Diskuse šéfů států a vlád 27 zemí Evropské unie o odkladu brexitu, jak o něj žádá britská premiérka Theresa Mayová, se na mimořádném summitu v Bruselu protahuje. Podle diplomatických informací z jednacího sálu se většina prezidentů a premiérů kloní k posunu data britského odchodu z Unie na konec roku, francouzský prezident Emmanuel Macron ale zaujal tvrdší postoj a prosazuje co nejkratší odklad – do 22. května.
Většina zemí EU se kloní k delšímu odkladu brexitu, proti je Francie
Šéfka britské vlády potřebuje dodatečný čas na dohodu s domácí opozicí, od níž si slibuje úspěch čtvrtého pokusu o schválení už připraveného textu dohody o podobě brexitu Dolní sněmovnou. Sama při příchodu označila rozhovory s labouristy za vážné a seriózní.
Její vystoupení na úvod summitu údajně bylo o něco přesvědčivější, než když na konci března žádala o odklad brexitu poprvé. Pokud by nyní její žádosti šéfové států a vlád ostatních 27 unijních zemí nevyhověli, odešla by Británie z EU bez dohody už tento pátek. Unie ale dává najevo, že si takový vývoj, který by znamenal zmatky a chaos, nepřeje. Je na něj ovšem prý dostatečně připravena.
On-line přenos
Mayová se pokusí přesvědčit unijní lídry, aby schválili odklad brexitu
- 0:58
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. On-line reportáž vývoje kolem brexitu končí.
- 0:57
V Británii by se tak v květnu měly konat volby do Evropského parlamentu.
- 0:56
K 30. červnu budou situace a datum odchodu zrevidovány.
Mayová své kolegy opět požádala o posun brexitu do 30. června. Předseda unijních summitů Donald Tusk místo toho jako nejlepší postup navrhl pružný odklad brexitu do 30. března 2020 s tím, že pokud se britské sněmovně podaří ratifikovat dohodu o vystoupení, odešla by země k prvnímu dni následujícího měsíce.
Britové nebudou mít možnost zasahovat do budoucnosti Unie
Nejméně 17 šéfů států a vlád podpořilo odklad brexitu do konce letošního roku, zatím čtyři prosazují jiné řešení.
Co nejkratší odklad brexitu jen do termínu 22. května, tedy ještě před evropskými volbami, přitom prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Oficiálním důvodem je jeho obava o hladké fungování evropských institucí. V případě delšího odkladu brexitu by se totiž také v Británii musely konat volby do europarlamentu a země by stále jako člen Unie mohla promlouvat do debat o budoucnosti bloku.
Nová verze návrhu závěrů summitu se takovému vývoji snaží čelit poznámkou, že sedmadvacítka má v plánu o tématech týkajících se budoucnosti po brexitu jednat bez britské účasti.
Podle Merkelové je zapotřebí vytrvalost a kompromisy
Německá kancléřka Angela Merkelová je pro „pružný odklad o vícero měsíců“. Kancléřka podotkla, že osmadvacítce zbývají už jen hodiny, aby zabránila vystoupení Británie z Evropské unie bez dohody, které podle ní není v zájmu nikoho. Pokud by se žádné řešení nenašlo, opustila by Británie Unii v pátek 12. dubna.
Šéfka německé vlády také poznamenala, že při úterním jednání v Berlíně ji Mayová ujistila, že bude spolu s opozicí nadále hledat cestu ze současné těžké situace. „Vláda je toho názoru, že bychom oběma stranám měli dát přiměřené množství času,“ uvedla Merkelová, podle níž podobné rozhovory požadují vytrvalost a připravenost ke kompromisu.
Prodloužení by mělo být tak krátké, jak je jen možné, ale mělo by nám zároveň dát určitý klid, abychom se tím samým tématem nezabývali každé dva týdny znovu. Jsem pro to, když pro to dnes bude široká většina, že bychom termín brexitu mohli prodloužit o vícero měsíců.
