Jeremy Corbyn strana 3 z 5

Britský konzervativní premiér Boris Johnson ve středu podle tisku utrpěl ponižující porážku, když poslanci odmítli neřízený brexit i jeho návrh na předčasné volby, čímž ho prý zahnali do kouta. Média si všímají také toho, že Johnson s předčasnými volbami neuspěl ani u šéfa labouristické opozice Jeremyho Corbyna, kterého proto část médií označuje za zbabělce.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisu Johnsonovi vyvést zemi 31. října z Evropské unie bez dohody. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do Sněmovny lordů, kde bude muset překonat ještě řadu nástrah. Johnson chtěl kvůli přijetí zákona vyvolat předčasné volby, které by se uskutečnily 15. října. Nenašel však pro to dostatečnou podporu sněmovny.

Pokud se britským poslancům podaří večer prosadit na program středečního jednání sněmovny zákon odmítající odchod Spojeného království z EU bez dohody, bude to znamenat předčasné volby. S ohledem na vývoj v Dolní sněmovně, kde konzervativní vláda v úterý ztratila většinu, to oznámil mluvčí premiéra Borise Johnsona. Pro vypsání voleb ovšem musí hlasovat dvě třetiny poslanců a není jisté, že se toto kvórum podaří získat.

Poslanci britské Konzervativní strany dostali varování, že budou vyloučeni z poslaneckého klubu, pokud se tento týden připojí k opozici ve snaze zablokovat hrozící variantu brexitu bez dohody. Rebelové by zároveň nemohli kandidovat za konzervativce v příštích volbách, informují britská média. Tento krok oživil spekulace, že premiér Boris Johnson usiluje o předčasné volby. Opoziční vůdce Jeremy Corbyn řekl, že jeho labouristé nové volby chtějí.

Lídři opozičních uskupení v britském parlamentu se shodli na naléhavé potřebě spolupracovat ve snaze zabránit brexitu bez dohody. Uvedli to v prohlášení po společném jednání, které svolal lídr labouristů Jeremy Corbyn. Podle poslankyně Anny Soubryové se bude opozice snažit brexit bez dohody odvrátit pomocí zákonů. Hlasování o důvěře vládě si Corbyn nechá jako záložní variantu. Do odchodu z Unie zbývá 65 dnů.

Nový britský premiér Boris Johnson poprvé ve funkci vystoupil před poslanci a slíbil jim, že s jeho nástupem do úřadu začne „nový zlatý věk“. Zopakoval, že Velká Británie nejpozději k 31. říjnu opustí Evropskou unii. Sám preferuje odchod s dohodou, která ale musí být lepší než ta, již vyjednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Johnson odmítá hlavně irskou pojistku, na které ovšem trvá Brusel. „Nebudeme čekat na 31. říjen. Na lepší Velké Británii začneme pracovat okamžitě,“ slíbil poslancům premiér.

Boris Johnson, který ve středu převzal funkci britského premiéra, ve svém prvním projevu slíbil, že země opustí Evropskou unii k 31. říjnu. Věří, že se mu podaří v 99 dnech, které do tohoto data zbývají, vyjednat novou brexitovou dohodu. I tak by se ale měla země připravit na odchod bez dohody. Kdo vsadil proti Velké Británii, prohraje, ujistil Johnson před premiérským sídlem v Downing Street 10.

Končící britská premiérka Theresa Mayová se rozloučila se svým dosavadním úřadem. Při svém odchodu z Downing Street 10, kde ji střídá její nástupce Boris Johnson, popřála nové vládě mnoho úspěchů a zamířila za královnou. Do jejích rukou odevzdala svou demisi. Za bezprostřední prioritu označila odchod Británie z Evropské unie takovým způsobem, který je dobrý pro celou zemi.

Novým lídrem britské vládní Konzervativní strany se stal Boris Johnson. Ve středu se stane také premiérem Spojeného království. Ve vnitrostranických volbách získal 92 tisíc hlasů, jeho konkurent Jeremy Hunt jich dostal 47 tisíc. Johnson chce především dokončit proces vystoupení z Evropské unie, přičemž nevyloučil ani odchod bez dohody.

Příští britský premiér by podle opozičního vůdce Jeremyho Corbyna měl předložit svou verzi brexitu občanům v referendu. Šéf labouristů v dopise adresovaném členům strany napsal, že v takovém případě by hlavní opoziční síla za určitých podmínek mohla podpořit setrvání v Evropské unii. Řada otázek ohledně nejasného brexitového stanoviska labouristů ale zůstává nezodpovězená.

Většina britských konzervativců by dala přednost extrémním scénářům před setrváním v EU. Brexit chtějí i v případě, že by se po něm osamostatnilo Skotsko nebo Severní Irsko, že by ekonomice přinesl závažné problémy nebo že by zlikvidoval jejich stranu. Odchod z EU by obětovali jenom v případě, že by přivedl do premiérského křesla předsedu labouristů Jeremyho Corbyna.

Po pondělních setkáních se členy královské rodiny a státním banketu jednal americký prezident Donald Trump v rámci státní návštěvy Británie s končící premiérkou Theresou Mayovou. Hovořili o budoucí obchodní smlouvě mezi Londýnem a Washingtonem, o čínské firmě Huawei nebo o klimatických změnách. Očekávaly se také masivní protesty proti Trumpově přítomnosti v Británii, na Trafalgarském náměstí se ale nakonec sešlo méně lidí než při Trumpově první návštěvě ve funkci prezidenta loni v létě.

