Mayová žádá odklad brexitu do 30. června, začne s přípravou na eurovolby. Z Francie i Německa zní skepse

Nahrávám video
Události ČT: Mayová žádá odklad brexitu do 30. června, začne s přípravou na eurovolby
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi žádá o odklad brexitu do 30. června. Británie se podle ní připraví na účast v květnových volbách do Evropského parlamentu. Případný odklad brexitu musí schválit jednomyslně unijní summit, který se koná příští středu. Tusk ale upřednostňuje pružný roční odklad s možností odchodu Britů ve chvíli, kdy by byla odsouhlasena brexitová dohoda. Mayová dopisem vyvolala vášně na domácí půdě. Pro euroskeptické konzervativce je odklad dlouhý, Skotové varují před chaosem.

Já stále tvrdím, že nejlepší jsou předčasné volby a druhé referendum, aby Velká Británie zůstala v Evropské unii. To je pro Českou republiku určitě nejvýhodnější. Byl to vždycky náš spojenec. My tam máme obrovské ekonomické zájmy, je tam strašně moc našich lidí.
Andrej Babiš
český premiér

Zbývající 27 unijních zemí termín 30. června už jednou zamítlo. Francie v reakci na novou britskou žádost zdůraznila, že je zapotřebí konkrétní plán. Pružný roční odklad označil Elysejský palác za „nevhodný pokusný balonek“.

Ani Rakousko nevidí důvod pro odklad, pokud se situace v Británii nezmění. „A to se zatím nestalo,“ poznamenal rakouský kancléř Sebastian Kurz.

„Dá se to chápat, ale nedává to smysl,“ reagoval německý poslanec a šéf zahraničního výboru německého parlamentu Norbert Röttgen (CDU), podle něhož jde zřejmě o vnitropolitický taktický manévr Mayové.

Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho nezbývá pro další odklad brexitu příliš možností. Rutte doufá, že Britové upřesní své záměry ještě před summitem EU plánovaným na 10. dubna. Dopis Theresy Mayové podle něj dostatečným důvodem pro schválení oddálení britského odchodu z Unie není.

Předseda irské vlády Leo Varadkar podotkl, že více smyslu mu dává delší odklad než nabalující se série krátkých posunů v brexitu. „Nikdo z nás nechce odchod bez dohody příští týden, ale také bychom se rádi vyhnuli postupnému odkládání (brexitu), které jen přispívá k nejistotě, takže delší odklad patrně dává větší smysl,“ řekl irské televizi premiér. Jeho země se v případě neřízeného brexitu obává vzniku tvrdé hranice s britským Severním Irskem.

Nahrávám video
Zprávy v 16: Mayová požádala EU o další odklad brexitu
Zdroj: ČT24

Britský euroskeptik vyzývá k případné rebelii

Mayová účast v eurovolbách dosud odmítala, část její vlády kvůli tomu hrozila rezignací. Stoupenec brexitu z Konzervativní strany Jacob Rees-Mogg už vyzval, aby se v případě, že Británie „uvázne v EU“, snažili britští politici zbytku Unie „působit takové obtíže, jak jen bude možné“.

Británie by podle něho mohla vetovat jakékoli zvyšování unijního rozpočtu, blokovat případné vytvoření společné unijní armády nebo plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na další integraci evropského bloku. 

Na tuto výzvu reagovala předsedkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová, podle níž slova o blokování evropské agendy vyřkl „tentýž chlapík, který tvrdil, že Británie nemá možnost činit v EU žádnou z těchto věcí a proto musíme odejít“. Německý ekonom Christian Odendahl zase k tweetu Reese-Mogga ironicky poznamenal, že všechny zmíněné návrhy již blokuje Berlín, ale „díky za nabídku pomoci“.

Evropský mluvčí Skotské národní strany (SNP) Stephen Gethins nový návrh Mayové kritizoval jako doklad toho, že „upřednostňuje zájmy své nejednotné strany toryů před vším ostatním“. Skotský poslanec připomněl, že premiérka již jednou v Bruselu neuspěla s žádostí o odklad do stejného data a unijní lídři zatím prodloužili Británii členství v EU do 12. dubna. Podle Gethinse je namístě vypsání nového referenda.

