Britská Dolní sněmovna v úterý večer ve druhém čtení podpořila návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, čímž jej posunula do další fáze schvalovacího procesu. Pro hlasovalo 329 zákonodárců, proti bylo 299 hlasů. Záhy poté ale poslanci odmítli schvalovací harmonogram, který vláda naplánovala. Měli výhrady k tomu, že dostali pouhé tři dny. Premiér Boris Johnson avizoval, že v takovém případě bude britská vláda usilovat o předčasné volby. Šéf Evropské rady Donald Tusk doporučí 27 zemím EU, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu.
„Musím vyjádřit zklamání nad tím, že tato sněmovna odhlasovala zdržení namísto harmonogramu, který by zajistil, že by Spojené království mohlo odejít 31. října s dohodou,“ uvedl Johnson. „Nyní čelíme tomu, že potrvá nejistota (…) Vláda musí přijmout jediný odpovědný kurz a zrychlit naše přípravy na vyústění bez dohody,“ dodal.
Předseda vlády uvítal skutečnost, že poslanci při prvním hlasování upravenou brexitovou dohodu podpořili, když posunuli prováděcí zákon do další fáze legislativního procesu. Bude prý v kontaktu s dalšími lídry EU, kteří nyní musí odpovědět na britskou žádost o další odklad brexitu. Podle Johnsona by Británie měla Unii opustit v aktuálním termínu na konci měsíce.
Lídr labouristické opozice Jeremy Corbyn Johnsona vyzval, aby spolupracoval s opozicí a dohodl „rozumný“ harmonogram pro projednání „nesmírně důležitého“ prováděcího zákona. „Myslím, že tato sněmovna schválí projednávání tohoto zákona,“ dodal.
Johnson ale v reakci uvedl, že legislativní proces bude pozastaven, dokud státy EU nerozhodnou o britské žádosti o nový odklad brexitu.
O opatření, které by převedlo obsah brexitové dohody do britského práva, poslanci začali hlasovat ve 20:00 SELČ. Média očekávala, že touto první zkouškou by zákon mohl projít, ihned ale následovalo ještě problematičtější hlasování o extrémně krátkém schvalovacím harmonogramu, který vláda naplánovala. Poslanci jej zamítli v poměru 308 pro a 322 proti.
Vláda návrh zákona, který zavádí do britského práva opatření z dohody o brexitu vyjednané v Evropské unii minulý týden, zveřejnila v pondělí večer. Chtěla, aby jej poslanci definitivně schválili už ve čtvrtek, protože cílem Johnsona je vyvést Británii z Evropské unie 31. října, tedy za devět dnů. Dokument přitom čítá 115 stran a dalších 126 stran vysvětlujících poznámek.
Johnson hrozil předčasnými volbami
„Jestliže parlament odmítá umožnit uskutečnění brexitu a místo toho prosadí svou a rozhodne, že se všechno odsune do ledna nebo možná i dál, za takových okolností (…) s velkou lítostí musím říct, že by (prováděcí) zákon musel být stažen a museli bychom se posunout (…) k parlamentním volbám,“ prohlásil předtím před poslanci Johnson.
Po hlasování už o definitivním stažení ani o předčasných volbách nemluvil. Později večer ale zdroj z úřadu premiéra potvrdil, že pokud EU schválí odklad, jsou předčasné volby jedinou cestou, jak se z této krize dostat.
Předčasné volby se Johnson opakovaně snažil vyvolat už minulý měsíc poté, co parlament proti jeho vůli prosadil zákon namířený proti brexitu bez dohody. Jeho záměr ale neměl potřebnou podporu dvou třetin poslanců Dolní sněmovny.
Média spekulují, co bude dál
Britská média předpovídala, že úterní neúspěch vlády by nejspíše znamenal definitivní konec varianty odchodu z Unie bez dalšího odkladu. O ten už Johnson na základě zákona z minulého měsíce požádal o víkendu, zbytek EU ale s reakcí čekal na vývoj v britském parlamentu.