Americký prezident Donald Trump přiletěl do Londýna, kde se setkal mimo jiné s královnou Alžbětou II. Večerní banket je zdrojem kontroverzí, protože část pozvaných vysoce postavených politiků na něj kvůli výhradám vůči Trumpovi nepřijde. Na programu čtyřdenní cesty má americký prezident  i válečné vzpomínkové slavnosti na obou stranách Lamanšského průlivu a první prezidentskou návštěvu Irska. Jednání s odstupující britskou premiérkou Theresou Mayovou má v plánu v úterý.

Britská premiérka Theresa Mayová se rozhodla rezignovat na svou funkci v čele strany a později i na post předsedkyně vlády. Nahradit by ji mohl někdejší ministr zahraničí Boris Johnson. Podle politologa z Metropolitní univerzity Praha Bořivoje Hnízda ale hrozí, že Johnson se bude potýkat v čele konzervativců se stejným problémem, jako labouristický protějšek Jeremy Corbyn. Ten je podle Hnízda sice oblíbený mezi členy strany, v britském parlamentu ale ne, a to ani mezi svými straníky. Hnízdo to řekl v pořadu Interview ČT24.

Z britské vlády odstoupila Andrea Leadsomová, jež má na starosti vládní agendu v Dolní sněmovně. Nesouhlasí s novou strategií Mayové ohledně brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová ustála další vzpouru svých stranických kolegů. Konzervativci po zasedání poslaneckého klubu nedostanou možnost ihned hlasovat o jejím sesazení. Mayová v úterý představila návrhy, které považuje za významné změny v rozvodové smlouvě. Chce umožnit hlasování o celní unii s EU i referendu o brexitové smlouvě. Labouristé však nabídku odmítli.

Britský labouristický poslanec Geoffrey Robinson špehoval pro Československo. Tvrdí to podle listu Mail on Sunday zpravodajské dokumenty československé Státní bezpečnosti (StB). Osmdesátiletý Robinson takovéto obvinění odmítá. Existenci dokumentů však potvrdila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

Šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn oznámil, že brexitové rozhovory s vládou ztroskotaly. Jejich cílem bylo najít východisko z patu ohledně odchodu země z Evropské unie. Podle Corbyna zašla jednání tak daleko, jak jen to bylo možné, ale nepodařilo se překonat vzájemné rozpory. „Přestože v některých bodech bychom kompromisu dosáhli, je jasné, že v jiných zásadních opatřeních se rozcházíme,“ uvedl Corbyn v dopise premiérce Therese Mayové. Podle britského tisku bude patrně následovat série průzkumných hlasování v parlamentu.

Britská premiérka Theresa Mayová hodlá předložit brexitovou dohodu parlamentu k dalšímu hlasování v prvním červnovém týdnu. Po jejím úterním jednání s vůdcem opozičních labouristů Jeremym Corbynem o tom podle britských médií informoval úřad Mayové. Rozhovor lídrů obou stran, které zatím marně hledají kompromis zajišťující schválení smlouvy o vystoupení z EU, označil mluvčí premiérky za „užitečný a konstruktivní“.

Britští politici musí nalézt východisko z patové situace okolo odchodu své země z Evropské unie a výsledky čtvrtečních místních voleb dodávají této věci novou naléhavost. V komentáři, který vyšel v nedělníku Mail on Sunday, to napsala britská Theresa Mayová. Podle novinářů z listu The Sunday Times chce premiérka labouristům nabídnout setrvání v celní unii s EU do parlamentních voleb plánovaných na rok 2022.

Pokud se chce Londýn stát lídrem v boji proti globálnímu oteplování, musí urychleně změnit svou politiku a do 30 let snížit emise skleníkových plynů na nulu. Tvrdí to britská nezávislá Komise pro klimatickou změnu. Zpráva přichází po týdnech protestů ekologických aktivistů v Londýně. Výsledkem je prozatím vyhlášení klimatické a environmentální nouze.

Zástupci britské vlády se chystají na další schůzku s představiteli opozičních labouristů. Premiérka Theresa Mayová s nimi chce domluvit co nejčasnější odchod země z EU, aby se nemusely konat volby do Evropského parlamentu. Kampaň před nimi však už začíná a hlasitě se v ní ozval vlivný kritik Unie Nigel Farage, který slibuje politickou revoluci. Úřady podle televize Sky News mezitím v tichosti končí praktické přípravy na tvrdý brexit, které dosud vyšly na desítky miliard korun.

Britský odchod z Evropské unie bude odložen až do 31. října. Na datu se na mimořádném summitu v Bruselu shodli šéfové států a vlád 27 zemí evropského bloku. Britská premiérka Theresa Mayová s odkladem souhlasí, i když sama žádala termín 30. června. O výsledku informoval šéf Evropské rady Donald Tusk. Pokud britští poslanci schválí rozvodovou dohodu, země může opustit EU i dříve. Ve Spojeném království se zřejmě budou konat evropské volby.

Diskuse šéfů států a vlád 27 zemí Evropské unie o odkladu brexitu, jak o něj žádá britská premiérka Theresa Mayová, se na mimořádném summitu v Bruselu protahuje. Podle diplomatických informací z jednacího sálu se většina prezidentů a premiérů kloní k posunu data britského odchodu z Unie na konec roku, francouzský prezident Emmanuel Macron ale zaujal tvrdší postoj a prosazuje co nejkratší odklad – do 22. května.

Britská premiérka Theresa Mayová v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi žádá o odklad brexitu do 30. června. Británie se podle ní připraví na účast v květnových volbách do Evropského parlamentu. Případný odklad brexitu musí schválit jednomyslně unijní summit, který se koná příští středu. Tusk ale upřednostňuje pružný roční odklad s možností odchodu Britů ve chvíli, kdy by byla odsouhlasena brexitová dohoda. Mayová dopisem vyvolala vášně na domácí půdě. Pro euroskeptické konzervativce je odklad dlouhý, Skotové varují před chaosem.