Podíl na krizi kolem dodávek plynu má Německo, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Na závislost sousední země na ruských dodávkách upozornil také místopředseda sněmovny a exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Česká vláda chce nyní před zimou naplnit zásobníky plynem nejméně z osmdesáti procent. Ani takové zásoby ale podle bývalého ministra průmyslu Milana Urbana (ČSSD) nejsou dostatečné.
Podle Vondry se Česko na krizový scénář připravuje. „Řešíme to včetně toho, co neřešila minulá vláda,“ poznamenal a zmínil například neobnovení smlouvy na dodávky plynu z Norska. „Neřešilo by to všechno, ale co bychom za to teď dali. Byla by to významná diverzifikace,“ podotkl. Dodal, že je třeba naplnit zásobníky. „To je klíčová záležitost, abychom přežili příští zimu,“ míní.
Proč norský kontrakt nepokračoval, Urban říct nedokázal. Za neobnovení smlouvy s Norskem kritizoval bývalý kabinet ANO a ČSSD také předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.
Dobu před ruským vpádem na Ukrajinu Vondra označil za lehkomyslnou. „Myslím si, že velký podíl na dnešní krizi mají Němci, kteří nalezli Putinovi – důvěrou v něj – přímo do oprátky,“ řekl. S tím souhlasil Havlíček. Domnívá se, že čím je Německo na ruském plynu závislejší, tím se na něm stává závislejší i Česko.
Ruský plyn z Německa
Havlíček upozornil, že plyn nenakupuje přímo stát, ale komerční firmy. „Naše společnosti nenakupují plyn z Ruska, ale od velkoobchodníků nebo z burzy, v drtivé většině je to z Německa,“ popsal. Dodal, že ten, kdo plyn kupuje, neví, o jaký konkrétně jde.
„Kupuje směsku plynu z trubek – z drtivé většiny z Německa přes Krušné hory. A protože se Německo v posledních letech orientuje zejména na ruský plyn, tak pochopitelně naši odběratelé si neurčují, která molekula plynu jim přijde,“ vysvětlil.
„Nakupujeme plyn převážně od německé společnosti Uniper,“ dodal Urban. „Je to ruský plyn, který přes Německo teče k nám,“ dodal s tím, že Uniper platí v rublech. „Takže i Česká republika platí ruský plyn v rublech,“ míní. Vondra reagoval, že některé německé firmy platí v eurech nebo v dolarech. „Gazprom banka to pak konvertuje na rubly, což je přece jen rozdíl,“ podotkl. To potvrdil i Havlíček.
Topolánek kritizoval závislost Evropy na ruském plynu. „Po Krymu (anexi ukrajinského poloostrova v roce 2014 – pozn. red.) a událostech a válce na východní Ukrajině už muselo být každému jasné, že Evropa musí dělat zásadní kroky ke zvýšení nezávislosti na ruském plynu. Dělala opak,“ řekl.
České zásoby
Havlíček kritizoval, že v českých zásobnících je asi třicet procent plynu, „zatímco například v Polsku mají osmdesát procent“. Stát podle něj může motivovat obchodníky. „Lze motivovat tím, že se bude garantovat cena obchodníkům, kteří když to nakoupí, a cena by klesla, tak se jim to dorovná,“ navrhl. Vondra reagoval, že garance rozdílu bude. Poláci podle něj připravují zásoby dlouhodobě.
Urban upozornil, že i pokud budou zásobníky naplněny na sto procent, jde pouze o asi třetinu roční spotřeby. „Jestli budeme mít plyn, nebo ne, závisí dnes na tom, jaké má a bude mít vztahy Německo s Ruskem,“ míní.
Podle něj je třeba se od ruského plynu postupně oddělit. „Ale jestli chceme, aby domácnosti měly čím topit, ohřívat vodu, aby firmy mohly fungovat, abychom mohli případně vyrábět elektrickou energii z plynu, tak si musíme uvědomit, že nějakých dalších pět let budeme závislí na ruském plynu, i když se budeme hodně snažit, abychom to diverzifikovali a závislost změnili,“ uvedl.