Novináři upozornili, že předseda vlády nevyloučil dokončení ratifikace brexitové dohody při kratším než tříměsíčním odkladu brexitu. Někteří spekulují, že právě to by mohlo po odmítnutí vládního harmonogramu následovat.
„Je tohle v podání Borise Johnsona nevyslovený vzkaz pro EU ohledně délky odkladu? Jasně dává najevo, že tři měsíce by byly za hranou, nevyloučil ale kratší, technické prodloužení,“ napsal na Twitteru Steven Swinford z deníku The Times. Komentátoři také upozorňují, že schválení tohoto scénáře by nevyžadovalo další summit EU.
Tusk navrhne schválit další odklad
Mluvčí Evropské komise Mina Andreevová uvedla, že Komise bere na vědomí výsledek úterního hlasování v britském parlamentu. Brusel podle ní nyní očekává, že jej britská vláda informuje o dalších krocích. „Předseda Evropské rady (Donald Tusk) nyní konzultuje s (unijními) lídry britskou žádost o odklad do 31. ledna 2020,“ napsala na Twitteru mluvčí EK.
Později Tusk oznámil, že 27 zemím EU doporučí, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu. Navrhne, aby se kvůli tomu nescházel summit EU. O případném dalším odkladu brexitu a jeho délce musí 27 členských států bloku rozhodnout jednomyslně, souhlasit musí také vláda v Londýně.
„Jsme žádáni o odklad: za jakým účelem? Jaké je toho odůvodnění?“ uvedla francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová. „Víme, že čas samotný nepřinese řešení, ale politické rozhodnutí. Nemůžeme tuto situaci prodlužovat donekonečna,“ dodala.
Na další postup čeká nyní i Irsko. „Je vítané, že Dolní sněmovna jasnou většinou hlasovala pro zákon potřebný ke schválení dohody o vystoupení. Nyní budeme očekávat vývoj z Londýna a Bruselu ohledně dalších kroků včetně rozvrhu pro legislativu a potřeby odkladu,“ napsal na Twitteru Johnsonův irský protějšek Leo Varadkar.
Opozice si stěžovala na nedostatek času
Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn během dne kritizoval kabinet a zopakoval, že jeho strana nepodpoří „výprodejovou“ brexitovou dohodu, kterou vyjednal minulý týden ve čtvrtek Johnson se zbytkem Evropské unie. Labouristé se podle Corbyna chopí „každé příležitosti, jak zabezpečit práva zaměstnanců, ochránit naše hospodářství a zajistit, že lidé dostanou poslední slovo“.
Stínová ministryně zahraničí Emily Thornberryová vyjádřila „rozhořčení“ nad snahou vlády prosadit v tak krátké době zákon, který by převedl dojednané podmínky brexitu do britského práva. „Když jsem pracovala na zákonu o zdraví a sociální péči, který byl dost důležitý, trvalo to tři měsíce,“ zdůraznila labouristka. „Abychom my politici mohli dělat svou práci pořádně, potřebujeme čas,“ dodala. Labouristi podle ní nevidí jediný důvod, proč by měli hrát „hru Borise Johnsona“.
„Poslanci měli více času na debatu o zákonu o volně žijících zvířatech v cirkusech (který se týkal 19 zvířat), než budou mít na rozhodování o budoucnosti 65 milionů lidí,“ napsala poslankyně Zelených Caroline Lucasová. „Jsme v této situaci, protože parlament tak dlouho prokrastinoval, nechalo se to na poslední minutu,“ kritizoval naopak poslance ministr pro bydlení Robert Jenrick.
Britové schválili odchod z EU v referendu v červnu 2016. Zda Spojené království evropský blok za devět dní skutečně opustí, je ale nejasné.
Jacob Rees-Mogg, který v dolní komoře parlamentu předkládá vládní plány, po úterním hlasování oznámil, že ve středu a čtvrtek se britští poslanci vrátí k nedokončené debatě o nedávném parlamentním projevu královny. Dodal, že v pátek Dolní sněmovna zasedat nebude.