Šéf Evropské rady Donald Tusk je kvůli chaotické situaci ve Spojeném království pro roční odklad do 30. března 2020 s tím, že Británie bude moci odejít i dříve, pokud tamní parlament smlouvu odsouhlasí. Diplomaté zmiňují i návrhy počítající s kratším obdobím, třeba do konce letošního roku, ale také jen o několik měsíců.
Český premiér Andrej Babiš návrh na odklad až o jeden rok podpoří. Řekl to před odletem do Bruselu. „Tím se celá situace zklidní i pro naše lidi, kteří tam (v Británii) pracují, pro náš byznys,“ zdůvodnil svou podporu delšímu flexibilnímu prodloužení britského členství v Unii Babiš.
GALERIE
Mimořádný summit k brexitu
Tajemník britské vlády pro brexit Steve Barclay prohlásil, že si roční odklad nepřeje, nicméně dal najevo, že by i takovou možnost přijal, pokud by byl odklad flexibilní a mohl skončit dříve. V souvislosti s jednáním s labouristy poznamenal, že požadavek na trvalou celní unii „není dobrá cesta vpřed“.
Co nejkratší odklad chtěl na jednom z předchozích summitů šéf Elysejského paláce. „Prezident (Emmanuel) Macron si uvědomuje, že až Británie odejde, role Francie by se v rámci Evropské unie zásadním způsobem posílila, takže jeho přáním je, aby co nejrychleji odešla. Nicméně si nemyslím, že by šel tak daleko, že by vetoval odložení,“ poznamenal předseda think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.
Jednomyslné rozhodnutí
Podmínkou pro souhlas s odkladem je pro řadu států EU to, aby Mayová představila věrohodný, politickou většinou v zemi podporovaný plán, jak hodlá Británie dál postupovat. „Nezaznamenali jsme žádný posun. Moje snahy o zachování celní unie, otevřený trh a zachování práv spotřebitelů naráží na postoj vlády,“ upozornil lídr britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn.
Evropští lídři jsou už unaveni dojednáváním nějakých dohod s britskou premiérkou s tím, že se nakonec ukáže, že dohoda nemá podporu na britské politické scéně. Jako strašák funguje na evropské i vnitrobritské scéně Boris Johnson, který by mohl (po případném schválení brexitové smlouvy a zvolení šéfem konzervativců) stáhnout Británii úplně jiným směrem, než bylo dohodnuto.
Text dohody o vystoupení EU znovu otevírat nehodlá, je však připravena mluvit o změnách politické deklarace týkající se budoucích vztahů.
Odklad termínu brexitu musí schválit zástupci EU jednomyslně. „Případné prodloužení musí být využito smysluplně. Odchod bez dohody nebude nikdy volbou Evropské unie,“ zdůraznil unijní vyjednavač Michel Barnier.
Jakýkoliv odklad za datum 22. května ale znamená, že Británie musí uspořádat evropské volby. Ve snaze zajistit řádné fungování unijních institucí by měl summit také stanovit, že pokud se eurovolby v zemi neuskuteční, Britové odejdou k 1. červnu. Samotná Mayová opakuje, že si volby nepřeje.
EU se chce vyhnout britské rebelii po evropských volbách
Delší setrvání Británie jako „země na odchodu“ v Unii ale u některých států, jako je Francie, budí obavy kvůli nejistotě, do jaké míry bude chtít Londýn ovlivňovat diskusi uvnitř EU o budoucnosti bloku. Summit by tak mohl žádat záruky, že Británie se bude vůči Unii chovat „konstruktivně a odpovědně“ a v duchu upřímné spolupráce.
Delší odklad brexitu totiž znamená vyřešení také takových otázek, jako je britský člen budoucí Evropské komise či účast britské premiérky na summitech EU, které rozhodují konsensuálně. Podle nové ankety by eurovolby v Británii vyhráli labouristé.
Středeční harmonogram
GALERIE
Summit