Poslanecká sněmovna dovolila vládě prodloužit nouzový stav, vláda jej vzápětí prodloužila. Nepotrvá však 30 dnů, jak kabinet chtěl, nýbrž pouze dva týdny do 11. dubna. K takovému prodloužení byli svolní komunisté. Prošlo ale zároveň usnesení žádající vládu, aby uzávěra okresů skončila nejpozději 6. dubna, tedy hned po Velikonocích. Poslanci také chtějí, aby se nejpozději týden po svátcích vrátily děti do školek a na první stupeň základních škol.
Vláda prodloužila nouzový stav, poslanci ho povolili do 11. dubna
Ve sněmovně zazněly návrhy na čtyři termíny ukončení nouzového stavu, poslanci hlasovali od nejzazšího, což bylo vládou původně požadovaného 27. dubna. Pro to se však nenašlo dost hlasů. Potom ale zvedlo 53 poslanců ruku pro prodloužení do 11. dubna. Protože se poslanci sešli v „covidovém“ omezeném počtu a hlasovalo jich 103, o jeden hlas takové prodloužení přijali. O návrzích na to, aby nouzový stav skončil záhy po Velikonocích, se tak ani nehlasovalo.
Vláda učinila formální tečku za hlasováním – tedy samotný akt prodloužení nouzového stavu – bezprostředně po skončení jednání sněmovny. Nouzový stav jí umožní prodloužit platnost opatření, jako je zákaz pohybu mezi okresy a noční zákaz vycházení.
- Vláda na krátkém mimořádném zasedání v pátek večer schválila prodloužení všech dosavadních opatření proti šíření koronaviru navázaných na nouzový stav do 11. dubna. O Velikonocích ale lidé budou smět vycházet na mše i po 21:00, a to až do půlnoci. Řekl to premiér Andrej Babiš (ANO). Bude se tak moci vycházet ve dnech 1. až 3. dubna vždy od 21:00 do 23:59. V kostelech však bude platit omezená kapacita.
Poslanci ale vyzvali vládu, aby některé restrikce zrušila dříve než 11. dubna. Nejpozději po Velikonocích – tedy k 6. dubnu – má podle sněmovny skončit uzávěra okresních hranic. Má být také umožněn volný pohyb mezi Prahou a Středočeským krajem.
Poslanci schválili i usnesení, aby se nejpozději 12. dubna otevřely školky a první stupeň základních škol a aby vláda do konce března zpracovala komplexní plán návratu všech žáků a studentů do škol. Další schválená usnesení se týkají výtek poslanců vůči některým krokům kabinetu při očkování a testování ve firmách.
Sněmovna vládu vyzvala také k tomu, aby umožnila farmářské trhy při dodržování hygienických opatření nebo individuální sportování dětí a mládeže za účasti trenéra. Ministerstvo zdravotnictví dolní komora požádala o povolení poskytování lázeňské rehabilitační péče také samoplátcům.
Mezi usneseními, která neprošla, byl mimo jiné návrh, podle nějž by měla vláda zveřejnit veškeré smlouvy uzavřené za nouzového stavu.
Babiš: „Doufám, že je to poslední lockdown“
Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) doufají, že nynější prodloužení nouzového stavu bude poslední. „Chápu, že všichni jsou frustrovaní, trvá to dlouho a psychika nás všech je samozřejmě ohrožena, ale teď je tady naděje, že to může být poslední lockdown,“ řekl Babiš. Aktuální uzávěra je podle premiéra nejdůležitější a předčasné rozvolnění by znamenalo stejnou chybu jako před Vánocemi.
„Určitě po Velikonocích si na vládě na základě celkové situace, a jsem přesvědčen, že to jde správným směrem, sedneme a oznámíme nějaké termíny návratu do škol a další věci, které by měla vláda jednotně odsouhlasit, zkomunikovat a samozřejmě to nejdůležitější – dodržet. Proto je to důležité, abychom to tentokrát nezpackali,“ řekl ministerský předseda.
Ministr Blatný řekl, že současná protiepidemická opatření by měla zůstat neměnná přinejmenším do Velikonoc včetně. Přísná opatření, hlavně omezení pohybu mezi okresy, podle něj fungují.
81 minut
90’ ČT24 o prodloužení nouzového stavu
Pro prodloužení nouzového stavu byly klíčové hlasy komunistů. Jejich předseda Vojtěch Filip ovšem ve sněmovně kritizoval uzávěru okresních hranic, zopakoval, že ji nepovažuje za zásadní pro pomalejší šíření nákazy. „Je to jedna z našich podmínek, aby vláda přislíbila, že tuhle záležitost změní,“ řekl Filip již po ranním jednání klubu.
Zároveň ale KSČM chápe potřebu ještě udržet opatření. „Ale nemyslíme si, že je potřeba celý měsíc. Jsme srozuměni s náhradním termínem, který už i vláda uvažovala ve svém rozhodování, to znamená s 11. dubnem,“ dodal.
Špičky KSČM původně dávaly najevo, že nejsou delšímu trvání nouzového stavu nakloněny, což se změnilo. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura spojil změnu postoje KSČM k vládní žádosti o prodloužení nouzového stavu s předběžným oslovením Rosatomu v plánované dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. „Vidíme špinavý politický kšeft v přímém přenosu,“ prohlásil.
Poslanec KSČM Leo Luzar následně obvinil Stanjuru ze lži. „Pokrytectví, které předvádí pravice, dosahuje vrcholu,“ řekl. Proti Stanjurovým slovům se ohradil také Babiš. „Žádné kšefty ohledně zdraví a lidských životů našich občanů neděláme,“ zdůraznil.
