Pokud vláda večer prohraje bitvu o podobě brexitu, budou předčasné volby, oznámil Johnsonův mluvčí

Pokud se britským poslancům podaří večer prosadit na program středečního jednání sněmovny zákon odmítající odchod Spojeného království z EU bez dohody, bude to znamenat předčasné volby. S ohledem na vývoj v Dolní sněmovně, kde konzervativní vláda v úterý ztratila většinu, to oznámil mluvčí premiéra Borise Johnsona. Pro vypsání voleb ovšem musí hlasovat dvě třetiny poslanců a není jisté, že se toto kvórum podaří získat.

Premiér Johnson před klíčovým střetem ohledně dalšího vývoje britského odcházení z EU poslancům řekl, že šance na brexitovou dohodu s Unií v posledních dnech vzrostla. Pokud však parlament zablokuje možnost brexitu bez dohody, veškerý pokrok přijde vniveč a oslabí to vyjednávací pozici Londýna, upozornil premiér. Členy Dolní sněmovny vyzval, aby zamýšlený návrh zákona proti brexitu bez dohody neschválili.

Johnsonův mluvčí později uvedl, že premiér iniciativu poslanců považuje za hlasování o důvěře vládě, a pohrozil předčasnými volbami. „Postoj premiéra je jasný. Jestliže poslanci budou hlasovat tak, že zničí vyjednávací pozici vlády, předají moc opozici, pak je dalším logickým vyústěním něco, co premiér nechce – volby,“ uvedl mluvčí, jehož citovala agentura Reuters.

Vzpurným konzervativním poslancům opět vzkázal, že budou vyloučeni z poslaneckého klubu, tedy fakticky ze strany, čímž skončí jejich politická kariéra.

Výsledek hlasování se očekává po 23:00 SELČ. 

  • Poslanci se pokusí prosadit zákon vylučující brexit bez dohody
  • Poslanci vyvolají hlasování o nedůvěře vládě
  • Vláda předloží návrh na vypsání předčasných voleb
  • Poslanci neudělají nic a nechají vládu vyjednávat o nové dohodě s EU

„Každý v této vládě dohodu chce,“ prohlásil odpoledne Johnson a zopakoval, že Spojené království odejde z EU 31. října stůj co stůj, tedy i bez dohody. Zákon proti brexitu, o kterém chtějí poslanci usilující o zablokování neřízené rozluky ve středu hlasovat, podle něj zemi „donutí prosit o další bezúčelný odklad“.

Ministerský předseda poslancům připomněl, že v minulosti třikrát odmítli dohodu o podmínkách odchodu z EU, kterou dojednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Stalo se tak především kvůli takzvané irské pojistce, která má zajistit hladký režim na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem.

Dohoda Mayové znovu na stole?

Poslanci se večer za pomoci rebelů z řad poslanců vládní Konzervativní strany, jejichž počet média odhadují na dvě desítky, pokusí prosadit, aby se ve středu na program Dolní sněmovny dostal návrh zákona proti neřízenému odchodu z EU. Norma obsahuje ustanovení o odkladu brexitu do ledna 2020, pokud vláda nedojedná s Bruselem novou dohodu nebo pokud parlament neschválí „divoký“ brexit.

Zákon by ještě musel projít horní komorou parlamentu, Sněmovnou lordů. Případnými dodatky by se podle deníku The Guardian musela poté znovu zabývat Dolní sněmovna. Podle informací politického editora BBC Nicholase Watta by mohli členové Sněmovny lordů loajální premiéru Johnsonovi připravit až 90 dodatků, aby poslance zdrželi.

Skupina 17 labouristických probrexitových poslanců podle BBC také zvažuje, že by ve středu požádala o opětovné projednání poslední verze brexitové dohody vyjednané expremiérkou Mayovou.

Před parlamentem se večer sešla demonstrace odpůrců brexitu
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Corbyn: Máme poslední šanci

Deník The Daily Telegraph ale uvedl, že vládní poslanci dostali příkaz vyklidit si lavice do čtvrtka. To podle něj znamená, že nastane očekávaná přestávka mezi zasedacími obdobími, kterou prosadil Johnson. Poslanci by se tak vrátili do práce až 14. října a měli by méně času na to pokusit se „divokému“ brexitu zabránit.

Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn proto poslance v úterý večer upozornil, že stojí před zcela zásadní volbou. „Je to naše poslední šance. Pokud nebudeme jednat dnes večer, možná už nebudeme mít další šanci. Ať už lidé hlasovali (v referendu) pro odchod, či setrvání, rozhodně nehlasovali pro zablokování demokracie,“ prohlásil Corbyn.

Vláda usiluje o zničující brexit, vysvětlil poslanec odchod z řad konzervativců

Řady konzervativních poslanců kvůli nesouhlasu s vládní brexitovou politikou opustil Philip Lee a přidal se k opozičním proevropským Liberálním demokratům.

„Dospěl jsem k závěru, že není možné, abych jako konzervativní poslanec sloužil svému obvodu a své zemi v jejich nejlepším zájmu,“ vysvětlil Philip Lee důvod pro opuštění Konzervativní strany. Vláda premiéra Johnsona podle něj „agresivně“ usiluje o „zničující brexit“ a zbytečně ohrožuje životy a živobytí lidí a vystavuje Spojené království riziku, že se rozpadne. Johnsonova vláda podle Leeho také „podkopává hospodářství, demokracii a roli (Británie) ve světě“. 

Philip Lee
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

V úterý odpoledne se sešli poslanci Dolní sněmovny na první schůzi po letní přestávce. Svého mandátu se nejprve ujala liberální demokratka Jane Doddsová, která v srpnu zvítězila v doplňovacích volbách v obvodu Brecon a Radnorshire. Johnsonovu vládu tím připravila o jedno křeslo v parlamentu a vládní většinu ztenčila na jeden hlas.

Poté, co Doddsová složila poslaneckou přísahu a premiér Johnson začal k poslancům hovořit, přisedl na lavici liberálům také poslanec Philip Lee, který záhy vydal prohlášení o odchodu z Konzervativní strany, jejímž byl členem od roku 1992 a od roku 2010 ji zastupoval v Dolní sněmovně.

Předsedkyně Liberálních demokratů Jo Swinsonová v prohlášení uvedla, že Lee sdílí s členy její strany odhodlání „zabránit katastrofálnímu brexitu bez dohody a zastavit brexit úplně“. Ztráta početní většiny ale neznamená, že by vláda automaticky padla, připomněla agentura DPA.

Poslanec Philip Lee opouští řady konzervativců a míří do opozičních lavic:

319 versus 320

V Dolní sněmovně je nyní podle BBC 309 hlasujících konzervativců, jejichž menšinový kabinet podporuje deset poslanců severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Dohromady tak mají 319 hlasů. Jsou mezi nimi ovšem i rebelující poslanci, kteří se mohou během hlasování přiklonit k opozici.

Ta nyní disponuje 320 hlasy, ovšem z řad opozičních labouristů by mohla zhruba dvacítka euroskeptických poslanců nakonec podpořit Johnsonovu vládu.

Z 650 členů Dolní sněmovny jedenáct poslanců nehlasuje. Severoirská republikánská strana Sinn Féin (sedm poslanců) se zasedání parlamentu v Londýně léta neúčastní, tradičně nehlasují také předseda sněmovny a jeho tři zástupci (nyní dva konzervativci a dva labouristé). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 38 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...