Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Podle něj země nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Ke změně plateb za ruský plyn podle požadavků Moskvy se chystá i německá společnost Uniper a podle listu Financial Times také rakouská energetická společnost OMV.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Z Ruska pochází 85 procent našich dodávek plynu a 65 procent našich dodávek ropy. Proč? Protože to určuje infrastruktura. Není to legrace, my jsme si tuhle situaci nevybrali,“ poznamenal ministr Szijjártó.
Od ruské invaze na Ukrajinu země Evropské unie v několika etapách zpřísnily své sankce vůči Moskvě, nyní diskutují o zákazu dovozu energetických surovin. Maďarsko patří mezi několik států Unie, které se proti podobnému kroku stavějí, hlavně s ohledem na podobu vlastní energetiky a ekonomiky.
Plyn za rubly
Ruský prezident Vladimir Putin po začátku bojů a ostré západní reakci na ruskou agresi oznámil, že odběratelé z „nikoliv přátelských zemí“ budou za ruský plyn muset platit v rublech. Evropské země a tamní plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením uzavřených kontraktů. Ruská strana, pro kterou dodávky plynu do zemí EU znamenají výrazné příjmy, poté vypracovala a zákazníkům nabídla nový systém plateb.
V rámci tohoto platebního schématu si odběratelé surovin musí u banky Gazprombank, nad kterou má kontrolu Kreml, otevřít dva bankovní účty – devizový a rublový. Odběratelé za energie platí v dolarech nebo v eurech a Gazprombank poté částku převede na rublový účet.
Agentura Bloomberg, která se odvolala na zdroj blízký Gazprombank, ve středu napsala, že takové účty si už otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich tímto způsobem zaplatili.
Německý Uniper bude platit přes účet v ruské bance
Ke změně způsobu plateb za ruský plyn se chystá německá energetická společnost Uniper. Platby bude převádět do ruské, nikoliv evropské banky. „Plánem je provádět naše platby v eurech na účet v Rusku,“ řekla mluvčí společnosti listu Rheinische Post.
Mluvčí dodala, že společnost chce vyhovět ruským požadavkům, svým postupem ale neporuší západní sankce. Evropská komise minulý týden uvedla, že pokud kupující ruského plynu potvrdí, že platba byla dokončena po složení eur, a ne až po převodu na rubly, nebude to znamenat porušení sankcí.
„Jsme přesvědčeni, že je možná změna plateb, která je v souladu s platnými sankcemi,“ upřesnila mluvčí Uniperu s tím, že na nové podobě plateb spolupracuje s ruskou dodavatelskou společností Gazprom, ale i s německou vládou. Nyní platí Uniper v eurech, ale na účet v Evropě.
Uniper patří mezi největší kupce ruského plynu v Evropě, má významné aktivity v Rusku a patří mezi pět evropských energetických firem, které investovaly do plynovodu Nord Stream 2. Projekt tohoto plynovodu spojujícího přímo Rusko a Německo po dně Baltského moře byl po začátku ruské invaze na Ukrajinu zastaven.
Podle Financial Times si rakouská OMV zřizuje účet v rublech
Ekonomický list Financial Times s odkazem na informované zdroje napsal, že se požadavkům Kremlu ohledně plateb za plyn rozhodla vyhovět i rakouská energetická skupina OMV, která je jedním z největších evropských dovozců suroviny. OMV se podle listu chystá u finančního ústavu Gazprombank ve Švýcarsku otevřít si účty v rublech.
Mluvčí OMV agentuře Reuters řekl, že firma pracuje na řešení, které by nebylo v rozporu se sankcemi, odmítl ale potvrdit, zda to znamená využití účtů, jak píšou Financial Times.
Rakouská vláda ve středu uvedla, že dodávky zemního plynu z Ruska do Rakouska pokračují bez omezení a že nemá žádné poznatky, že by se na tom něco mělo změnit. Vídeň se ale zároveň snaží hledat alternativní zdroje.
Financial Times s odkazem na italské činitele rovněž napsaly, že své možnosti nyní posuzuje i italská společnost Eni. I ta patří k největším odběratelům ruského plynu v Evropě. Firma, za kterou stojí italská vláda, má na rozhodnutí čas do konce května, kdy je splatná další částka za odběr plynu od Gazpromu. Eni se k věci odmítla vyjádřit.
Gazprom ve středu ráno zcela zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila.
Rusko zdvojnásobilo příjmy z prodeje ropy a plynu do EU
Podle finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA zdvojnásobilo Rusko od začátku války na Ukrajině příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. Podle CREA vyvezlo Rusko za první dva měsíce války energetické suroviny celkem za 63 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun), z toho do EU za 44 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun).
Moskva vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil. „Vývoz fosilních paliv představuje klíčový faktor, který umožňuje Rusku budovat vojenskou moc a dovoluje mu brutální agresi proti Ukrajině,“ zdůraznilo finské středisko.
Dodávky ropy do EU podle těchto údajů klesly o 20 procent a dodávky uhlí o 40 procent. Naopak dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) o 20 procent vzrostly, dodávky zemního plynu dodávaného sítí plynovodů se pak zvýšily o deset procent.
Naopak dodávky ruské ropy do oblastí mimo EU vzrostly o dvacet procent, uhlí o třicet procent a zkapalněného plynu o osmdesát procent.
Největším dovozcem energetických surovin z Ruska je Německo, na které připadá dovoz za 9,1 miliardy eur (asi 223 miliard korun), dále Itálie (6,9 miliardy eur), Čína (6,7 miliardy eur), Nizozemsko (5,6 miliardy eur), Turecko (4,1 miliardy eur) a Francie (3,8 miliardy eur).