Mayová: Evropské volby jsou krajní varianta

Britská premiérka v dopise Tuskovi píše, že její vláda bude usilovat o to, aby britský parlament schválil brexitovou dohodu do 23. května, kdy evropské volby začínají, a aby tedy země mohla opustit EU před těmito volbami. Uznává však, že pokud bude Británie ještě po 23. květnu členským státem EU, voleb se zúčastní. „Vláda proto podniká zákonné a zodpovědné přípravy na tuto krajní variantu, mezi nimiž je i nařízení stanovující datum voleb,“ uvádí Mayová.

Unijní představitelé varují, že hrozba problematického odchodu bez dohody je stále pravděpodobnější. „Ideální představa je, že by mohlo dojít k ratifikaci dohody ještě před evropskými volbami, tím by mohlo dojít ke spořádanému brexitu k 22. květnu. V případě, že by se Británie nepřipravovala na volby, tak by hrozil velký institucionální chaos. 12. dubna je poslední datum, do kterého Británie podle smluv může vyhlásit volby do Evropského parlamentu,“ upozornil náměstek pro řízení evropské sekce ministerstva zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD).

„Objevují se ale hlasy, aby Británie byla přítomná v Evropském parlamentu do konce mandátu. Bude to zvážení premiérů a prezidentů 10. dubna, jestli tato rizika stojí za plán vyhnutí se tvrdému brexitu,“ dodal.

Podle BBC chce Tusk Británii nabídnout flexibilní dvanáctiměsíční odklad. Tento plán by Londýnu umožnil odejít dřív, pokud by britský parlament schválil dohodu o brexitu, kterou Dolní sněmovna již třikrát odmítla. Příští týden by Tuskův návrh museli schválit zástupci členských zemí EU.

„Prodloužení o rok je víc, než co žádá Mayová, ale ona musí žádat o kratší lhůtu, protože jinak by to spustilo takovou bouři v její straně, že by to už s největší pravděpodobností ani neustála,“ uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

„Britská volební komise už zveřejnila pravidla pro kandidáty a politické strany. Do 24. dubna teď mají čas na to připravit kandidátky. Volby do Evropského parlamentu by se konaly 23. května. Nakonec se samozřejmě konat nemusí, pokud se britská politická scéna dohodne a brexitovou dohodu schválí. Evropský parlament ale už počítal s brexitem a přerozdělil britská místa ostatním státům,“ poznamenal zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Mluví se o novém referendu

V pátek pokračovaly rozhovory mezi týmy labouristů a konzervativců. Labouristé z dosavadního průběhu jednání s vládou vyjádřili zklamání. Kabinet podle nejsilnější opoziční strany nenabídl „opravdovou změnu nebo kompromis“. Zástupce vlády naopak uvedl, že jsou pozice obou stran velmi blízké a kabinet premiérky Mayové je připraven uzavřít kompromis. Ve čtvrtek týmy projednávaly možnou celní unii či vazby na jednotný unijní trh.

Podle většinou dobře informované hlavní politické komentátorky BBC Laury Kuenssbergové panuje nyní shoda na tom, že jednání ještě neskončila, kdy ale budou pokračovat, není jasné. Podle listu Financial Times, který se odvolává na vládního mluvčího, by se mohlo jednat i o víkendu.

„Jeremy Corbyn se na jednu stranu musí snažit působit státnicky, aby nebyl tím, kdo je následně vinen za neúspěch brexitu, a to jen na základě politického oportunismu, že se například nezapojil do vyjednávání. Na druhou stranu on favorizuje vystoupení, je zástupcem generace, která se se členstvím úplně neztotožnila. Hodilo by se mu, že Mayová nezvládne v jednáních uspět,“ podotkl expert na mezinárodní vztahy Marek Bičan z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Část labouristů chce prosadit referendum o jakémkoli „důvěryhodném plánu pro odchod“. „Diskutovali jsme s vládou a tyto rozhovory budou dále pokračovat,“ uvedl mluvčí Labouristické strany Keir Starmer.

