Vláda chce do konce dubna odeslat do Bruselu národní plán obnovy. V něm by mělo být 172 miliard korun určených k vyčerpání v příštích dvou letech. Opozice, ale například i Svaz měst a obcí si stěžují, že o něm měsíc před dokončením nic konkrétního nevědí a že nezbývá čas na diskusi. Podle poslance Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) směřuje zcela špatně a místo obnovy ekonomiky chce miliardy od Evropské unie použít hlavně k látání státního rozpočtu. Poslanec vládního ANO Martin Kolovratník však ujistil, že je ještě prostor k diskusi i změnám. Ujistil, že s důležitými subjekty se vláda včas poradila. Politici diskutovali o plánu obnovy v Událostech, komentářích.
Vicepremiér pro hospodářství Karel Havlíček (za ANO) představil harmonogram schvalování národního plánu obnovy senátorům – v příštím týdnu by měl jít do meziresortního řízení, vláda jej projedná v polovině dubna a do konce dubna odešle konečnou podobu Evropské komisi. „Abychom byli v první vlně,“ zdůraznil.
Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) ujistil, že v Bruselu již o tom, co se v Praze připravuje, dobře vědí. „ČR základní kontury plánu představila v půlce října. Prezentoval je premiér Babiš předsedkyni Evropské komise, paní von der Leyenové. Od té doby už probíhají bilaterální jednání. Z podkladů, které mám, zhruba třetina států EU není tak daleko jako my,“ uvedl.
Vláda ale čelí kvůli plánu obnovy kritice – že tají jeho detaily a že nechce diskutovat. Viní ji z toho opozice či neziskové organizace, ale výtky zní například i od Svazu měst a obcí. Opoziční poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL) se odkázal i na podnikatelské svazy.
„Doporučení Evropské komise bylo, aby vláda každého členského státu už do počáteční fáze zainteresovala entity, jako je Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, odbory, poskytovatelé sociálních služeb a také národní parlamenty. To se nestalo. Co se v ČR stalo, bylo, že v počáteční fázi byly zainteresovány jenom resorty, které si do počátečního návrhu nasázely své plány, všechno možné, vytvořily pilotní návrh plánu, a poté to předložily k diskusi, když už bylo málo času a málo prostoru něco s tím dělat,“ obvinil vládu.
Podle Martina Kolovratníka ale vláda s klíčovými hráči investiční plán konzultovala. „Z informací, které mám od ministra Havlíčka, už byla česká pozice pro EU konzultována velmi široce se zúčastněnými. To znamená se zástupci jednotlivých resortů, některými výbory v Poslanecké sněmovně i s Asociací krajů a Svazem měst a obcí,“ uvedl.
Odmítl zároveň, že by bylo na další diskusi málo času. „Čas pro diskusi je zhruba do poloviny dubna. Měsíc na to ještě máme,“ zdůraznil poslanec Kolovratník.
Ondřej Benešík však míní, že vláda má úplně jiný hlavní záměr, jak naložit s evropskými penězi, než deklaruje v programu šesti pilířů. Jak shrnul Kolovratník, mají peníze jít na digitalizaci, výstavbu fyzické infrastruktury, vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace. Podle Benešíka ale jde kabinetu hlavně o to, „že budeme pokrývat díry v našem státním rozpočtu“. Varoval, že se to vymstí.
„Německo nebo Rakousko ze stejného zdroje nasypou peníze firmám, které zvýší svou konkurenceschopnost. My, když to neuděláme, tak snižujeme konkurenceschopnost našich firem,“ uvedl. Za varující považuje, že v rámci pilíře digitalizace chce vláda digitalizovat archivy. „To nám konkurenceschopnost rozhodně nezvedne. Svaz průmyslu a dopravy i odbory volají po tom, aby byla navýšena desetkrát – z jedné miliardy na deset miliard – částka na digitalizaci hospodářství, firem. To zvyšuje konkurenceschopnost a odolnost. Tvoří to pracovní místa, která jsou lépe chráněna,“ srovnal.
Poslanec ANO však podotkl, že to se ještě může ve zbývajícím čase snadno změnit: „Jak ministr průmyslu Karel Havlíček, tak my, zástupci hospodářského výboru, bychom byli poslední, kdo by nepodporoval navýšení do digitalizace českého průmyslu.“
Národní plán obnovy počítá s tím, že se v Česku rozdělí 172 miliard korun, podle vicepremiéra Havlíčka jsou požadavky ještě o sto miliard vyšší. Z celkové částky musí jít 37 procent na boj s klimatem a pětina na digitalizaci. Peníze z nového fondu EU budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.
