel bez formálního hlasování, pro schválení byly totiž všechny větší strany. Místopředseda Dolní sněmovny Lindsay Hoyle následně oznámil, že k debatě před závěrečným hlasováním vybral tři předložené návrhy dodatků.
První z nich navrhl lídr opozice Jeremy Corbyn, který chtěl, aby se volby konaly již 9., nikoli až 12. prosince, jak chtěl premiér Boris Johnson. Cílem bylo zabránit tomu, aby se premiér pokusil prosadit svou brexitovou dohodu ještě ve starém parlamentu. Ten ale poslanci zamítli. Další dva dodatky byly technické a týkaly se stejného návrhu na změnu termínu voleb.
Místopředseda sněmovny Hoyle nevybral k debatě kontroverzní opoziční návrhy, které požadovaly, aby v prosincových volbách mohli hlasovat také 16letí a 17letí Britové a také občané EU, kteří se v Británii usadili. Vláda avizovala, že by v případě hlasování o těchto dodatcích návrh volebního zákona ze sněmovny úplně stáhla.
Corbyn slibuje nejradikálnější kampaň
Johnson v úvodu debaty prohlásil, že odklad brexitu stále více poškozuje britský národní zájem. Nový parlament by podle něj měl schválit brexitovou dohodu a ukončit sérii odkladů. Opozice chce podle premiéra jen „prokrastinovat“, tedy odkládat plnění úkolů. „Nechtějí brexit ani 31. října, ani 30. listopadu, a dokonce ani 31. ledna,“ dodal.
Corbyn v debatě zopakoval, že labouristé podporují uspořádání voleb. Labouristé se podle Corbyna těší, až se zbaví „lehkomyslné a zničující konzervativní vlády“. „Neustále jsem říkal, že jsme na volby připraveni a že naše podpora závisí na tom, zda je brexit bez dohody mimo hru,“ zdůraznil Corbyn po jednání stínového kabinetu. „Teď spustíme nejambicióznější a nejradikálnější kampaň za skutečnou změnu, jakou kdy naše země viděla,“ dodal.
Komentátoři se shodují, že výsledek očekávaných předčasných voleb je zcela nepředvídatelný. Připomínají, že i před posledními volbami v roce 2017 měli konzervativci v průzkumech značný náskok, v kampani o něj ale přišli a parlamentní většina jim těsně unikla.
„Žádná ze stran si ani zdaleka nemůže být jistá tím, co přijde. Volby v této roční době jsou neobvyklé a překvapivé,“ napsala hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová.
Podle agentury Reuters by měli voliči na výběr mezi „povzbuzeným Johnsonem prosazujícím svou brexitovou dohodu“ a „socialistickou“ vládou v čele s Corbynem. „Jestliže žádná strana nedosáhne přesvědčivého vítězství, brexitový pat bude pokračovat,“ konstatuje Reuters.
GALERIE
Brexit
Formální souhlas EU s odkladem brexitu
V úterý pokračovalo také schvalování nového odkladu brexitu ze strany států Evropské unie, což bylo ovšem považováno za formální krok. Členské země se na odkladu už dohodly, ještě jej ale museli oficiálně stvrdit lídři jednotlivých států.
„EU27 formálně přijala odklad. Mohl by být poslední. Prosím využijte daný čas, jak nejlépe to půjde,“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. V příspěvku se s Brity také rozloučil. Na začátku prosince jej totiž po pěti letech ve funkci předsedy Evropské rady nahradí bývalý belgický premiér Charles Michel. „Budu vám dál držet palce,“ dodal Tusk, který dal v minulosti mnohokrát najevo, že by si přál, aby Británie v EU zůstala.
Evropská sedmadvacítka se v pondělí dohodla, že schválí odklad brexitu do konce ledna 2020. Pokud ale Británie schválí „rozvodovou“ dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit Unii dříve, a to k prvnímu dni následujícího měsíce. Britský premiér Boris Johnson odklad přijal.
Tisíce britských památečních mincí k odchodu země z EU s datem 31. října, které se po novém přesunu termínu brexitu mohly stát cenným sběratelským kouskem, budou nakonec roztaveny, napsala s odvoláním na nejmenované informované zdroje agentura Bloomberg.