Pracují v hutním průmyslu i sociálních službách. Někteří bývalí zaměstnanci karvinských dolů ale své místo ještě hledají

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Čtyřiatřicetiletý Josef Eliáš se nyní vrací ke svému původnímu řemeslu. Dříve se živil jako klempíř. Nyní tíhne ke zpracování dřeva. Mezi tím ho ale živil důl. „Začínal jsem tam v roce 2009 a skončil jsem v roce 2021. Myslel jsem si, že to bude stabilní práce,“ řekl.

Stejně jako on se po zavření karvinských dolů podle mluvčí OKD Nadi Chattové vrací ke svým prapůvodním profesím i další. „Většina klientů měla zájem o uplatnění ve svém oboru. V případě, že to již nebylo možné, využívali rekvalifikační kurzy nebo při hledání nového pracovního uplatnění vycházeli ze svých koníčků či dovedností získaných v osobním životě, jako je povolání řidiče, ošetřovatele nebo pečovatele“.

Podle ní byl největší zájem o služby tohoto projektu, který pomáhá bývalým horníkům najít nové uplatnění, v období před ukončením pracovního poměru zaměstnanců. „Naši lidé mají možnost se registrovat do programu Nová šichta taktéž půl roku od ukončení pracovního poměru. Tuto možnost také využili. Naši personalisté v Nové šichtě pomáhali necelým šesti stům zaměstnanců, aktuálně se věnují zbývajícím 120 lidem,“ vyčíslila.

Přechod má bývalým horníkům usnadnit i uzavřená spolupráce mezi programem a potenciálními novými zaměstnavateli. 

Profesi řidiče zmínil spolu s dělnickými pracemi jako nejčastější u bývalých horníků také ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě Petr Prokop. Dodal, že zájem o tyto lidi jeví primárně firmy z odvětví zpracovatelského průmyslu. „Nejčastěji z oblasti výroby základních kovů a hutního zpracování kovů. Klienti našli pracovní uplatnění především jako dělníci ve výrobě, elektrikáři, mechanici, zámečníci, řidiči, skladníci nebo vrátní, truhláři nebo pracovníci v sociálních službách,“ přiblížil Prokop.

I přes možnost pomoci ale horníky provázel strach z neznáma. „V životě jsem tohle nemusel řešit, že bych musel na úřad práce nebo žádat o podporu. Byl jsem zvyklý od svých 21 let pracovat v dole,“ nechal se slyšet jen pár měsíců před uzavřením dolů Robert Dimun.

Rozšířený řidičák i kurz svařování

K tomu, aby si našli nové zaměstnání, byla často potřeba rekvalifikace. „Zde jsme od počátku úzce spolupracovali s Úřadem práce ČR, který zřídil na všech lokalitách své mobilní pracoviště, kde měli zaměstnanci možnost získat veškeré informace týkající se jejich registrace a poskytovaných služeb,“ uvedla Chattová.

Důležitou roli při rekvalifikaci ale hrají podle Prokopa nejen dovednosti a zájem klienta, ale také aktuální nabídka volných pracovních míst. „Tedy aktuální situace na lokálním trhu práce a pravděpodobnost, že daný klient po absolvování kurzu získá nové uplatnění,“ přiblížil.

On-line kurzy

Podobu rekvalifikačních kurzů výrazně ovlivnila covidová pandemie. Mobilní poradenská střediska vloni fungovala za zpřísněných bezpečnostních a protiepidemických podmínek. „Kvůli protiepidemickým opatřením byly na začátku roku 2021 dočasně utlumeny rekvalifikační kurzy,“ podotkl Prokop. Dodal ale, že kde to je jen trochu možné, podporuje úřad práce kurzy v on-line podobě.

Podle něj se v rámci Moravskoslezského kraje během uplynulého roku 874 uchazečů a zájemců o zaměstnání zúčastnilo některého z rekvalifikačních kurzů, které hradil Úřad práce ČR. „Dalších 941 lidí absolvovalo rekvalifikaci zvolenou. Nejčastěji to byly v loňském roce v tomto regionu kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, včetně profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální a zdravotní oblasti, svářečské kurzy a kurzy účetnictví,“ vyjmenoval.

Vysvětlil, že pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se rozhodují zejména lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou i se základním vzděláním. „Z hlediska věku pak převažují účastníci od čtyřiceti do 54 let věku. V roce 2021 poskytl Úřad práce ČR v rámci Moravskoslezského kraje na rekvalifikace 17 928 tisíc korun. Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu,“ uvedl Prokop.

Odcházejícím zaměstnancům úřad nabídl podporu například prostřednictvím projektu Outplacement. Ten je zaměřený mimo jiné na rekvalifikační kurzy a následnou podporu zaměstnávání v získané odbornosti. Poskytuje tak pomoc lidem, kterým hrozí ztráta práce, i zaměstnavatelům, kteří propouštěné lidi zaměstnají, případně je budou chtít vzdělávat.

