Pracují v hutním průmyslu i sociálních službách. Někteří bývalí zaměstnanci karvinských dolů ale své místo ještě hledají

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Čtyřiatřicetiletý Josef Eliáš se nyní vrací ke svému původnímu řemeslu. Dříve se živil jako klempíř. Nyní tíhne ke zpracování dřeva. Mezi tím ho ale živil důl. „Začínal jsem tam v roce 2009 a skončil jsem v roce 2021. Myslel jsem si, že to bude stabilní práce,“ řekl.

Stejně jako on se po zavření karvinských dolů podle mluvčí OKD Nadi Chattové vrací ke svým prapůvodním profesím i další. „Většina klientů měla zájem o uplatnění ve svém oboru. V případě, že to již nebylo možné, využívali rekvalifikační kurzy nebo při hledání nového pracovního uplatnění vycházeli ze svých koníčků či dovedností získaných v osobním životě, jako je povolání řidiče, ošetřovatele nebo pečovatele“.

Podle ní byl největší zájem o služby tohoto projektu, který pomáhá bývalým horníkům najít nové uplatnění, v období před ukončením pracovního poměru zaměstnanců. „Naši lidé mají možnost se registrovat do programu Nová šichta taktéž půl roku od ukončení pracovního poměru. Tuto možnost také využili. Naši personalisté v Nové šichtě pomáhali necelým šesti stům zaměstnanců, aktuálně se věnují zbývajícím 120 lidem,“ vyčíslila.

Přechod má bývalým horníkům usnadnit i uzavřená spolupráce mezi programem a potenciálními novými zaměstnavateli. 

Profesi řidiče zmínil spolu s dělnickými pracemi jako nejčastější u bývalých horníků také ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě Petr Prokop. Dodal, že zájem o tyto lidi jeví primárně firmy z odvětví zpracovatelského průmyslu. „Nejčastěji z oblasti výroby základních kovů a hutního zpracování kovů. Klienti našli pracovní uplatnění především jako dělníci ve výrobě, elektrikáři, mechanici, zámečníci, řidiči, skladníci nebo vrátní, truhláři nebo pracovníci v sociálních službách,“ přiblížil Prokop.

I přes možnost pomoci ale horníky provázel strach z neznáma. „V životě jsem tohle nemusel řešit, že bych musel na úřad práce nebo žádat o podporu. Byl jsem zvyklý od svých 21 let pracovat v dole,“ nechal se slyšet jen pár měsíců před uzavřením dolů Robert Dimun.

Rozšířený řidičák i kurz svařování

K tomu, aby si našli nové zaměstnání, byla často potřeba rekvalifikace. „Zde jsme od počátku úzce spolupracovali s Úřadem práce ČR, který zřídil na všech lokalitách své mobilní pracoviště, kde měli zaměstnanci možnost získat veškeré informace týkající se jejich registrace a poskytovaných služeb,“ uvedla Chattová.

Důležitou roli při rekvalifikaci ale hrají podle Prokopa nejen dovednosti a zájem klienta, ale také aktuální nabídka volných pracovních míst. „Tedy aktuální situace na lokálním trhu práce a pravděpodobnost, že daný klient po absolvování kurzu získá nové uplatnění,“ přiblížil.

On-line kurzy

Podobu rekvalifikačních kurzů výrazně ovlivnila covidová pandemie. Mobilní poradenská střediska vloni fungovala za zpřísněných bezpečnostních a protiepidemických podmínek. „Kvůli protiepidemickým opatřením byly na začátku roku 2021 dočasně utlumeny rekvalifikační kurzy,“ podotkl Prokop. Dodal ale, že kde to je jen trochu možné, podporuje úřad práce kurzy v on-line podobě.

Podle něj se v rámci Moravskoslezského kraje během uplynulého roku 874 uchazečů a zájemců o zaměstnání zúčastnilo některého z rekvalifikačních kurzů, které hradil Úřad práce ČR. „Dalších 941 lidí absolvovalo rekvalifikaci zvolenou. Nejčastěji to byly v loňském roce v tomto regionu kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, včetně profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální a zdravotní oblasti, svářečské kurzy a kurzy účetnictví,“ vyjmenoval.

Vysvětlil, že pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se rozhodují zejména lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou i se základním vzděláním. „Z hlediska věku pak převažují účastníci od čtyřiceti do 54 let věku. V roce 2021 poskytl Úřad práce ČR v rámci Moravskoslezského kraje na rekvalifikace 17 928 tisíc korun. Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu,“ uvedl Prokop.

Odcházejícím zaměstnancům úřad nabídl podporu například prostřednictvím projektu Outplacement. Ten je zaměřený mimo jiné na rekvalifikační kurzy a následnou podporu zaměstnávání v získané odbornosti. Poskytuje tak pomoc lidem, kterým hrozí ztráta práce, i zaměstnavatelům, kteří propouštěné lidi zaměstnají, případně je budou chtít vzdělávat.

„Současně (projekt – pozn. red.) provozoval na třech místech v prostorách zaměstnavatele – Doly ČSM, Darkov a ČSA – mobilní poradenská střediska,“ doplnil Prokop.

