Zástupci britské vlády se chystají na další schůzku s představiteli opozičních labouristů. Premiérka Theresa Mayová s nimi chce domluvit co nejčasnější odchod země z EU, aby se nemusely konat volby do Evropského parlamentu. Kampaň před nimi však už začíná a hlasitě se v ní ozval vlivný kritik Unie Nigel Farage, který slibuje politickou revoluci. Úřady podle televize Sky News mezitím v tichosti končí praktické přípravy na tvrdý brexit, které dosud vyšly na desítky miliard korun.
Sky News se odvolává na dopis, který svým podřízeným poslal „vysoce postavený vládní činitel“. „Stejně jako zbytek vlády jsme dnes s okamžitou platností zastavili operační plánování brexitu bez dohody,“ cituje televize z vládní komunikace a přidává další úryvek: „Shodli jsme se, že cílem je zajistit, abychom přípravy na brexit bez dohody omezovali opatrně, uváženě a spořádaně. To zabere několik týdnů.“
Například na dálnici M20 spojující Londýn se vstupními branami do Evropy v doverském přístavu a folkestoneském vlakovém terminálu končí krizový režim. Ten od konce března sjednotil dopravu do jednoho jízdního pruhu a druhý vyhradil pro kamiony v očekávání dlouhých front na hranici. Silničáři začnou zábrany už během pátku odstraňovat a vracet normální provoz.
Vláda se na odchod bez dohody začala připravovat loni na podzim. Podle médií toto úsilí vyšlo v přepočtu na skoro 120 miliard korun. Britští novináři v posledních měsících informovali o tom, jaká dalekosáhlá personální opatření na úřadech si krizové plánování vyžádalo, a situaci ve státní správě přirovnávali i k válečné mobilizaci.
„Není to vůbec malá částka, ale na druhou stranu bylo potřeba se připravit na vlastní situaci, kdy by mohlo dojít k tvrdému brexitu,“ uvedl Marek Bičan z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Politická obhajitelnost takto vynaložené částky je relativně náročná, vždycky je ale lepší být připravený, proto britskou vládu nikdo nemůže kritizovat za to, že se snažila připravit na to, co nastane,“ dodal.
Na zprávu o zastavení příprav ihned reagovala řada britských poslanců. Podle zastánkyně setrvání v EU Anny Soubryové už byl pro takový krok nejvyšší čas. Hlasy z opačné strany naopak vyjadřují politování a rozhořčení.
Nejhlasitější kritik EU se vrací
Jedním z nich je i euroskeptik Nigel Farage, který v čele Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) vedl dlouhá léta kampaň za opuštění EU. Po - z jeho pohledu úspěšném referendu - odešel z politiky s tím, že svou misi splnil.
Minulý týden v reakci na dopis Mayové, ve kterém žádala o nový odklad brexitu, potvrdil, že v eurovolbách bude kandidovat za svou novou Brexit Party. „Jestli mne to těší? Netěší. Mám v životě dost jiných věcí na práci,“ řekl v televizi Sky News. Nechce však podle svých slov dopustit, aby výsledky úsilí euroskeptiků převálcovalo současné britské vedení.
Zároveň ohlásil politickou revoluci s tím, že systém dvou stran je mrtvý. Svou kandidaturu staví na konfrontaci lidu s establishmentem a sám se prezentuje jako představitel lidu. Tvrdí, že parlament ztratil legitimitu: „Westminster byl známý jako vzor parlamentu a teď se chová jako v banánové republice. Ignoruje přání lidí.“
Další jednání s opozicí
Podle premiérky je další vývoj brexitu v rukou parlamentu. Mayová hledá podporu pro odchod s dohodou u opozičních labouristů, s nimiž je na pátek naplánovaná další schůzka. Ty dosavadní průlom nepřinesly.
Podle lídra labouristů Jeremyho Corbyna musí být vláda připravená přijmout jisté ústupky. „Británie se musí připravit na volby do Evropského parlamentu za velmi neobvyklé situace – neví se, jestli noví europoslanci vůbec do parlamentu usednou a případně jak dlouho v něm zůstanou. Druhý odklad není jen diplomatickým selháním, ale dalším důkazem, že vláda nezvládá celý proces brexitu,“ prohlásil Corbyn.
Podle Marka Bičana však nelze předjímat, zda budou britské politické strany v květnových volbách vůbec kandidovat. „Domnívám se, že Velká Británie se bude snažit odejít dříve,“ dodává Bičan.
