Hromadné zabíjení civilistů raketami provází ruskou strategii na Ukrajině po celou dobu invaze

Hroza, znamená v překladu do češtiny bouřka. Název východoukrajinské vesnice jako by napovídal tomu, co se ve čtvrtek v místní kavárně stalo. „Brutální ruský zločin“, označil atak prezident Volodymyr Zelenskyj. Počtem obětí se zařadil mezi nejhorší, které Rusko napáchalo na civilistech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Seznam je však dlouhý a snaha o zlomení morálky Ukrajinců prostřednictvím nepravidelného ostřelování civilních cílů je v ruské strategii zjevná.

Podle ukrajinských představitelů šlo o „zjevně cílený teroristický útok“. Žádná zbloudilá střela, žádný vojenský cíl na obzoru. V kavárně a přilehlém obchodě s potravinami se konala smuteční hostina, na níž chtěli obyvatelé Hrozy uctít památku padlého ukrajinského vojáka. 

„Všichni lidé jsou místní obyvatelé, všichni lidé jsou civilisté. Ani jeden vojenský objekt, ani jedno vojenské vozidlo. Všichni mrtví a zranění lidé jsou civilisté,“ řekl CNN hlavní vyšetřovatel charkovské regionální policie Sergej Bolvinov.

2 minuty
Události: Ruský úder u Kupjansku si vyžádal desítky obětí
Zdroj: ČT24

Vypuštěná raketa Iskander, která nese hlavici o hmotnosti až 700 kilogramů, vzala život podle dosud dostupných zpráv 52 lidem. Ve vesnici, jako je Hroza, to znamená, že zemřel každý šestý obyvatel. Ruský útok má na svědomí šestiletého chlapce. Zraněno bylo dalších šest žen převážně starších 50 let a jeden muž ve věku 55 let.

Zemřela také rodina padlého ukrajinského vojáka, za kterého se držel smuteční obřad. Podle mluvčího charkovské oblastní prokuratury Dmytra Čubenka zraněním podlehla vdova, syn a snacha vojáka. Nejdřív byl pohřben v Dnipru, blízcí jej chtěli pohřbít v obci, odkud pocházel.

Rusové útočí i na 86 kilometrů vzdálené hlavní město oblasti Charkov. V pátek dvě balistické rakety Iskander zasáhly třípatrovou obytnou budovu a dva bytové domy, pod troskami bylo nalezeno tělo desetiletého chlapce a jeho babičky. Dalších šestnáct lidí bylo zraněno včetně jedenáctiměsíčního dítěte.

Zelenskyj opět vyzval k podpoře spojence

Neustávajícím zabíjením civilistů argumentoval Zelenskyj na setkání Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě, když žádal o rozsáhlejší dodávky zbraní: „Neexistují žádná slova ani dokumenty, které mohou zastavit takové zlo. Ale je tu protivzdušná obrana, je tu dělostřelectvo, naše rakety, máme obrněná vozidla. Jsou tu naši vojáci, kteří odrážejí ruské útoky. Ruský teror musí selhat. A svět má vše potřebné, aby to zajistil.“ 

Zelenského záměr podpořila na dálku také tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierreová a vyzvala Kongres k dodatečnému financování podpory Ukrajině i v době, kdy se ve Spojených státech rozšířily úvahy o možném omezování pomoci.

„Dovedete si představit, že jen tak jdete s dětmi do obchodu s potravinami, plánujete, co si uděláte k večeři, a uvidíte, jak dojde k explozi a všude jsou těla? Je to děsivé,“ uvedla. 

Útoky na ukrajinské civilisty trvají už od roku 2014, kdy Rusko nejprve vojensky okupovalo poloostrov Krym a poté rozpoutalo válku na Donbase. Od tohoto období po 25. září 2023 spočítala Organizace spojených národů, konkrétně její Úřad komisaře pro lidská práva, celkem 13 105 civilních obětí

Jde o počet úmrtí, která jsou detailně potvrzená – identifikací těl, audiovizuálními materiály, rozhovory s příbuznými a dalšími daty posbíranými Pozorovatelskou misí OSN pro lidská práva na Ukrajině (HRMMU). Ve skutečnosti však bude obětí více, jak upozorňuje OSN.

Mnohdy je těžký odhad počtu zemřelých, například po útoku v březnu minulého roku na činoherní divadlo v Mariupolu, kde se podle Reuters uvažovalo až o 600 obětích. Statistika civilních obětí se zvýší s novou zprávou, kterou vypracuje Úřad komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Volker Türk v pátek vyslal do Hrozy terénní tým. 

Moskva dlouhodobě popírá, že by záměrně cílila na civilisty, stejně jako v případě Hrozy prostřednictvím mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Jenže jak podotkla agentura Reuters, mnoho ukrajinských civilistů zemřelo při ruských útocích, které zasáhly mimo jiné obytné oblasti, energetická, přístavní nebo obilná zařízení.

Připomínka největších ruských raketových útoků

Muž v Hroze klečel nad tělem manželky a nebyl schopný ji opustit, později pomohl tělo naložit záchranné službě. Scény z východoukrajinské vesnice připomněly loňský dubnový útok na vlakové nádraží v Kramatorsku.

Čekárna byla plná žen, dětí a seniorů, kteří prchali před válkou. Z celkových 61 zavražděných bylo i pět dětí a celkem tři sta Ukrajinců utrpělo zranění. „Rusové věděli, že jsou na nádraží každý den tisíce lidí,“ potvrdila tehdy mluvčí doněckého regionálního hejtmana. V osudný den tam přebývaly čtyři tisíce lidí.

Jeden z nejkrutějších útoků Rusové provedli ve městě Vinnycja. Střely Kalibr odpálené z ruské lodi v Černém moři zabily ve městě ve střední Ukrajině nejméně 27 lidí a dalších více než sto zranily. Mezi oběťmi byla i čtyřletá dívka. Rusko uvedlo, že zaútočilo na rezidenci ukrajinských důstojníků. Podle dostupných zpráv však střely zničily lékařské středisko a někteří lidé přijíždějící na ošetření byli zaživa upáleni ve svých autech.

K dalšímu výraznému smrtelnému útoků došlo v lednu v Dnipru, když ruská střela zasáhla obytný dům a zabila 45 lidí, včetně šesti dětí. Ukrajinští vojenští představitelé v té době uvedli, že nemají systém, který by dokázal sestřelit typ nadzvukové střely Kh-22.

Pravděpodobně nejtragičtější byl nálet na činoherní divadlo v centru obklíčeného Mariupolu, kde se v březnu minulého roku ukrývalo asi tisíc lidí. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval Vladimira Putina válečným zločincem. Agentura AP a Reuters později informovaly až o přibližně šesti stech obětech. 

„Vedle budovy byly nápisy ,Děti‘, čímž bylo jednoznačně jasné, na koho se Rusko zaměřuje. Byl to jeden z mnoha civilních cílů, na který Rusko zaútočilo. Zlý stát se bude zodpovídat za každý z těchto útoků,“ vzpomněl Zelenskyj na jaře při ročním výročí od útoků na Mariupol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump zahájil novou obchodní válku, píší média

Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Zahájil tak novou obchodní válku, píší média. Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil tamní premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit na Světovou obchodní organizaci.
06:46Aktualizovánopřed 20 mminutami

Průzkum: Výdaje velkých firem na AI dál vzrostou, propouštět se má minimálně

Výdaje velkých globálních firem na využití generativní umělé inteligence (AI) mohou do roku 2027 vykázat růst o 60 procent. Cílem pro letošní rok bude, aby investice do generativní AI přinesly hmatatelné výsledky. Vyplývá to z druhého ročníku průzkumu AI Radar globální poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG). Jen minimum firem chce přitom v souvislosti s umělou inteligencí propouštět.
před 46 mminutami

Letadlo ve Washingtonu se před srážkou snažilo změnit směr letu

Letadlo, které ve středu po srážce s armádním vrtulníkem spadlo do řeky Potomac ve Washingtonu, se krátce před kolizí snažilo změnit směr letu, sdělil představitel amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) Todd Inman, který nehodu se 67 mrtvými vyšetřuje, uvedla stanice CNN. Vyšetřovatelé se nyní mimo jiné zaměřují na nesoulady v záznamech o výšce letu civilního letadla a vojenského vrtulníku.
před 5 hhodinami

Trump podepsal nařízení zavádějící cla na dovoz z Číny, Kanady a Mexika

Americký republikánský prezident Donald Trump podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo, informovala v sobotu pozdě večer středoevropského času agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Demokraté cla kritizují, neboť podle nich zřejmě povedou k růstu cen, což dopadne na americké spotřebitele.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajině zabily patnáct lidí, další jsou zranění

Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny v sobotu ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedl šéf vojenské správy regionu Oleh Syněhubov. Minimálně dalších jedenáct lidí zemřelo a sedmnáct utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informoval server Ukrajinska pravda s tím, že mezi oběťmi je i dítě. Další tři lidé zahynuli při ruském útoku na město Sumy, dodala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Hamás předal tři rukojmí, Izrael propustil palestinské vězně

Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, která uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael výměnou za ně propustil 183 palestinských vězňů. V rámci dohody odešla z Pásma Gazy do Egypta přes přechod Rafah skupina 50 zraněných a nemocných. Další rukojmí držená v Pásmu Gazy by se v sobotu již na svobodu dostat neměla.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pád malého letadla ve Filadelfii má sedm obětí, zraněných je skoro dvacet

Malé letadlo se zřítilo v noci z pátku na sobotu v americké Filadelfii. Na palubě bylo podle úřadů šest lidí pocházejících z Mexika, kteří nehodu nepřežili. Na zemi poté v důsledku havárie zemřela jedna osoba a 19 dalších utrpělo zranění, uvedla pozdě odpoledne středoevropského času starostka Filadelfie Cherelle Parkerová. Tři lidé již byli z nemocnice propuštěni. Stroj krátce po startu spadl do hustě obydlené části města a způsobil rozsáhlý požár. Příčina havárie se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zóna ČT24: Experti z ČVUT pracují na posílení navigačních systémů v letectví

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.
před 16 hhodinami
Načítání...