Spolu i SPD prodloužení nouzového stavu odmítly, Piráti připustili omezení na Velikonoce
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) jakékoli prodlužování nouzového stavu odmítla. Je přesvědčena, že nouzový stav nepřispívá k ochraně zdraví obyvatel. Považuje jej za zástěrku, za kterou se schovává bezradnost vlády nebo podivné nákupy. „Nouzový stav je něco, co má zakrýt, že vláda nemá žádný plán, kterému by lidé mohli věřit,“ řekl předseda ODS Petr Fiala, který kritizoval zejména omezení pohybu mezi okresy a povinnost nošení respirátorů nebo roušek i na prázdné ulici.
Také SPD byla jasně proti dalšímu trvání nouzového stavu. Předseda Tomio Okamura řekl, že hnutí nepovažuje nouzový stav za řešení. „Vláda flagrantně a bezprecedentně porušuje ústavní práva občanů. Vláda nemá strategii a ztratila důvěru veřejnosti,“ prohlásil Okamura. Podle něj by ji měla nahradit vláda odborníků.
Piráti a hnutí STAN vyjádřili předem ochotu vyjednat s vládou prodloužení nouzového stavu například do Velikonoc, pokud by se vláda nedohodla s KSČM na 14 dnech. Pokud by došlo na krizi, že hlasy nebudou, Piráti byli podle předsedy jejich poslanců Jakuba Michálka připraveni navrhnout „nouzové řešení“ do Velikonoc, tedy na týden.
Nynější zvláštní režim vyhlásila vláda před koncem února, ale byla to jen formalita – navázal na předchozí nouzový stav vyhlášený v polovině února na žádost hejtmanů poté, co sněmovna odmítla prodloužení „původního“ nouzového stavu platného od loňského října. Na nouzový stav se váže většina restrikcí včetně omezení pohybu lidí, na které není možné využít jen takzvaný pandemický zákon nebo zákon o ochraně veřejného zdraví. Opozičním předákům se nelíbí zejména zákaz jezdit i na vlastní chalupy či chaty, pokud jsou v jiném okrese.
Nouzový stav, respektive na sebe navazující nouzové stavy v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října. Skončí-li ten nynější 11. dubna, potrvají déle než půl roku. Loni na jaře trval nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů.
Dlouhá cesta k hlasování
V době, kdy se v půl šesté odpoledne schylovalo k hlasování o prodloužení nouzového stavu, předseda SPD Tomio Okamura – a po něm z procesních důvodů ještě předseda klubu hnutí Radim Fiala – požádal o dvouhodinovou přestávku na poradu klubu. Zároveň řekl, že postoj klubu je jasný, ale že chce ještě nalézt způsob, jak přesvědčit další strany, aby nouzový stav neprodlužovaly.
Žádost rozpoutala téměř půlhodinovou debatu o tom, zda je při zkráceném jednání ve věcech bezpečnosti republiky přijatelná. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) poukázal, že přestávky vůbec nejsou v jednacím řádu ošetřeny a jde o zvyk, a navrhl o požadavku SPD hlasovat.
Po další debatě, v níž se mimo jiné místopředsedové sněmovny Petr Fiala (ODS) a Vojtěch Filip (KSČM) vyslovili pro to, aby SPD přestávku dostala, když o ni požádala, vzal Vondráček svoji žádost zpět a Filip jako předsedající nakonec bez hlasování přestávku vyhlásil. Ve skutečnosti ale nedal poslancům celé dvě hodiny, nýbrž zhruba hodinu a půl, protože odečetl půlhodinovou debatu, která se týkala žádosti o přestávku a nikoli nouzového stavu. Jednání tedy pokračovalo od 19:30
Z Národního plánu obnovy by Česko mohlo čerpat víc než 170 miliard korun
Poslanci už předtím debatovali o Národní plánu obnovy. Před jednáním Poslanecké sněmovny uvedli zástupci opozičních Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, že chystaný fond musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie. Vláda podle opozice přípravu a konzultace plánu podcenila. Stanjura uvedl, že kabinet zřejmě trestuhodně selhal v plánování tohoto projektu.
„Cílem fondu není záplata děr ve veřejných rozpočtech nebo třeba přihrávat dotace největším hráčům z tradičního průmyslu, ale naopak podpořit třeba malé a střední podniky, start-upy, udržitelnou ekonomiku, aby byla konkurenceschopná i v budoucnosti,“ řekl pirátský poslanec František Kopřiva. Vláda by měla podle něj plán konzultovat také se zástupci soukromého sektoru, samospráv a regionů, míní.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) mimo jiné odmítl, že by vláda plán připravovala skrytě. Poukazoval například na pravidelné každotýdenní jednání se Svazem průmyslu. „Neznám dokument, který by byl víc projednáván,“ poznamenal. Odmítl, aby se peníze z plánu rozdrobily mezi všechny zájemce, protože pak by se z něj vytratila vize. Sněmovna debatu o plánu přerušila, vrátí se k ní až podle dohody sněmovních klubů.
Národní plán obnovy má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Havlíček minulý týden uvedl, že připraveno je 172 miliard korun, ačkoli původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší.
Plán je rozdělen do několika oblastí, které by z něj měly být financovány. Velká část je určena na digitalizaci, další peníze půjdou na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Podporu by měla získat i zdravotní prevence. Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení plánu konec dubna.