„Současně (projekt – pozn. red.) provozoval na třech místech v prostorách zaměstnavatele – Doly ČSM, Darkov a ČSA – mobilní poradenská střediska,“ doplnil Prokop.

Nezaměstnanost v regionu

Konec těžby však dopadl nejen na bývalé pracovníky, ale projevil se také na zaměstnanosti v regionu. Podíl nezaměstnaných k 31. lednu roku 2022 podle Prokopa meziročně vzrostl o 0,1 procentního bodu. „V evidenci Kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR v Karviné bylo ke konci ledna 2022 celkem 14 093 uchazečů o zaměstnání, což je meziročně o 26, tedy 0,2 procenta osob více,“ vyčíslil.

Za posledních osm měsíců roku 2021 ale počet nezaměstnaných klesal. „Za první čtyři měsíce minulého roku se počet nezaměstnaných osob zvýšil asi o 1700, od května však došlo k obratu a kromě dvou nepatrných navýšení v červenci a prosinci jejich počet do konce roku 2021 již klesal,“ dodal Prokop.

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Majitelem firmy je od roku 2018 stát, který ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko. OKD se totiž předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i vlastní předluženosti, insolvenční návrh na sebe v roce 2016 podala sama firma. Těžbu tak postupně ukončuje, protože se nevyplácí.

Před ohlášením ukončení těžby v dolech Darkov a ČSA naposledy koncem listopadu 2019 uzavřela Důl Lazy v Orlové na Karvinsku. V provozu zůstávají už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih. Zavření se ale plánuje i tam. Útlum dostal na starosti státní podnik Diamo, který postupně začal přebírat některé části podniku OKD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Po vyúčtování někteří reklamují desetitisícové nedoplatky za teplo a vodu

Největší pronajímatel bytů v Moravskoslezském kraji, firma Heimstaden, řeší reklamace nájemníků ohledně vyúčtování. Ti si stěžují na vysoké nedoplatky za teplo a vodu, které se pohybují v desítkách tisíc korun. Podle energetiků i pronajímatele je na vině především delší a tuhá zima. Nedoplatky mohou překvapit uživatele ústředního topení i v dalších městech. Vyúčtování by si proto měli pečlivě zkontrolovat, porovnat s loňským rokem a v případě nesouhlasu jej reklamovat u distributora.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Ošetřenky pomáhají hradit zdravotní péči lidem bez domova v ordinacích Armády spásy

Lidé mohou od začátku dubna opět přispět na zdravotní péči pro bezdomovce a další lidi ze sociálně vyloučených skupin zakoupením takzvané Ošetřenky od Armády spásy. Peníze z poukazů pomáhají hradit ošetření, léky nebo vyšetření pro pacienty, kteří kvůli absenci pojištění či kvůli sociálním problémům zůstávají mimo běžný zdravotní systém.
23. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Kauza znečištění řeky Odry končí. Ministerstvo potvrdilo firmě pokutu sto tisíc

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo pokutu sto tisíc korun společnosti BorsodChem MCHZ za znečištění řeky Odry v roce 2024. České televizi to sdělila mluvčí resortu Veronika Krejčí. Firma s pokutou nesouhlasí, ale žádné další kroky už podnikat nebude, uvedla mluvčí společnosti. Pokutu udělila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) poprvé minulý rok v září, v prosinci ale MŽP rozhodnutí zrušilo, inspekce rozhodla znovu letos v únoru. Firma měla do řeky vypouštět kyanid a zinek, které mohly otrávit desítky ryb.
23. 4. 2026

Hrdinu hry Velryba tíží samota. A jeho představitele dvě stě kilo navíc

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) uvedlo v české premiéře hru Velryba, která je známá díky stejnojmenné filmové adaptaci. Hlavního hrdinu příběhu od amerického dramatika Samuela D. Huntera trápí morbidní obezita a samota. Pro hereckého představitele postavy Charlieho znamená každé představení zásadní proměnu, při níž opticky přibere dvě stě kilogramů.
22. 4. 2026

Rozdělení peněz je třeba změnit, potřeby krajů se ale liší, říkají hejtmani

Současný systém přerozdělování peněz mezi kraji je zastaralý a nespravedlivý, kraje by měly najít shodu na návrhu, který předloží vládě, shodli se v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským hejtmani Pardubického kraje Martin Netolický (MY) a Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Vláda návrh změn, jenž měl zvýšit podíl krajů na daních a upravit kritéria přerozdělování a který podal Pardubický kraj, odmítla. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) by debata měla proběhnout právě až ve chvíli, kdy se kraje shodnou na společném návrhu.
21. 4. 2026
Načítání...