Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisu Johnsonovi vyvést zemi 31. října z Evropské unie bez dohody. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do Sněmovny lordů, kde bude muset překonat ještě řadu nástrah. Johnson chtěl kvůli přijetí zákona vyvolat předčasné volby, které by se uskutečnily 15. října. Nenašel však pro to dostatečnou podporu sněmovny.
Poslanci odmítli brexit bez dohody i předčasné volby
On-line přenos
Parlament se pokusí zabránit tvrdému brexitu
- 23:00
On-line přenos z dění kolem brexitu pro dnešek končí. Děkujeme za pozornost.
- 22:44
"Johnson začal v posledních dnech připouštět, že může být natlačen do situace, kdy bude muset požádat EU o odklad brexitu. V jeho zájmu ale je, aby vytvořil zdání, že to opravdu neudělá, aby nahnal strach sedmadvacítce. Nedokážu si představit, že by EU byla ta, která vyžene Británii tím, že jí nedá čas na to, aby mohla schválit klasickou výstupovou dohodu," uvedl náměstek ministra zahraničních věcí ČR Aleš Chmelař (ČSSD).
- 22:31
"Německá vláda je v tuto chvíli skoupá na slovo, ale předpokládá se, že v případě tvrdého brexitu to bude právě německá ekonomika, která bude kromě Británie nejvíc zasažena. V Německu by mohlo být ohroženo na 100 tisíc pracovních míst, a to ve chvíli, kdy se německá ekonomika nachází už nyní v lehké recesi," uvedl zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.
Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z Unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.
Podle premiéra Johnsona zákon ukončil vyjednávání s EU. Opoziční poslanci křičeli, že se stejně žádné nekoná. „Sněmovna opakovaně hlasovala pro opuštění EU a zároveň hlasovala pro odklad,“ podotkl předseda vlády.
„Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii,“ řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za „císařovy nové šaty“ podle jedné z Andersenových pohádek.
Schválený zákon nyní poputuje do horní komory parlamentu. Jestli ta návrh zákona pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu. Hrozí rovněž, že budou chtít zastánci brexitu proces protáhnout dlouhými projevy. Opozice nicméně chce mimořádným opatřením čas určený na projevy členů horní komory omezit.
Volby
Premiér Johnson po schválení zákona uvedl, že jediným způsobem, jak se nyní pohnout kupředu, jsou předčasné volby. Vypsat je chtěl na 15. října, aby se konaly dva dny před summitem EU v Bruselu a o něco více než dva týdny před plánovaným termínem brexitu.
„Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice, nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu,“ prohlásil Johnson. „Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu,“ řekl a dodal, že právě z tohoto důvodu „se musí v úterý 15. října konat volby“.
Pro předčasné zamíření Britů k urnám by musely hlasovat dvě třetiny ze 650 poslanců. To se nestalo. Labouristé se zdrželi.
„Je to bezpochyby dvojí prohra Borise Johnsona. Bylo to vidět na jeho tváři i jeho nekoherentních vyjádřeních. Jeho poradci mu poradili špatně, pokud měl nějakou strategii,“ řekl spolupracovník České televize v Londýně Jan Jůn.
Spolupracovník ČT Jůn: Johnson zřejmě tuto dvojí prohru nečekal (zdroj: ČT24)
Návrat dohody Mayové?
Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci zamítli jeden pozměňovací návrh, další ale překvapivě přijali. V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně, nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.
Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, a to v její verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku.
Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě aktuálně schváleného zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, bude o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat Evropskou unii o odklad, aniž uvede jasný důvod.