Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českou republikou a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v Dole Turów. Z dokumentu vyplývá, že Polsko nerozšíří rozsah těžby v Turówě k hranicím, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, stavba zemního valu či zajištěn monitoring. Od dohody o Turówu půjde odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech. Její znění ale kritizuje například organizace Greenpeace, která uvedla, že podá stížnost k Evropské komisi.
Minulý čtvrtek podepsali premiéři Česka a Polska mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném Dole Turów. Ukončili tak několik let táhnoucí se mezistátní spor o podmínkách těžby.
Ve sbírce mezinárodních smluv by měla být dohoda přístupná do středy. Polsko na jejím základě už v pátek do Česka poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česká republika v návaznosti na to stáhla žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Podzemní bariéra, zemní val a vrty pro monitoring
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.
Polská strana se podle dohody zavázala zřídit čtyři nové vrty pro měření hladiny podzemních vod a zařadit všechny vrty do společné česko-polské monitorovací sítě.
Pokud po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne nejpozději do 30. června 2023 stoupat či nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023.
V případě, že důl bude nadále způsobovat pokles hladiny podzemních vod, polská strana má přijmout další opatření typu prodloužení, dalšího zatěsnění nebo prohloubení bariéry. Pokud hladina podzemních vod v určitých vrtech poklesne pod stanovenou mez, bude muset Polsko okamžitě zastavit stávající rozsah současných těžebních prací směrem k českým hranicím.
Odstoupit od dohody půjde nejdříve po pěti letech
Podmínkou pro přibližování těžby je dále vybudování zemního valu, který omezí hluk, prašnost a světelné znečištění. „Jeho součástí bude živá stále zelená stěna. Polská strana se zavazuje pečovat o vysazené stromy,“ uvedlo ministerstvo. Kvůli omezení světelných emisí má polská strana modernizovat osvětlení základních strojů. Měla by také přidat možnost vypínat reflektory na stožárech při nepoužívání strojů.
Podle dohody může česká strana v dole provádět čtyřikrát ročně kontroly. Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti.
Obě země společně založí Fond malých projektů a budou do něj přispívat shodně 250 tisíc eur ročně (v přepočtu zhruba šest milionů korun) na regionální projekty pro zlepšení životního prostředí.
Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech a k odstoupení případně dojde půl roku po daném oznámení. Řada jejích ustanovení bude ale použitelná až do ukončení těžby, pokud se strany nedohodnou jinak. Týká se to například monitoringu hlukové zátěže, kvality ovzduší, pohybů terénu nebo hladin podzemních vod.
Země tento týden určí zmocněnce pro výměnu informací
Oba státy by měly tento týden určit zmocněnce pro výměnu informací a plnění dalších úkolů. Zároveň strany zřídí společnou komisi, v níž by měl být liberecký hejtman, dolnoslezský maršálek, oba zmocněnci a zástupci měst a obcí v oblasti na polské i české straně.
Komise podle smlouvy bude dohlížet na přípravu strategie spravedlivé transformace regionu. Jejím zasedáním budou spolupředsedat zmocněnci.
Případné spory by se měly řešit primárně prostřednictvím zmocněnce, respektive diplomatickou cestou. Pokud se to nepodaří, může být věc předložena Soudnímu dvoru Evropské unie.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.
Místní se obávají, že o vodu přijdou dřív, než jim postaví vodovody
Jednou z příloh česko-polské smlouvy je seznam projektů, které mají zajistit vodu pro obyvatele postižených oblastí. Obyvatelé v příhraničních oblastech Libereckého kraje se ale obávají, že kvůli těžbě v polském hnědouhelném dole Turów přijdou o vodu dřív, než jim postaví vodovody.
„Podle současných prognóz Výzkumného ústavu vodohospodářského může voda dojít do pěti let a vodovody do pěti let nikdo neudělá. V tom jsem velice skeptický,“ uvedl člen Sousedského spolku Uhelná Milan Starec.
Právě Uhelná, která je součástí Hrádku nad Nisou, je dolu na české straně nejblíž a už teď tamní studny vysychají.
Kdy bude možné práce zahájit, zatím není možné odhadnout. Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) bude záležet na připravenosti projektů. Se starosty obcí a vodohospodáři musí kraj navíc připravit i podmínky, podle jakých se budou peníze z Fondu Turów-ČR-PL rozdělovat. „Materiál bychom chtěli připravit a projednat na březnovém zastupitelstvu. Už nyní ale mohu říct, že počítáme s vícezdrojovým financováním,“ dodal hejtman.
Greenpeace chystá stížnost k Evropské komisi
S podmínkami smlouvy nesouhlasí například organizace Greenpeace, podle níž neochrání české příhraničí a tamní zásoby vody. V pondělí zástupci environmentálního hnutí uvedli, že podají stížnost k Evropské komisi.
Podle Nikol Krejčové z Greenpeace zmíněná stěna nezabrání odtoku vody, protože bude stát na špatném místě. V pořadu Události, komentáře také uvedla, že bariéra podle návrhů nestojí v cestě vody, která odtéká do dolu. Dohoda tak podle ní nezabraňuje ničení životního prostředí – a než se postaví vodovody, lidé podle ní vodu ztratí a budou ji muset dovážet. Navíc podle ní nejde o neomezený zdroj.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) s ní ve stejném pořadu nesouhlasila. Podle ní region získá miliardu korun a Česko bude moci kontrolovat podmínky těžby. Také míní, že je nyní těžké říkat zda zmíněná stěna bude funkční či nikoliv – pokud by ale nebyla, Česko má další nástroje, jaké použít a zajistit, aby těžba dál k českým hranicím nepokračovala. Podle ministryně by Česko žádným řízením u evropských institucí nezískalo tolik jako dohodou přímo s Polskem.
