Světová média si všímají propojení výbuchů ve Vrběticích a otravy v Salisbury

Světová média přinesla rozsáhlé zprávy o sdělení českých politických špiček o zapojení ruské rozvědky GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 a o vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze. Zaměřují se především na spojení mezi vrbětickými výbuchy a otravou novičokem v britském Salisbury. Česká policie totiž současně vyhlásila pátrání po mužích, kteří jsou z otravy agenta Skripala podezřelí.

Video Události
video

Události: Zahraniční média o Česku

Den po pohřbu manžela královny Alžběty II. jsou nové informace o Vrběticích zprávou číslo jedna na webu BBC. Internetový kanál britské veřejnoprávní stanice citoval českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který oznámil zapojení ruské GRU do výbuchů muničních skladů a vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví, i první odmítavé ruské reakce.

Především si ale všímá napojení vrbětické kauzy na otravy novičokem v Salisbury. Česká policie zveřejnila fotografie dvou mužů, po nichž pátrá, a které jsou totožné s podezřelými v případě Salisbury.

„Britské úřady tvrdí, že jsou členy GRU a že umístili nervovou látku novičok na kliku dveří u pana Skripala, bývalého důstojníka GRU,“ napsala BBC.

Podobně jako u BBC vyznívá zpráva v dalších britských médiích. Americké New York Times v titulku obecně informují, že „Česko viní z výbuchu muničních skladů v roce 2014 elitní ruskou špionážní jednotku“, o spojení se Salisbury se ale zmiňují hned v úvodu zprávy.

Zpráva cituje premiéra Babiše, který konkrétně řekl, že „existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014“. New York Times upřesnily, že zmíněný útvar je elitní ruská jednotka, která „funguje nejméně deset let a zaměřuje se na podvratnou činnost, sabotáže a vraždy mimo ruské území“.

Německý Die Welt a obdobně rakouský Der Standard vycházejí především z agenturního zpravodajství. O spojení s britským případem se nezmiňují, citují české politiky a také ruskou stranu, která slíbila, že na vyhoštění pracovníků svého velvyslanectví v Praze zareaguje odpovídajícím způsobem. Upozorňují také, že český vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) se chystal v pondělí navštívit Rusko, což na konci pracovního týdne odvolal. Rakouský list připomíná i další nedávný česko-ruský spor, který se týkal převezení sochy sovětského maršála Ivana Koněva z pražského náměstí Interbrigády do depozitáře.

Polská média zdůrazňují především vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, které české bezpečnostní složky identifikovaly jako příslušníky tajných služeb. Rzeczpospolita poznamenává, že vedení kabinetu informovalo o chystaných krocích prezidenta Miloše Zemana a ten že Babiše s Hamáčkem plně podpořil, třebaže je Zeman „známý pro své proruské postoje“. Gazeta Wyborcza si více všímá spojení s kauzou Salisbury, vychází především ze zpráv polských i českých agentur.

Bellingcat slibuje podrobnosti k případu

Investigativní skupina Bellingcat na Twitteru uvedla, že o případu brzy zveřejní množství podrobností, které se jí podařilo vypátrat. Ve svých dosavadních příspěvcích se soustřeďuje především na hledanou dvojici Rusů a s odvoláním na českou policii uvádí, že v  době výbuchu se ve skladě nacházely zbraně, které měl nakoupit jeden bulharský obchodník. Zřejmě dodával zbraně na Ukrajinu, která byla právě ve válce s Ruskem.

Belllingcat připomíná, že o šest měsíců později byl v Bulharsku otráven nervově paralytickou látkou typu novičok místní obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev a jeho syn. Podobně jako Skripal s dcerou i oni útok přežili. Gebrev nicméně tvrdí, že zbraně Ukrajině neposílal a že útok na něj byl zřejmě důsledkem konkurenčního boje, do nějž jeden z jeho soků zapletl Rusy.

Už v listopadu 2014 byli Miškin a Čepiga podle Bellingcatu vyznamenáni titulem Hrdina Ruska. Vyznamenání od prezidenta Vladimira Putina Miškin podle lidí ze svého okolí dostal za „činnost vztahující se k okupaci Krymu“. Tato úspěšná operace v Česku je ale pravděpodobnějším vysvětlením, píše na Twitteru investigativní novinář ze skupiny Bellingcat Christo Grozev. Podle něj navíc Miškin s Čepigou nebyli jedinými agenty GRU, kteří ve zmíněnou dobu do Česka přijeli.

Ruský tisk: Chybí důkazy, dojde k ochlazení vztahů

Ruský Kommersant postavil zprávu na kontrastu mezi chystanou Hamáčkovou cestou do Moskvy, která se měla týkat případného nákupu vakcíny Sputnik V, a nových odhalení ohledně Vrbětic. „Ve vztahu mezi Moskvou a Prahou se schylovalo k velkému oteplení (…), v sobotu večer však bylo jasné, že je čeká vážné ochlazení,“ uvedl list. Ruské médium cituje ruské politiky avizující odvetné kroky.

Ruský list Izvestija napsal, že o zapojení ruských tajných služeb do případu Praha neposkytla žádné důkazy. Není to však první nepřátelské prohlášení premiéra Andreje Babiše vůči Rusku, které naznačuje, že prezident Miloš Zeman, známý svými proruskými názory, má v české vládě oponenty, konstatuje list. V březnu 2018 Babiš nevyloučil možnost vyhoštění ruských diplomatů kvůli Skripalově otravě, dodává.

Rozsáhle se rozepsalo také o předchozích sporech mezi Prahou a Moskvou. Kromě sporu o Koněvův pomník se zmiňuje o vyhoštění tří ruských diplomatů v solidárním gestu vůči Velké Británii po otravě Skripala i o loňské kauze údajného agenta s ricinem, která byla ve skutečnosti důsledkem sporu mezi lidmi z ruské ambasády a vedla k vyhoštění dvou z nich.