V tuzemsku přibyde míst, kde se nesmí létat s drony. Úřad pro civilní letectví (ÚCL) totiž vydal návrh na bezletové prostory nad novými dispečinky Správy železnic. Zákaz by měl v platnost vstoupit přibližně za dva měsíce, potvrdila pro ČT mluvčí ÚCL Jitka Ungerová. Úřad také vyhodnocuje rozšíření bezletového prostoru nad Pražským hradem. Právě ten totiž lidé s drony narušují nejčastěji.
ÚCL konkrétně nově navrhuje zakázat létání s drony nad centrálními dispečinky Správy železnic (SŽ) v pražské Libni a v Přerově. Teď čeká na případné námitky nebo připomínky. „V minulosti jsme zaváděli zákazy například nad malými vojenskými prostory a žádné námitky a připomínky jsme neobdrželi. Zákaz létání tam tedy mohl rychle vstoupit v platnost,“ vysvětlil ředitel odborů ÚCL Petr Plaček. Podle něj ani ohledně oblastí nad objekty SŽ neočekávají větší zdržení. „Zákaz bude tedy platit přibližně do dvou měsíců,“ odhadla Ungerová.
Do budoucna by se mohla rozšířit také bezletová oblast kolem Pražského hradu s označením LKP1. Na základě žádosti ministerstva obrany by se tam létání mělo zakázat směrem na sever. Resort vnitra společně s policií pak prosazují rozšíření této bezletové zóny na východ. Porušení bezletového prostoru nad pražskou dominantou je právě jedním z nejčastějších přestupků, které s drony v tuzemsku souvisejí. „Objekty pro obranu státu je potřeba chránit před nežádoucími lety bezpilotních letadel,“ vysvětlila mluvčí letového úřadu.
Ve fázi vyhodnocování je také zákaz létání nad významnými vodními díly. S Úřadem pro civilní letectví ochranu vodní infrastruktury konzultuje resort zemědělství.
Počet přestupků roste
Od začátku letošního roku do konce července evidoval ÚCL 221 podnětů, které mu předala policie. Ve stejném období loni bylo 87 oznámení. Celkem za loňský rok pak 334.
Drtivá většina přestupků v tuzemsku je hlášena z okolí už zmíněného Pražského hradu a také Letiště Václava Havla. Zakázaný prostor LKP1, zahrnující Pražský hrad a jeho okolí, podle ÚCL nejčastěji narušují cizinci. „Řízený okrsek letiště Ruzyně pak naopak spíše čeští občané. Avšak u značného počtu oznámení z okolí letiště se nepodaří pachatele vypátrat,“ sdělila Ungerová.
Nalezení pachatele je náročné, protože bezpilotních strojů si všímají převážně letištní detekční systémy a nahlášení přijde až se zpožděním. „Provozování dronů v blízkosti letadel a letištní infrastruktury je nebezpečné. Pochopitelně kvůli tomu je zakázáno neoprávněně provozovat drony v okolí kteréhokoliv letiště,“ vysvětlila mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková.
Povinnosti provozovatelů dronů
Drony nesmí létat v řadě dalších oblastí – například v blízkosti vojenských objektů nebo záchranných akcí nebo například nad dálnicemi. Provozovatelé musí dodržovat i základní bezpečnostní limity – například maximální výšku letu. Porušení může znamenat pokutu až 150 tisíc korun, ale také zabavení příslušné techniky.
„V poslední době se hodně rozvolnilo létání s kategorií, která létá do 120 metrů, zejména například někde v přírodě. Pokutováni jsou tedy opravdu jen ti odvážlivci, kteří létají bez oprávnění nad zakázanými prostory. Dnes je ale velmi jednoduché si zjistit, kde můžu létat a zároveň jakou přípravu k tomu potřebuji,“ podotkl předseda České asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel Petr Lněnička.
V hustě osídleném prostoru mohou od loňského roku v Česku létat bez nutnosti povolení drony nižší úrovně a s omezenou hmotností. Musí ale dodržet určitá pravidla, která se podle kategorie dronu liší. Regulace se týká především ochrany osob.
„Například v kategorii C0 nesmíte let plánovat tak, že úmyslně přeletíte osoby… Pokud se nad osoby dron dostane (například pod dron přijdou/přijedou), má pilot povinnost se od nich bez zbytečného odkladu vzdálit,“ řekla ČT Ungerová. Za osoby se v tomto ohledu považují i lidé za okny budov nebo v dopravních prostředcích. „Pilot by tedy neměl létat za okny, pokud si není jistý, že tam nikdo není, nebo pokud se nedomluví s příslušnými osobami,“ dodala mluvčí ÚCL.
Provozovatelé bezpilotních letounů by si proto před „startem“ měli pečlivě nastudovat oblast, ve které budou létat. Plán svého letu by pak měli publikovat v digitální mapě od Řízení letového provozu (ŘLP) s názvem DroneView. Tu podle Ungerové od 1. září nahradí nová digitální mapa s názvem DroneMap. „DroneMap považujeme za klíčový nástroj pro bezpečný provoz dronů – sjednocuje data o vzdušném prostoru a výrazně usnadňuje orientaci v pravidlech,“ nastínil mluvčí ŘLP Richard Klíma.
Pro létání s bezpilotním strojem je také nutné se registrovat jako provozovatel – těch je nyní v tuzemsku podle údajů ÚCL téměř 82 tisíc. Podle konkrétní kategorie je pak u některých dronů nutné být registrovaný také jako pilot a projít speciálním výcvikem.
