Hroza, znamená v překladu do češtiny bouřka. Název východoukrajinské vesnice jako by napovídal tomu, co se ve čtvrtek v místní kavárně stalo. „Brutální ruský zločin“, označil atak prezident Volodymyr Zelenskyj. Počtem obětí se zařadil mezi nejhorší, které Rusko napáchalo na civilistech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Seznam je však dlouhý a snaha o zlomení morálky Ukrajinců prostřednictvím nepravidelného ostřelování civilních cílů je v ruské strategii zjevná.
Hromadné zabíjení civilistů raketami provází ruskou strategii na Ukrajině po celou dobu invaze
Podle ukrajinských představitelů šlo o „zjevně cílený teroristický útok“. Žádná zbloudilá střela, žádný vojenský cíl na obzoru. V kavárně a přilehlém obchodě s potravinami se konala smuteční hostina, na níž chtěli obyvatelé Hrozy uctít památku padlého ukrajinského vojáka.
„Všichni lidé jsou místní obyvatelé, všichni lidé jsou civilisté. Ani jeden vojenský objekt, ani jedno vojenské vozidlo. Všichni mrtví a zranění lidé jsou civilisté,“ řekl CNN hlavní vyšetřovatel charkovské regionální policie Sergej Bolvinov.
Události: Ruský úder u Kupjansku si vyžádal desítky obětí (zdroj: ČT24)
Vypuštěná raketa Iskander, která nese hlavici o hmotnosti až 700 kilogramů, vzala život podle dosud dostupných zpráv 52 lidem. Ve vesnici, jako je Hroza, to znamená, že zemřel každý šestý obyvatel. Ruský útok má na svědomí šestiletého chlapce. Zraněno bylo dalších šest žen převážně starších 50 let a jeden muž ve věku 55 let.
Zemřela také rodina padlého ukrajinského vojáka, za kterého se držel smuteční obřad. Podle mluvčího charkovské oblastní prokuratury Dmytra Čubenka zraněním podlehla vdova, syn a snacha vojáka. Nejdřív byl pohřben v Dnipru, blízcí jej chtěli pohřbít v obci, odkud pocházel.
Rusové útočí i na 86 kilometrů vzdálené hlavní město oblasti Charkov. V pátek dvě balistické rakety Iskander zasáhly třípatrovou obytnou budovu a dva bytové domy, pod troskami bylo nalezeno tělo desetiletého chlapce a jeho babičky. Dalších šestnáct lidí bylo zraněno včetně jedenáctiměsíčního dítěte.
Zelenskyj opět vyzval k podpoře spojence
Neustávajícím zabíjením civilistů argumentoval Zelenskyj na setkání Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě, když žádal o rozsáhlejší dodávky zbraní: „Neexistují žádná slova ani dokumenty, které mohou zastavit takové zlo. Ale je tu protivzdušná obrana, je tu dělostřelectvo, naše rakety, máme obrněná vozidla. Jsou tu naši vojáci, kteří odrážejí ruské útoky. Ruský teror musí selhat. A svět má vše potřebné, aby to zajistil.“
Zelenského záměr podpořila na dálku také tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierreová a vyzvala Kongres k dodatečnému financování podpory Ukrajině i v době, kdy se ve Spojených státech rozšířily úvahy o možném omezování pomoci.
„Dovedete si představit, že jen tak jdete s dětmi do obchodu s potravinami, plánujete, co si uděláte k večeři, a uvidíte, jak dojde k explozi a všude jsou těla? Je to děsivé,“ uvedla.
Útoky na ukrajinské civilisty trvají už od roku 2014, kdy Rusko nejprve vojensky okupovalo poloostrov Krym a poté rozpoutalo válku na Donbase. Od tohoto období po 25. září 2023 spočítala Organizace spojených národů, konkrétně její Úřad komisaře pro lidská práva, celkem 13 105 civilních obětí.
Jde o počet úmrtí, která jsou detailně potvrzená – identifikací těl, audiovizuálními materiály, rozhovory s příbuznými a dalšími daty posbíranými Pozorovatelskou misí OSN pro lidská práva na Ukrajině (HRMMU). Ve skutečnosti však bude obětí více, jak upozorňuje OSN.
Mnohdy je těžký odhad počtu zemřelých, například po útoku v březnu minulého roku na činoherní divadlo v Mariupolu, kde se podle Reuters uvažovalo až o 600 obětích. Statistika civilních obětí se zvýší s novou zprávou, kterou vypracuje Úřad komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Volker Türk v pátek vyslal do Hrozy terénní tým.
Moskva dlouhodobě popírá, že by záměrně cílila na civilisty, stejně jako v případě Hrozy prostřednictvím mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Jenže jak podotkla agentura Reuters, mnoho ukrajinských civilistů zemřelo při ruských útocích, které zasáhly mimo jiné obytné oblasti, energetická, přístavní nebo obilná zařízení.
Připomínka největších ruských raketových útoků
Muž v Hroze klečel nad tělem manželky a nebyl schopný ji opustit, později pomohl tělo naložit záchranné službě. Scény z východoukrajinské vesnice připomněly loňský dubnový útok na vlakové nádraží v Kramatorsku.
Čekárna byla plná žen, dětí a seniorů, kteří prchali před válkou. Z celkových 61 zavražděných bylo i pět dětí a celkem tři sta Ukrajinců utrpělo zranění. „Rusové věděli, že jsou na nádraží každý den tisíce lidí,“ potvrdila tehdy mluvčí doněckého regionálního hejtmana. V osudný den tam přebývaly čtyři tisíce lidí.
Jeden z nejkrutějších útoků Rusové provedli ve městě Vinnycja. Střely Kalibr odpálené z ruské lodi v Černém moři zabily ve městě ve střední Ukrajině nejméně 27 lidí a dalších více než sto zranily. Mezi oběťmi byla i čtyřletá dívka. Rusko uvedlo, že zaútočilo na rezidenci ukrajinských důstojníků. Podle dostupných zpráv však střely zničily lékařské středisko a někteří lidé přijíždějící na ošetření byli zaživa upáleni ve svých autech.
K dalšímu výraznému smrtelnému útoků došlo v lednu v Dnipru, když ruská střela zasáhla obytný dům a zabila 45 lidí, včetně šesti dětí. Ukrajinští vojenští představitelé v té době uvedli, že nemají systém, který by dokázal sestřelit typ nadzvukové střely Kh-22.
Pravděpodobně nejtragičtější byl nálet na činoherní divadlo v centru obklíčeného Mariupolu, kde se v březnu minulého roku ukrývalo asi tisíc lidí. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval Vladimira Putina válečným zločincem. Agentura AP a Reuters později informovaly až o přibližně šesti stech obětech.
„Vedle budovy byly nápisy ,Děti‘, čímž bylo jednoznačně jasné, na koho se Rusko zaměřuje. Byl to jeden z mnoha civilních cílů, na který Rusko zaútočilo. Zlý stát se bude zodpovídat za každý z těchto útoků,“ vzpomněl Zelenskyj na jaře při ročním výročí od útoků na Mariupol.