Labouristé ale nejsou v této otázce jednotní. Pětadvacet zákonodárců se obrátilo dopisem na Corbyna, aby při jednání s premiérkou dohodl lepší podmínky pro odchod z Unie, ovšem bez referenda. „Druhé referendum bude zneužito extrémní pravicí, otřese důvěrou mnoha věrných labouristických voličů a sníží naše šance vyhrát volby,“ míní tato skupina.

Ani v kabinetu nemá potvrzovací referendum podporu. „Řekl bych, že druhé referendum by akorát vytvořilo další nejistotu a rozdělení. Nemyslíme si, že to je správná cesta,“ prohlásil britský tajemník pro brexit Robin Walker.

Nigel Farage
Zdroj: Stefan Wermuth/Reuters

Farage má sice dost jiné práce, do europarlamentu chce ale znovu

Známý britský euroskeptik Nigel Farage, bývalý šéf strany UKIP, která dlouhodobě požadovala odchod země z EU, v reakci na páteční dopis Theresy Mayové potvrdil, že je připraven v eurovolbách znovu kandidovat, tentokrát za svou novou stranu Brexit Party.

„Jestli mne to těší? Netěší – vlastně mám v životě dost jiných věcí na práci,“ řekl Farage televizi Sky News s ohledem na nynější situaci kolem brexitu. Podle svých slov nechce dopustit, aby výsledky úsilí euroskeptiků převálcovalo současné britské vedení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vance: USA dosáhly v rozhovorech s Íránem pokroku, Teherán nyní musí jednat

Spojené státy v rozhovorech s Íránem dosáhly značného pokroku. V rozhovoru se stanicí Fox News to v noci na úterý prohlásil americký viceprezident JD Vance, který jednání v pákistánské metropoli Islámábádu za americkou stranu vedl. Rozhovory skončily v neděli bez dohody, podle Vanceho je nyní na Teheránu, aby jednal.
před 2 hhodinami

Vance je smutný z Orbánovy porážky, s nástupcem ale USA chtějí spolupracovat

Americký viceprezident JD Vance je smutný z volební porážky maďarského premiéra Viktora Orbána, je si ale jistý, že Spojené státy s jeho nástupcem budou dobře spolupracovat. Vance to prohlásil v rozhovoru se stanicí Fox News. Vance těsně před nedělními volbami přijel do Budapešti, kde podpořil Orbána a kritizoval Evropskou unii, která podle něj hanebně zasahovala do maďarských parlamentních voleb.
před 4 hhodinami

Útoku v Southportu mohli dle nového vyšetřování zabránit rodiče agresora i úřady

Útoku v britském Southportu, při kterém předloni ubodal tehdy sedmnáctiletý Axel Rudakubana tři dívky a dalších deset lidí zranil, mohli a měli podle nového vyšetřování předejít rodiče pachatele i britské úřady. Na závěry zveřejněné v pondělí upozornila agentura AP. Britský premiér Keir Starmer označil závěry vyšetřování za hluboce znepokojující a přislíbil zásadní změny.
před 6 hhodinami

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
12. 4. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soudce navrhl obžalovat manželku španělského premiéra Sáncheze

Vyšetřující soudce Juan Carlos Peinado navrhl obžalovat manželku španělského premiéra Pedra Sáncheze Begoňu Gómezovou z korupce, zneužívání vlivu, zpronevěry a neoprávněného nakládání s ochrannou známkou. Případ se dle El País týká korupční kauzy spojené i s jejím působením na madridské Univerzitě Complutense a s kontakty s veřejnými institucemi a firmami. Zatím není jasné, kdy by mělo začít hlavní líčení. Gómezová obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Média: Izraelské údery v Libanonu zabily nejméně šest lidí, Hizballáh útočí nazpět

Jiholibanonské město Bint Džubajl v pondělí zažilo silné boje mezi izraelskou armádou (IDF) a militantním teroristickým hnutím Hizballáh. IDF podle AFP tvrdila, že dokončila obléhání města, bojovníci Hizballáhu izraelské síly ostřelovali ve snaze zatlačit je zpět. Při izraelském úderu na středisko Červeného kříže ve městě Súr bylo zničeno několik sanitek a zahynul zraněný pacient, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...