Před pěti lety byla Jo Coxová zvolena do sněmovny. Její život ukončil britský neonacista

Přesně před pěti lety byla do dolní komory britského parlamentu zvolena Jo Coxová. Čtyřicetiletá humanitární pracovnice byla členkou Labouristické strany a velkou zastánkyní setrvání země v Evropské unii. O rok později, týden před referendem, ji britský neonacista třikrát postřelil a patnáctkrát bodnul. „Britain First!“ zařval podle svědků těsně před vraždou.

„Mnohem více věcí nás spojuje, než rozděluje,“ řekla při svém prvním projevu ve sněmovně před pěti lety Jo Coxová. Její slova ve čtvrtek připomněl současný labouristický lídr Keir Starmer, který poukázal na to, že se Spojené království dokázalo v době koronavirové pandemie spojit. Starmer byl shodou okolností zvolen ve stejný den jako Coxová.

Coxová se narodila v roce 1974 do rodiny z „dělnické třídy“. Její matka byla sekretářka ve škole, zatímco její otec pracoval v továrně na zubní pastu. Jo navštěvovala státní školu, kde byla premiantkou. Univerzitní studium absolvovala na prestižních univerzitách v Cambridgi a na London School of Economics.

Osm let pracovala jako humanitární pracovnice pro jednu z největších britských neziskových organizací Oxfam. Dále předsedala Labouristické ženské unii a spolupracovala s mezinárodní organizací Freedom Fund, která bojuje proti otroctví.

Po zvolení do parlamentu na svou původní práci nezapomněla. Když byl poslancům zvýšen plat, rozhodla se o stejnou částku navýšit i svoje příspěvky na charitu. V roce 2015 byla jedním z poslanců, kteří nominovali na post předsedy strany Jeremyho Corbyna. Po jeho zvolení ale řekla, že kroku lituje.

Vražda týden před referendem

16. června, přesně týden před referendem o vystoupení Británie z Evropské unie, byla Coxová třikrát postřelena a patnáctkrát bodnuta před knihovnou v městečku Birstall. Vrahem byl dvaapadesátiletý Thomas Mair, který byl spojován s neonacistickou skupinou Národní aliance. Podle očitých svědků před výstřelem zařval „Britain first!“ (Británie především), tedy heslo často spojované s ultrapravicovými britskými skupinami.

Poslankyni a matku dvou dětí se před atentátníkem snažil ochránit místní senior Bernard Kenny, ale útočník pobodal i jeho. Podle žalobce byl čin atentátníka evidentně politicky motivovaný, protože Coxová zastávala opačné názory než on. Při soudu obviněný znovu zakřičel: „Tohle je za Británii. Británie vždy první!“ Podle policie byl Mair psychicky narušený a prototyp samotáře, který nikdy neměl práci, přítelkyni ani přátele. Vrah dostal od soudu doživotí.

Vražda labouristické političky šokovala celý svět. Tehdejší americký prezident Barrack Obama osobně zatelefonoval manželovi Coxové, aby mu vyjádřil upřímnou soustrast. Kampaň před referendem se na jeden den kvůli tragické události pozastavila.

Britové si připomínají pět let od zvolení Jo Coxové
Zdroj: Yui Mok/ČTK/PA

Královna Alžběta II. pak vyznamenala tři lidi, kteří se snažili Coxové pomoci. Jedním z nich byl již zmíněný Bernard Kenny, který v srpnu roku 2017 zemřel. O odkaz zavražděné labouristické poslankyně pečuje nadace Jo Cox Foundation, jež věří ve vybudování „laskavější a soucitnější společnosti, ve které se každému dostane pocitu sounáležitosti“.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 45 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled