Britští politici musí nalézt východisko z patové situace okolo odchodu své země z Evropské unie a výsledky čtvrtečních místních voleb dodávají této věci novou naléhavost. V komentáři, který vyšel v nedělníku Mail on Sunday, to napsala britská Theresa Mayová. Podle novinářů z listu The Sunday Times chce premiérka labouristům nabídnout setrvání v celní unii s EU do parlamentních voleb plánovaných na rok 2022.
Vícero médií o víkendu zveřejňuje zprávy o možném kompromisu ohledně podoby vztahů Británie s EU po brexitu, který by mohl umožnit ratifikaci klíčové brexitové dohody. Podle The Sunday Times bude vládní nabídka obsahovat „všeobecnou“ celní unii trvající do příštích parlamentních voleb v Británii, tedy do roku 2022. „Labouristé by pak mohli ve volebním programu prosazovat měkčí brexit, pokud by chtěli, a nový konzervativní premiér by mohl prosazovat tvrdší brexit,“ uvedl nejmenovaný zdroj listu The Sunday Times.
Vláda se údajně chystá přijmout požadavek opozice na „držení kroku“ s řadou unijních pravidel ohledně zboží a práv zaměstnanců. „Poradci říkají, že úterní schůzka dvou stran bude ,okamžikem pravdy',“ dodává nedělník.
Za labouristy reagoval stínový ministr financí John McDonnell, který podobně jako Mayová po výsledcích místních voleb hovořil o vzkazu voličů, že je třeba „vyřešit brexit“. Ve vysílání televize BBC uvedl, že premiérce Mayové nedůvěřuje. „Ne po tomhle víkendu, kdy porušila mlčenlivost… Popravdě si myslím, že ohrozila vyjednávání kvůli své vlastní ochraně,“ řekl.
Dodal nicméně, že jednání budou v nadcházejícím týdnu pokračovat. „Musíme se nyní dohodnout rychle, jestli to půjde,“ uvedl.
Veřejný dopis opozici
„Lídrovi opozice vzkazuji toto: Vyslechněme to, co nám v místních volbách vzkázali voliči, a odložme na chvíli neshody. Pojďme se dohodnout,“ napsala v neděli Mayová ve svém sloupku v Mail on Sunday.
Reagovala tím na výsledky místních voleb v Anglii, v nichž vládní konzervativci i opoziční labouristé výrazně zaostali za očekáváními. Média a politici vývoj interpretovali jako trest od voličů za počínání obou hlavních britských politických stran kolem britského odchodu z EU, který se měl původně uskutečnit 29. března.
„Upřímně věřím, že to, co lidé chtějí, je, aby se jejich politici spojili kvůli národnímu zájmu a dotáhli brexit do konce,“ uvedla britská premiérka. Někteří komentátoři ale takovouto jednoduchou interpretaci výsledku místních voleb zpochybňují, neboť nejlépe si v nich vedly strany, které odchod z EU nepodporují.
Čtyři týdny jednání s labouristy nepřinesly posun
Poté, co se Mayové třikrát nepodařilo v britském parlamentu prosadit podmínky brexitu dohodnuté se zbytkem EU, začala vláda jednat o kompromisním řešení s labouristy. Čtyři týdny tohoto procesu však žádný významný posun v pozicích obou stran nepřinesly. Mayová ve svém sdělení potvrdila, že rozhovory budou v úterý pokračovat, a napsala, že „budeme dál vyjednávat a dál se pokoušet najít východisko“.
„Musíme najít cestu k prolomení patové situace a já věřím, že výsledky místních voleb tomu dávají novou naléhavost,“ pokračovala premiérka. Stanoviska vlády a labouristů se podle ní v lecčems shodují, dojednání podoby vztahu Británie s EU po brexitu pak „bude vyžadovat kompromisy od obou stran“.
Výroky Corbyna i dalších předních představitelů Labouristické strany po místních volbách také nasvědčují jejich větší otevřenosti ke kompromisu a vícero médií informovalo o údajně se rýsující dohodě ohledně nastavení budoucích vztahů. I při vyřešení tohoto bodu by ale v cestě byla stále řada překážek.
K těm patří požadavek mnohých labouristů na potvrzení brexitové dohody v referendu či požadované záruky o tom, že jakoukoli případnou dohodu by respektoval i nástupce Mayové v čele konzervativců. Řada komentátorů také varuje před scénářem, kdy by se premiérka s Corbynem nakonec dohodla, avšak ani kompromisní podoba brexitu by parlamentem neprošla kvůli rozpolcenosti obou hlavních politických stran.
O dohodě s labouristy se zmínili v sobotu i dva ministři z kabinetu Mayové, a to ministr zahraniční Jeremy Hunt a ministr zdravotnictví Matt Hancock. Šéf diplomacie Hunt ale zároveň uvedl, že nevidí jako dlouhodobé řešení návrh labouristů na celní unii, kterou chtějí labouristé jako základ budoucích vztahů s EU.
