Česká republika je pro Rusko nepřátelskou zemí. Kreml ji zapsal na seznam vedle USA či Ukrajiny

Ruský Kreml zapsal Česko na seznam nepřátelských zemí, kam už dříve zařadil státy, které se podle něho dopouštějí akcí proti Ruské federaci. Televize Rossija uvedla, že ve výčtu se dosud ocitlo už deset zemí včetně Polska, Ukrajiny, Spojených států nebo Velké Británie. Vytvoření seznamu minulý týden nařídil ruský prezident Vladimir Putin, diplomatická zastoupení v něm zmíněných zemích budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Putin vyhotovení soupisu nařídil ruské vládě. Kabinet má v něm zmíněným zemím stanovit počet ruských zaměstnanců, s nimiž jejich diplomatická zastoupení budou moci uzavírat pracovní smlouvy. „V případě nutnosti“ může Moskva vydat úplný zákaz najímání ruských občanů k práci na místních velvyslanectvích a konzulátech.

Restrikce se ovšem týkají pouze případných pracovníků, kteří se zdržují na ruském území, nikoliv těch z dotčených států. Vláda toto prohlášení již oznámila pro Česko a USA kvůli vzájemnému vyhošťování diplomatů. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové má opatření předejít snaze západních tajných služeb verbovat ke spolupráci ruské občany pracující na diplomatických zastoupeních.

Česko během dubna v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády v Praze. Moskva v odvetném kroku prohlásila nežádoucími osobami dvacet zaměstnanců tamního českého velvyslanectví.

České ministerstvo zahraničí ve čtvrtek informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko zase oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“. Srovnat se má i počet zaměstnanců, které velvyslanectví najímají v hostitelské zemi. Pro mnoho Rusů je podle agentury DPA práce na ambasádách západních zemí atraktivní, neboť tam zpravidla pobírají vyšší plat, než je běžné na ruském pracovním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 4 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 4 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 7 hhodinami
Načítání...