V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
Fond má oběma stranám poskytnout ekonomickou motivaci k uzavření konečné dohody o ukončení války, uvedl dle Reuters zdroj, který hovořil pod podmínkou anonymity. O existenci fondu se psalo již dříve, agentura Reuters však zjistila, že více než polovina částky již byla vyčleněna a že bude tvořena výhradně fondy soukromého sektoru.
Fond je soukromým investičním nástrojem, nikoli programem týkajícím se rekonstrukcí či reparací, a nebude zahrnovat žádné vládní peníze ani granty, uvedl zdroj Reuters. Zároveň dodal, že s financováním souhlasily společnosti se sídlem ve Spojených státech, arabských státech Perského zálivu, Asii, Jižní Americe a Africe.
Podle citovaného zdroje se mají investice týkat energetiky, logistiky, výroby a dopravy.
Vysoce postavený íránský zdroj Reuters sdělil, že Teherán původně požadoval od USA čtyři sta miliard dolarů (8,3 bilionu korun) jako kompenzaci za válečné škody, ale Washington uvedl, že ji neposkytne.
Fond je podmíněn uzavřením dohody
Mechanismus fondu předpokládá, že země regionu přispějí různými způsoby, uvedl Reuters íránský zdroj. Patří mezi ně zajištění půjček, zřizování úvěrových linek nebo přímé financování rekonstrukce míst poškozených válkou.
Zdroj obeznámený s dohodou uvedl agentuře Reuters, že investiční fond je zcela oddělen od vyjednávání o zrušení amerických sankcí a uvolnění íránských aktiv zmrazených v zahraničí. Fond nezahájí činnost, dokud nebude uzavřena „konečná a uspokojivá dohoda“, píše Reuters.
Zrušení sankcí či rozmrazení aktiv
Írán v posledních desetiletích nepřilákal téměř žádné významné přímé zahraniční investice kvůli americkým a mezinárodním sankcím, připomíná Reuters.
USA se však v rámci dohody s Íránem zavazují, že zruší všechny druhy sankcí, kterým islámská republika podléhá, a to včetně rezolucí Rady bezpečnosti OSN a Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), uvádí server al-Arabíja.
Spojené státy budou také dle al-Arabíja po podpisu memoranda o porozumění vydávat výjimky pro vývoz íránské ropy, petrochemických produktů a jejich derivátů.
Američané také přislíbili uvolnit a plně zpřístupnit zmrazené nebo omezené finanční prostředky a aktiva Íránské islámské republiky, dodává al-Arabíja.
Libanon a Hormuzský průliv
Součástí memoranda jsou také zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
Šéf Bílého domu ve středu upozornil, že memorandum o porozumění není definitivní dohodou – pokud se Írán nebude chovat dobře, Spojené státy začnou opět útočit, prohlásil Trump. Zároveň nevyloučil, že bude u pátečního podpisu memoranda. Íránské ministerstvo zahraničí ve středu navrhlo, aby dohodu podepsali prezidenti Trump a Masúd Pezeškján.
Teherán opakovaně zdůrazňuje, že součástí aktuální dohody musí být i ukončení bojů v Libanonu, s čímž počítá i text memoranda. Izrael však ve středu ráno podle agentury AFP několikrát zaútočil na jih Libanonu, kde se izraelská armáda podle svých vyjádření snaží likvidovat členy teroristického Hizballáhu.
Šéf Hizballáhu Naím Kásim ve středu označil předběžnou dohodu mezi USA a Íránem za velké vítězství pro Teherán a zlomový okamžik pro Libanon. Kásim poblahopřál „íránskému lidu, hnutí odporu a národům dychtícím po nezávislosti a svobodě k tomuto velkému vítězství“.
Současně vyzval, aby Libanon využil situace a „vyhnal Izrael“ ze svého území. Otázka odzbrojení Hizballáhu je podle Kásima vnitřní záležitostí země a neměla by být součástí vyjednávání mezi Izraelem a Libanonem, jehož hlavním požadavkem podle něj musí být „obnovení suverenity“.
