Nový britský premiér Boris Johnson poprvé ve funkci vystoupil před poslanci a slíbil jim, že s jeho nástupem do úřadu začne „nový zlatý věk“. Zopakoval, že Velká Británie nejpozději k 31. říjnu opustí Evropskou unii. Sám preferuje odchod s dohodou, která ale musí být lepší než ta, již vyjednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Johnson odmítá hlavně irskou pojistku, na které ovšem trvá Brusel. „Nebudeme čekat na 31. říjen. Na lepší Velké Británii začneme pracovat okamžitě,“ slíbil poslancům premiér.
Evropská unie změnu vyjednané dohody dlouhodobě odmítá. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v telefonátu s Johnsonem zopakoval, že brexitová dohoda, kterou vyjednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová, je nejlepší a jediná možná.
Z členských zemí EU ale zní ochota upravit politickou deklaraci dohody, což ovšem Johnsonovi nestačí. Požaduje zásadní změny samotné dohody.
Odmítá takzvanou irskou pojistku, která by v případě brexitu bez dohody zabránila návratu pevné hranice mezi Irsky. „Musí být jasně pochopeno, že cesta k dohodě vede skrze zrušení irské pojistky,“ prohlásil Johnson.
Trvá na tom, že jiné úpravy pro režim na irských hranicích by byly zcela „kompatibilní“ s Velkopáteční dohodou, která v roce 1998 ukončila třicet let trvající konflikt v Severním Irsku. Kontroly na irských hranicích podle něj nebudou za žádných okolností.
Protokol o Irsku a Severním Irsku se stal hlavní překážkou pro ratifikaci „rozvodové“ dohody v britském parlamentu. Část britských politiků se obává, že výsledkem bude trvalé připoutání jejich země ke strukturám EU.
Johnson vyloučil, že by pro jeho vládu bylo přijatelné zmírnění pojistky dojednáním časového limitu její platnosti. Evropská unie přitom tento ústupek v minulosti odmítla a dlouhodobě dává najevo, že bez opatření zabraňujícího obnově kontrol na irské hranici se brexitová dohoda nemůže obejít.
„Doufám, že (zbytek EU) přehodnotí svůj odmítavý postoj ke změnám v dohodě o vystoupení. Pokud tak neučiní, budeme samozřejmě muset odejít bez dohody,“ dodal Johnson. O brexitu je prý připraven s představiteli Unie jednat „kdykoli a kdekoli“. O věci chce s Johnsonem co nejdřív jednat také irský premiér Leo Varadkar.
V souvislosti s možným brexitem bez dohody nový britský premiér slíbil unijním občanům „absolutní jistotu“ zachování jejich práva pobývat a pracovat v Británii. Podle Johnsona je Británie na takový odchod z EU připravena lépe, než si mnozí myslí. Dotažení zbývajících záležitostí dostal na starost Michael Gove, který byl stejně jako Johnson jednou z hlavních tváří kampaně pro odchod Británie z EU před referendem o brexitu.
Boris Johnson také poslancům oznámil, že Londýn už nebude nominovat do nové Evropské komise svého zástupce. Do jednání s Bruselem se chce společně se svým kabinetem pustit s „velkou energií“. Věří, že zejména Unie má zájem na tom, aby bylo dosaženo kompromisu.
Johnson chce z Británie nejlepší zemi na Zemi. Podle Corbyna přeceňuje své možnosti
V úvodu svého projevu bývalý londýnský starosta a exministr zahraničí vylíčil optimistickou vizi budoucnosti, v níž je Británie nejsilnější evropskou ekonomikou a centrem moderních technologií a zelené energetiky.
„Naším úkolem je 31. října realizovat brexit, abychom tak sjednotili Spojené království a dodali mu novou energii, a učinit tuto zemi nejlepším místem na Zemi,“ řekl.
Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn ovšem následně vyjádřil obavy, zda premiér „nepřeceňuje své síly“. Nová vláda nemá podle něj jasnou představu, jak zemi z Unie vyvést. V případě druhého referenda by labouristé podpořili setrvání Británie v EU.
Johnsona čeká boj ve sněmovně
Johnson „zdědil“ po své předchůdkyni v parlamentu jen těsnou většinu a prosazení jakékoli brexitové dohody pro něj bude obtížné. Současná těsná většina se může navíc příští týden kvůli doplňovacím volbám v jednom z obvodů ve Walesu ještě ztenčit na pouhé tři poslance.
Premiér se navíc nemůže stoprocentně spolehnout ani na vlastní řady. „Politické dědictví Borise Johnsona má všechny rysy katastrofy. Nemá většinu ve sněmovně. Chybí mandát od široké veřejnosti, neboť tuhle volbu rozhodli pouze členové Konzervativní strany. Všude, kam se podíváte, čekají programové problémy, ať už jde o snahu rozplést hlavolam brexitu s neochotnou EU a rozdělenou stranou, nebo snahu řešit vážné problémy na domácí scéně,“ shrnula Johnsonovu situaci hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová.
Brexit bez dohody, který Johnson v krajním případě také připouští, by mohl znamenat pád jeho vlády už po třech měsících. Média v této souvislosti připomínají, že Johnson musí v čele vlády vydržet 120 dní, aby se nezapsal do historie jako britský ministerský předseda, který ve funkci strávil nejkratší dobu. Tím je dosud konzervativec George Canning, který v srpnu 1827 zemřel na zápal plic a v premiérském křesle byl 119 dnů.
Juncker Johnsonovi řekl, že se dohoda měnit nebude
Ohledně podoby brexitové dohody s Johnsonem telefonicky hovořil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a zopakoval mu, že text, který vyjednala Theresa Mayová, je nejlepší a jediný možný. Juncker rovněž Johnsonovi sdělil, že Brusel prozkoumá všechny případné britské návrhy, pokud budou v souladu s dohodou o rozluce.
Oba politici si vyměnili telefonní čísla a slíbili si, že zůstanou v kontaktu.
Rovněž hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier v dopise zástupcům 27 členských států podle BBC napsal, že Johnsonův požadavek na změnu brexitové dohody je nepřijatelný. Johnsonův parlamentní projev označil za „poměrně bojovný“. EU se podle něj musí připravit na brexit bez dohody, ačkoli to není scénář, který si přeje.
Barnier zmínil také „mnoho silných reakcí“ na Johnsonův proslov a dodal, že Unie „musí za těchto okolností pečlivě sledovat další politické a ekonomické reakce a vývoj ve Spojeném království“. Komentátor britského deníku The Guardian považuje Barnierova slova za znamení toho, že v Unii roste přesvědčení o tom, že Británie míří k předčasným volbám.
