Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák v Interview ČT24 vyjádřil přesvědčení o tom, že postup evropských zemí v souvislosti s energetickou krizí bude jednotný. Zkritizoval například českou vládu za to, že údajně nemá připravený plán pro průmysl v případě, že bychom se najednou ocitli bez ruského plynu. Vadí mu také to, že nevznikl plynovod Stork, který by spojil Česko s Polskem.
Je hrubá chyba, že se nepostavil plynovod z Polska, míní šéf Svazu průmyslu a dopravy
Jaroslav Hanák hostem Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Jsme ve fázi, kdy je to životně důležité, je to nezbytné, věřím, že se nějakým způsobem (unijní země, pozn. red.) dohodnou,“ uvedl Hanák. Idelání cestou v současné krizi kolem dodávek energií je podle něj společný postup, například jak tomu bylo v případě nákupu vakcín proti covidu-19.
„Je problém, že nejsou dobře připraveny sítě u všech zemí. Solidarita bude muset být dramatická, protože to není úkol, který se řeší den, týden nebo měsíce, to je dlouhodobá záležitost,“ uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už dříve řekl, že před topnou sezonou chce mít v zásobnících osmdesát procent plynu. Hanák upozornil, že to není výmysl České republiky, ale nařízení Evropské unie. „Chci být optimista, že to naplníme do 30. listopadu,“ dodal.
To, že Česko není napojeno na polskou síť plynovodů, označil Hanák za chybu. „Podpora z Bruselu asi byla ovlivněna Německem a Nord Stream 2 dostal přednost. Byly na to peníze, ale bohuzel se to nepostavilo, hrubá chyba,“ poukazuje Hanák na chybějící plynovod Stork 2.
Česko bez ruského plynu?
V případě, že by se Rusko zachovalo k Česku stejně jako k Polsku a Bulharsku, tedy že by plyn vypnulo, nastala by podle Hanáka v Česku vážná situace, a to zejména pro průmysl. „Šedesát dnů bychom vydrželi. Máme nařízení vlády, které má deset bodů, kdy se plyn omezuje, upozorňuji ale na to, že to nařízení je staré. Čekal jsem, že tato vláda ve válečné době připraví preciznější opatření,“ řekl a upozornil na to, že prvních sedm opatření je dobrovolných.
Jako první by měly být odpojené provozy, které mohou plynule přejít na jiný typ energie, potom paroplynové elektrárny a až poté by se omezovaly dodávky továrnám, které se bez plynu neobejdou, například chemický průmysl nebo sklářství.
Tvrzení kabinetu, že plány a krizové scénáře má, Hanák rozporuje, prý je neviděl. „Má tam třináct opatření, ale drtivá část z nich není ve vztahu k průmyslu. Je tam kompenzace nepřímých nákladů ve vztahu k těm, kteří budou přecházet z fosilních paliv na ta alternativní, ale to v jiných zemích Evropy funguje už několik let. My to máme jenom na papíře,“ kritizuje.
Velké firmy už nyní podle něj dělají kroky, které mají vést k úsporám energií. Očekává se totiž, že plyn bude dražší, ať už bude z Ruska či z jiné země. Jako cestu zmínil například fotovoltaické panely. „Je to budoucnost, já věřím, že to udělají skoro všechny firmy. Musí, protože nám stejně nic jiného nezbývá,“ uzavřel.