Senátoři v usnesení podpořili zastropování cen energií. Vyzvali také vládu, aby srozumitelně vysvětlovala přijímaná opatření. Usnesení přijala horní parlamentní komora na závěr mimořádné schůze, na níž diskutovali senátoři i někteří členové vlády o růstu cen energií a pomoci obyvatelům a firmám. Na úvod jednání vystoupil premiér Petr Fiala (ODS), jenž uvedl, že současná vláda udělala pro zajištění energetické bezpečnosti za tři měsíce víc než předchozí vlády s účastí ANO za osm let, po něm promluvili i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po poledni pokračuje debata již bez členů vlády.
V Senátu zazněla opakovaně kritika způsobu, jakým vláda při energetické krizi komunikuje s veřejností, respektive výzvy ke zlepšení. „Připomínáme věci, na které by neměla zapomenout. Co je důležité, hlavně mluvit – mluvit s lidmi v regionech. To je důležité. Jsou vyděšení strachy, proto Václavák, proto možná další shromáždění. Komunikace je strašně důležitá a nebude snadná,“ řekla na závěr rozpravy Hana Žáková (za STAN).
Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) upozornil, že se někteří senátoři obraceli s konkrétními dotazy na členy vlády a nedostali odpověď. Připomněl, že podle jednacího řádu Senátu jsou ministři povinni senátorům na jejich podněty do 30 dnů odpovědět. „Pokud člen vlády na dotaz do 30 dnů neodpoví, tak porušuje zákon,“ zdůraznil Vystrčil.
Že je nutná strategická a srozumitelná komunikace o energetické politice vlády, stojí i v usnesení, které senátoři na závěr úterního jednání přijali. Podle předsedy bezpečnostního výboru Pavla Fischera (nezávislý) je potřeba, aby vláda dokázala čelit dezinformacím. „Úroveň obav, kterou projevují občané z budoucnosti, je alarmující,“ podotkl.
Usnesením ale senátoři především podpořili vládní návrh na stanovení maximálních cen elektřiny a plynu. Také vyzvali kabinet, aby jednal na úrovni Evropské unie o snížení cen emisních povolenek nebo o předcházení panice na trhu s energiemi jednotným přístupem a řešením. Senátoři zároveň podpořili zjednodušení podmínek pro instalaci zařízení pro využití obnovitelných zdrojů a rozvoj komunitní energetiky.
Pro přijetí usnesení hlasovalo 50 z 54 přítomných senátorů. Proti byl Jaroslav Doubrava (S.cz), zdržel se jeden senátor ODS a dva zvolení za ANO. Pro přijetí hlasoval i Jiří Čunek (KDU-ČSL), přestože neprošel jeho pozměňovací návrh na vypuštění zmínky o nezbytnosti odklonu Česka od ruských energetických zdrojů. Pak by v usnesení zůstala pouze navazující část souvětí o potřebě zajistit energetickou suverenitu státu.
„Myslím, že bychom měli říct, že považujeme za nezbytné zajištění energetické suverenity České republiky. To znamená jednu jedinou věc, nevážeme se na nikoho, protože každý kolem nás může mít nějaký problém. Zajištění vlastní suverenity by mělo být prioritou bez těch dalších věcí,“ prohlásil Čunek.
Přestože v usnesení výslovně stojí, že „Senát podporuje návrh vlády na zastropování ceny elektřiny na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a plynu ve výši tří korun za kilowatthodinu pro maloodběratele“, samotný návrh ještě budou muset zákonodárci formálně schválit. Nejprve ale bude muset projít Poslaneckou sněmovnou, která se sejde v pátek k mimořádné schůzi. Do Senátu by se mohl dostat příští úterý.
V Senátu hovořili Fiala, Síkela i Jurečka
V závěru schůze již v horní komoře nebyli členové vlády – s výjimkou ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL), která je zároveň senátorkou – ale dopoledne přišli a shrnuli, jaké způsoby pomoci v energetické krizi vláda připravila.
Podle premiéra na jaře hrozilo, že v zimě bude Česko bez plynu kvůli závislosti na jeho dodávkách z Ruska. Nyní jsou zásobníky plynu naplněny z 85 procent, jsou v nich tři miliardy kubíků, což podle Fialy odpovídá třetině roční spotřeby v republice. „Plyn na zimu po všech těch krocích, co jsme udělali, máme zajištěný,“ podotkl. Čím víc se bude plynem šetřit, tím déle vydrží. „Neznamená to, že se teploty mají snižovat na absurdní stupně nebo že má doma někdo mrznout,“ podotkl premiér.
Fialův kabinet v pondělí večer rozhodl o opatřeních proti vysokým cenám energií, když stanovil maximální cenu elektřiny a plynu pro domácnosti, veřejný sektor a živnostníky. Fiala v Senátu sdělil, že nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud. Díky maximálním cenám za elektřinu rodina, která elektřinou svítí a topí, ušetří proti předpokládaným tržním cenám 111 tisíc korun za rok a rodina, která topí plynem, ušetří ročně zhruba 90 tisíc korun, řekl.
Jurečka doplnil, že novela energetického zákona také zakotví povinnost dodavatelů energií informovat zákazníka nejpozději třicet dnů před odpojením o konkrétních nástrojích státní pomoci, která může vyřešit úhradu jeho nákladů.
Podle Fialy je hrozbou i další zadlužování
Pomocí firmám se bude vláda zabývat ve středu. Síkela řekl, že navrhne takzvaný dočasný krizový rámec v souvislosti s ruskou agresí. Dohodl se na tom v pondělí se zástupci zaměstnavatelů.
Jedna část programu bude firmám kompenzovat zvýšené náklady na plyn a elektřinu. Pokud jim kvůli energiím klesne provozní zisk před započtením úroků, daní a odpisů o víc než polovinu, bude jim stát část nákladů kompenzovat, a to do 45 milionů korun na jednu firmu. S Evropskou komisí se bude snažit vyjednat prodloužení krizového rámce do konce příštího roku.
Zdroje na výdaje spojené s energetickou krizí chce vláda podle svého předsedy získat kvůli zděděnému zadlužení státu také mimořádnými příjmy. Patří k nim dividendy ze státních podniků, příjmy z emisních povolenek nebo výnosy daně pro vybrané firmy, které těžily z důsledků ruské agrese na Ukrajinu.
Další zadlužování země a s ní spojená inflace jsou podle Fialy hrozbami, stejně jako chybějící spolupráce opozice a aktivity proruských sil, které se snaží krizi využít k otřesení demokratického systému. „Je odpovědností demokratických politiků se tomu včas a rázně postavit,“ dodal Fiala.
