Z Dolu Darkov vyjel poslední vozík černého uhlí. Těžba tam definitivně skončila

Horníci vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov. Definitivně tím skončila jeho samostatná čtyřicetiletá historie. K 1. březnu společnost OKD propustí téměř třináct set zaměstnanců. Příští týden šachtu převezme státní podnik DIAMO a začne dlouhý proces likvidace. V sobotu bude podobným způsobem definitivně ukončena těžba na dole ČSA.

Pomyslný pohřeb důlního díla byl ještě smutnější než jindy. Na obřad totiž mohla jen hrstka těch, kteří se s Darkovem chtěli naposledy rozloučit. „Vzhledem k epidemické situaci v Česku a přijatým opatřením se této akce účastnil úzký okruh pracovníků, kteří rozloučení s dolem zahájili hornickou hymnou. Následovalo tradiční předání plného vozíku předsedkyni představenstva OKD,“ popsala mluvčí těžařské firmy Naďa Chattová.

Provoz tento týden skončí i v nedalekém Dole ČSA, kde horníci symbolický poslední vozík vyvezou v sobotu. Firma doly postupně zavírá, protože už se tam těžba nevyplatí. V provozu budou od března už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, které bude společnost OKD dál provozovat jako jeden důl. Podle dřívějších informací by tam měla těžba skončit v příštím roce.

Zaměstnance z utlumovaných dolů postupně přebírá státní podnik DIAMO. Už od 1. ledna převzal od OKD 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Nechal si 200 lidí pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní pracovníci z podniku odešli. Nyní z OKD přejde do DIAMA 1770 zaměstnanců, z nichž v podniku zůstane 493.

V průběhu let klesala těžba i počet zaměstnanců

Před třiceti lety v OKD pracovalo více než sto tisíc lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik zhruba už jen polovinu zaměstnanců. Na konci roku 2018 necelých deset tisíc. Od března bude mít firma už jen okolo dvou tisíc osmi set vlastních zaměstnanců a necelou tisícovku dodavatelských pracovníků a v provozu budou už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih.

Podle dřívějších informací by v posledních dolech OKD měla těžba skončit v příštím roce. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Před několika lety firma skončila v úpadku a od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát.

  • Historie těžby v lokalitě Darkov sahá do poloviny 19. století. Tehdy tam začalo hloubení první jámy Dolu Gabriela. V roce 1856 došlo na dole Gabriela k výbuchu. Zemřelo 17 horníků. Následně padl první zákaz kouření v dolech. I přesto docházelo k dalším výbuchům a požárům
  • V revíru byly postupně otevírány další šachty – Austria, Barbora nebo Suchá–Stonava. Spojením těchto šachet vznikl v 50. letech 20. století Velkodůl 1. máj. Později byl přejmenován na Důl Darkov
  • Důl Darkov se postupně měnil na největší a nejvýkonnější středoevropskou šachtu. Horníci tady vytěžili přes čtyři miliony tun uhlí ročně. Z hlavní jámy bylo později vytahováno uhlí i z okolních šachet (například z dolu ČSA)
  • Těžba v dole v posledních letech prudce klesala, v roce 2009 vytěžili z Dolu Darkov přes tři miliony tun uhlí, což byla přibližně celá loňská produkce OKD
  • V lokalitě se při těžbě stalo několik tragických nehod. Například v srpnu 2015 výbuch metanu při ražbě chodby nepřežili tři lidé a další dva horníci utrpěli zranění. Dva polští horníci zahynuli při otřesu v podzemí Dolu Darkov v říjnu 2003, dva horníci zde zahynuli i v červnu 2005 při závalu v hloubce 770 metrů
  • Loni v květnu důl Darkov výrazně zasáhla epidemie koronaviru a byl jedním z lokálních ohnisek nákazy. Důl byl od 25. května mimo provoz. Později se nákaza rozšířila i do dalších dolů OKD a mezi příbuzné horníků a veškerá těžba se v červenci a srpnu na šest týdnů zastavila

Stonava přijde ročně o miliony z kompenzací

Obec Stonava na Karvinsku přijde po ukončení těžby v Dole Darkov řádově o desítky milionů korun, které každoročně dostávala od společnosti OKD jako kompenzaci za důlní činnost. Na tuto situaci se ale obec dopředu připravovala a v posledních letech s předstihem uskutečnila řadu důležitých investic.

Pod Stonavou leží hlavní část důlního pole Dolu Darkov, z nějž v úterý horníci vyvezli symbolický poslední vozík uhlí. Starosta Stonavy a senátor Ondřej Feber (ANO) uvedl, že uzavření dolu má dvě stránky. Přínosem je zlepšení životního prostředí, snížení prašnosti i zklidnění dopravy. „Druhá stránka věci je mnohem smutnější. Hornictví k naší obci patří po téměř dvě staletí. S ukončením těžby na Darkově do našeho rozpočtu už nepoplynou kompenzace v řádu desítek milionů korun ročně,“ uvedl.

Pro obec s více než 1800 obyvateli je to citelný výpadek. „Tyto peníze jsme používali na rozvoj a občanům jsme kompenzovali život na poddolovaném území. S tím jsme počítali a účelně jsme přeinvestovali naši infrastrukturu,“ řekl starosta Stonavy.

Obec podle něj náhrady za těžbu rozdělovala částečně na běžný provoz a na investice, na modernizaci to bylo vždy deset až patnáct milionu korun ročně. „Takto v posledních několika letech proběhla například oprava zbrojnice sboru dobrovolných hasičů nebo modernizace Domu PZKO včetně přilehlého parku. Zvládli jsme generální rekonstrukci komplexu historických budov ZŠ Stonava v části obce Holkovice, školní budovy v části Dolany, postavili jsme novou mateřskou školu a rekonstruovali původní,“ uvedl Feber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...