Nezaměstnanost v regionu

Konec těžby však dopadl nejen na bývalé pracovníky, ale projevil se také na zaměstnanosti v regionu. Podíl nezaměstnaných k 31. lednu roku 2022 podle Prokopa meziročně vzrostl o 0,1 procentního bodu. „V evidenci Kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR v Karviné bylo ke konci ledna 2022 celkem 14 093 uchazečů o zaměstnání, což je meziročně o 26, tedy 0,2 procenta osob více,“ vyčíslil.

Za posledních osm měsíců roku 2021 ale počet nezaměstnaných klesal. „Za první čtyři měsíce minulého roku se počet nezaměstnaných osob zvýšil asi o 1700, od května však došlo k obratu a kromě dvou nepatrných navýšení v červenci a prosinci jejich počet do konce roku 2021 již klesal,“ dodal Prokop.

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Majitelem firmy je od roku 2018 stát, který ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko. OKD se totiž předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i vlastní předluženosti, insolvenční návrh na sebe v roce 2016 podala sama firma. Těžbu tak postupně ukončuje, protože se nevyplácí.

Před ohlášením ukončení těžby v dolech Darkov a ČSA naposledy koncem listopadu 2019 uzavřela Důl Lazy v Orlové na Karvinsku. V provozu zůstávají už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih. Zavření se ale plánuje i tam. Útlum dostal na starosti státní podnik Diamo, který postupně začal přebírat některé části podniku OKD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Půl roku od ničivých povodní je osud desítek domů nejistý

Od katastrofálních povodní je to půl roku. Osud desítek domů, které velká voda poničila, je dál nejistý. Více než stovku staveb už statici nařídili strhnout a po zimě přibývají další. Nejvydatněji loni v září pršelo v Jeseníkách. V součtu tam spadlo pět set litrů vody na metr čtvereční. Záplavy způsobily škody za desítky miliard. Minimálně šest lidí nepřežilo.
před 11 hhodinami

Frýdek-Místek opět vede většinová koalice, doplnili ji zastupitelé za ANO

Frýdecko-místecké hnutí Naše Město F-M a uskupení SPOLU, které dosud tvořily menšinovou koalici, posílilo pět zastupitelů zvolených za ANO. Koalice tak bude mít převahu 23 hlasů ve třiačtyřicetičlenném zastupitelstvu. Novým náměstkem primátora se stal Lukáš Kmec (za ANO) a novým členem rady města Milan Halabalík (za ANO), rozhodli o tom na středečním zasedání zastupitelé města.
včera v 09:25

Ostravská škola hledá způsob, jak zachovat snídaně zdarma

Jedna z ostravských základních škol už tři roky poskytuje dětem snídaně zdarma. Využívají je hlavně žáci ze sociálně slabších rodin. Snídaňový klub škola platí díky dotacím z Evropské unie, grant ale v srpnu skončí. Učitelé teď hledají způsob, jak dětem snídaně zajistit i v budoucnu.
včera v 07:00

Ostravská ústřední čistírna poškozená při povodních spustila biologické čištění

Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě-Přívoze poškozená při zářijových povodních už spustila i biologické čištění. Aktuálně tak vodu čistí ze zhruba 75 procent. Do stejného stavu jako před záplavami by se měla dostat v květnu či červnu. Mikroorganismy v aktivačních nádržích se musí postupně rozmnožit a adaptovat na přitékající znečištění, informovali zástupci města a Ostravských vodáren a kanalizací.
10. 3. 2025Aktualizováno10. 3. 2025

Přístroje s klikou i bez přibližují v Ostravě historii kinematografie

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.
10. 3. 2025

O komunitní zahrady je zájem, ne všem ale nadšení vydrží

Komunitní zahrady s příchodem jara registrují zvýšený zájem ze strany nových pěstitelů. Právě v tuto dobu jim přibývá nejvíce členů, někde dokonce zavádějí čekací listiny, jak ČT potvrdili zástupci oslovených zahrad. Prvotní nadšení z vlastního záhonku ale některým lidem nevydrží a zanedbávají je. Aby se to nestávalo, zavádějí zahrady zálohy na záhonky nebo systém členství.
8. 3. 2025

V prodeji po Liberty je rybník i poliklinika

Insolvenční správce zkrachovalé huti Liberty Ostrava zahájil prodej nepotřebného majetku. Jde o pozemky a nemovitosti, které nejsou součástí hlavního závodu a koksovny. V nabídkách, které budou postupně zveřejňovány, najdou zájemci 612 parcel o výměře téměř dva a půl milionu metrů čtverečních. Huť vlastní třeba činžovní dům v pražských Nuslích nebo polikliniku. Na prodej jsou ale také stroje, rybník i umělecká díla.
7. 3. 2025

Policie kvůli srážce na přejezdu v Dolní Lutyni obvinila dva lidi a firmu

Policie kvůli srážce nákladního auta a vlaku na přejezdu v Dolní Lutyni na Karvinsku obvinila dva lidi a jednu firmu z obecného ohrožení z nedbalosti, uvedl pro ČT žalobce Jiří Margieta. Obviněným podle něj hrozí až deset let vězení. Srážku loni v lednu nepřežil strojvedoucí, záchranáři ošetřili dvacet zraněných. Policie podle dřívějších informací podezírala řidiče vozu.
7. 3. 2025
Načítání...