Brexitový vyjednavač Evropské unie Michel Barnier uvedl, že riziko chaotického odchodu Velké Británie ze společenství nepominulo ani přes další odklad brexitu a plánované parlamentní volby ve Spojeném království. Očekává také náročná jednání o budoucí obchodní dohodě mezi oběma celky, na která podle něj bude málo času.
Náročná jednání před námi a neřízený brexit stále ve hře. Barnier nehýří optimismem
Neřízený brexit by podle vyjednavače Barniera mohl nastat na konci ledna 2020 v případě, že ani nový britský parlament neschválí dojednanou dohodu o podmínkách rozluky a sedmadvacítka zamítne další odklad. „Stále se na tuto možnost musíme připravovat,“ citovala Barniera agentura Reuters.
Komplikace se podle unijního vyjednavače také dají čekat, jestliže obě strany do konce přechodného období po brexitu, tedy do 31. prosince 2020, nedokážou dojednat novou obchodní dohodu a ani se dohodnout na prodloužení této lhůty. S přechodným obdobím, během nějž bude zachován status quo, počítá brexitová dohoda.
Čekají nás náročná jednání, avizuje Barnier
Barnier upozornil, že na rozhovory o budoucích obchodních vztazích bude mezi termínem brexitu a koncem roku 2020 jen málo času. „Budou to složitá a náročná jednání,“ řekl. Sedmadvacítka podle něj poskytne Británii přístup na jednotný trh v takové míře, do jaké bude Londýn respektovat unijní pravidla a standardy.
„Budeme pečlivě sledovat a budeme velmi dbát na sociální práva, ochranu životního prostředí, státní podporu a samozřejmě otázky zdanění. Chceme nulová cla, nulové kvóty a nulový dumping,“ dodal Barnier.
Sedmadvacítka v pondělí poskytla Británii další odklad brexitu, tentokrát do konce ledna příštího roku. Pokud Spojené království schválí výstupní dohodu před uplynutím této nové lhůty, může opustit Unii dříve.
V průzkumech vedou konzervativci
Dosavadní termín brexitu byl čtvrtek 31. října. V úterý pak poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili návrh zákona o uspořádání předčasných voleb, které mají ukončit brexitový pat. Uskuteční se 12. prosince. Návrh zákona už podle očekávání schválila i horní komora britského parlamentu, Sněmovna lordů. Chybí tedy už jen souhlas královny.
Britský premiér Boris Johnson v kampani slibuje, že ukončí špatnou náladu plnou negativity. Aby mohl provést brexit, potřebuje většinu v parlamentu. V průzkumech konzervativci jasně vedou, podle odborníků jsou ale výsledky v této době nepředvídatelné.
„Očekávali bychom, že konzervativci získají většinu. Ale jsme v jednom z nejméně stabilních období v britské historii,“ uvedl britský analytik Matthew Oxenford. „Mezi lety 2010 a 2017 změnilo svoji stranu v hlasování 49 procent voličů. Kvůli tomu panuje nejistota,“ podotýká britský politický analytik Anand Menon.
O vítězství se pokusí i opoziční labouristé. Lídr Jeremy Corbyn se chlubí tím, že třikrát zastavil brexitovou dohodu expremiérky Theresy Mayové. Stejně jako zablokoval brexitový zákon Borise Johnsona. Slibuje, že o brexitu nechá definitivně rozhodnout v druhém referendu.
Trojice britských stran jedná o spojenectví, nechtějí brexit
Trojice menších britských politických stran mezitím jedná o spojenectví, které by mělo zajistit, aby se po prosincových volbách dostalo do parlamentu co nejvíce odpůrců odchodu Británie z Evropské unie.
Pokud se nakonec dohodnou, mohli by Liberální demokraté, velšská strana Plaid Cymru a zelení v určitých obvodech podporovat společného kandidáta, aby zvýšili šanci nejsilnějšího uchazeče na zisk poslaneckého křesla. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC.