Cena a bezpečnost jsou na vahách. Dostavba Dukovan štěpí českou politiku

Nahrávám video
90’ ČT24: Dukovany – jádro za každou cenu?
Zdroj: ČT24

České bezpečnostní složky posoudí čtyři uchazeče o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) zdůrazňuje, že zatím nejde o samotný tendr, část opozice postup vlády ale kritizuje s tím, že kabinet měl poslechnout bezpečnostní experty a vyřadit ruský Rosatom. Proti tomu se staví například zástupci komunistů a SPD.

„Nezahajuje se tendr. Je to o tom, že se to přesně nazývá bezpečnostní posouzení,“ zopakoval vicepremiér. Všechny oslovené firmy mají podle něj příležitost prokázat, co se po nich požaduje, ale i rozhodnout se, že do tendru vůbec nepůjdou. Vláda se podle Havlíčka chce přesvědčit o zabezpečení jaderném, kybernetickém i geopolitickém.

Posledně jmenovaná oblast výrazně stojí na práci bezpečnostních složek, řekl dále ministr průmyslu a obchodu. Významnou roli dle jeho slov budou mít také resorty vnitra a zahraničí, ale také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Stát má možnost kdykoliv do procesu vstoupit a zastavit ho, či některého z účastníků vyřadit, podotýká Havlíček.

Dle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je stavba nového bloku dukovanské elektrárny zásadním projektem a jakékoliv pochybnosti kolem nejsou dobré. Zdůrazňuje také, že pro bezpečnost Česka je potřeba elektrárnu dostavět. Zásadní pro šéfa diplomacie je, že uchazeče budou hodnotit bezpečnostní experti. „Chceme, aby to nebylo ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ČEZ, kdo budou posuzovat bezpečnostní kritéria,“ konstatuje ministr.

Právě při zapracovávání bezpečnostního hlediska do zakázky podle místopředsedy poslaneckého výboru pro obranu Jana Lipavského (Piráti) vláda narazila, když zjistila, že podle bezpečnostních kritérií by nemohla přizvat ruské a čínské zájemce. „Karel Havlíček zasáhl, udělal takové amatérské kroky, zbavil se člověka, který to nechtěl dovolit,“ domnívá se Lipavský s odkazem na odvolání zmocněnce pro jadernou energetiku.

Dle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by Česko mělo dělat strategická rozhodnutí o investicích samo či s přátelskými zeměmi. Nemělo by naopak podporovat případné protivníky, kteří mají zájem na destabilizaci země. Právě Rusko a Čína podle Jurečky mají zájem na tom, aby Česko bylo zemí jejich nadstandardního vlivu.

Nahrávám video
Události, komentáře: Bezpečnostní kritéria musejí posuzovat bezpečnostní experti, říká Petříček k Dukovanům
Zdroj: ČT24

Čína nemá zkušenosti, proto vypadla

Havlíček zdůrazňuje, že v dnešní době Česko čelí mnoha novým rizikům a výzvám. „Kyberbezpečnost je součástí požadavků a bude se velmi pečlivě posuzovat,“ řekl v ČT. Vysvětlil, že česká strana chce od oslovených subjektů vědět například to, v jaké sestavě do projektu chtějí jít, v jakých konsorciích a s jakými dodavateli.

„Já jsem ministr průmyslu. Mým cílem a úkolem je zabezpečit, abychom měli stabilní přenosovou soustavu, abychom měli dostatek elektrické energie, abychom byli soběstační, měli levnou elektrickou energii a byly zachovány všechny parametry bezpečnosti,“ tvrdí vicepremiér. Čím víc uchazečů bude, tím bude výsledná cena výhodnější, věří.

To rozporuje Lipavský, podle nějž počet uchazečů na cenu vliv nemá. „Je na nás, na opozici, abychom se dostali do vlády a změnili to,“ říká. Podle poslance SPD Radima Fialy je na prvním místě český spotřebitel. „Všechny čtyři subjekty, které budou vyplňovat bezpečnostní dotazníky, beru jako lídry ve světovém trhu s jadernou energetikou,“ uvádí.

Nahrávám video
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Česká vláda z bezpečnostního posuzování vyřadila čínského zájemce. Proti ruskému Rosatomu jde o propastný rozdíl, vysvětluje důvody Havlíček. Zatímco ruská společnost je největším dodavatelem jaderných bloků na světě, Peking má jediný projekt v zahraničí v Pákistánu a ten není hotový.

O Rosatomu Havlíček řekl: „Je to partner, s kterým musí být jednáno ve smyslu toho, co nakonec nabídne a jak my jeho nabídku rozpoznáme, a ne ho vyřazovat předtím, než něco nabídne.“

Ideologické žvásty, říká o kriticích Filip

Varování před ruským dodavatelem připadá zvláštní Fialovi: „Rusko a ruský Rosatom pracuje na jaderných elektrárnách v mnoha zemích,“ podotýká a poukazuje například na Maďarsko a Finsko. Vyřazení čínské firmy mu připadá v pořádku kvůli nedostatečným zkušenostem, další zeštíhlování konkurence by ale zvyšovalo cenu stavby, domnívá se místopředseda SPD.

Podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) je ovšem chybou, že Česko čínského zájemce vyřadilo, jelikož tím prý snižuje tlak na cenu projektu a následně i cenu energií. „To je zásadní požadavek každého člověka, aby ze svých daní nemusel platit něco, co je předražené,“ tvrdí předseda komunistů. Poukazuje na to, že Evropská unie má smlouvu o strategickém partnerství s Ruskem a například Německo staví plynovod Nord Stream 2.

Jurečka ale oponuje s tím, že Česko svým významem není ve stejné pozici jako Německo a ruská vláda může skrze dostavbu Dukovan ovlivňovat česká rozhodnutí v zahraniční politice. Pokud se vláda rozhodla vyřadit Čínu, měla vyřadit i Rusko, má jasno šéf lidovců a upozorňuje, že nejlevnější jaderný zdroj v posledních letech postavili dodavatelé z Jižní Koreje ve Spojených arabských emirátech.

„Tohle jsou jen ideologické žvásty, které používají ti, kteří stojí na jedné straně dodavatelského spektra a nahrávají omezování konkurence,“ okomentoval Filip kritiku zapojení Rosatomu či CNG.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...