Ukrajina svádí boj s korupcí. Musí, jinak ohrozí podporu Západu, píše CNN

Spojené státy silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, jinak bude podpora ohrožena. Na svých internetových stránkách to napsala americká televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót. V nich přitom naznačil, že určité formy hospodářské pomoci USA budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí. Korupce v zemi, která od roku 2022 bojuje s plnohodnotnou ruskou invazí, zůstává stále velkým problémem.

Podle televize CNN se nic nemění na vojenské podpoře, kterou zemi poskytuje administrativa prezidenta Joea Bidena. Nejmenovaní američtí činitelé nicméně dávají jasně najevo, že další formy pomoci pro Ukrajinu by mohly být ohroženy, pokud Kyjev neudělá více pro potírání korupce.

Americký Kongres ještě neschválil žádost Bidenovy administrativy o dalších 24 miliard dolarů (zhruba 562 miliard korun) pro Ukrajinu. Někteří republikáni odrazují od poskytnutí takové částky, aniž by s tím byla spojena důkladná kontrola a bylo by to vázáno na určité podmínky.

„Vzkaz Ukrajincům byl vždy takový, že když některé z těchto peněz budou zpronevěřeny, pak to ohrožuje celou americkou pomoc pro jejich zemi,“ řekl CNN jistý činitel.

Bílý dům vytvořil Ukrajině seznam reforem

Americké ministerstvo zahraničí koncem léta poslalo do Kyjeva formální diplomatickou nótu. V ní upozornilo na očekávání Spojených států, že Ukrajina bude i nadále přijímat různá opatření proti korupci a pro zvýšení finanční transparentnosti, aby mohla dostávat přímou podporu rozpočtu.

V demarši Washington také zdůraznil, že je třeba, aby východoevropská země zavedla kritické reformy podle programu Mezinárodního měnového fondu. Jedna z nich se týká boje proti praní špinavých peněz s cílem zabránit financování terorismu.

Kromě toho Bílý dům vytvořil seznam reforem, které by Ukrajina měla přijmout, aby mohla dále přijímat podporu ze strany USA a pokračovat ve sbližování s Evropskou unií. „Šlo o seznam vytvořený jako základ pro konzultace s ukrajinskou vládou a dalšími klíčovými partnery,“ uvedla americká ambasáda v Kyjevě.

Dokument obsahuje změny, které by Ukrajina mohla udělat během tří měsíců, půlroku, roku a osmnácti měsíců. Washington varuje, že vysoká míra korupce, s níž se východoevropská země dlouhodobě potýká, by mohla partnery Kyjeva odradit od toho, aby mu dále poskytovali pomoc pro obranu proti Rusku. 

Korupce je problém, věří 77 procent Ukrajinců

Ukrajina se v posledním žebříčku vnímání korupce mezinárodní organizace Transparency International umístila na 116. místě ze 180 zemí. Poslední země je v tomto indexu považována za nejzkorumpovanější. Podle červnového průzkumu veřejného mínění rovněž nejméně 77 procent Ukrajinců věří, že korupce je jedním z hlavních problémů Ukrajiny.

Boj s korupcí je přitom cílem ukrajinské vlády od roku 2014, kdy se v zemi odehrála takzvaná „oranžová revoluce“, po níž utekl proruský prezident Viktor Janukovyč, napsala v srpnu agentura Reuters.

Ta ve své zprávě citovala předsedu ukrajinského Národního antikorupčního úřadu (NABU) Semena Kryvonose, podle něhož je nyní boj proti korupci nezbytný, pokud má země úspěšně čelit ruské invazi. „Na korupci již není pohlíženo jako na pouhý zločin, ale jako na zločin proti národní bezpečnosti,“ prohlásil Kryvonos.

I když NABU od svého založení v roce 2015 až dosud vyšetřila mnoho zločinů, podle Kryvonose nedostatek zdrojů a vyšší veřejná poptávka po odpovědnosti znamená, že se jeho agentura v budoucnu zaměří i na válečné zločiny. Bude vyšetřovat také případy v oblastech obrany, energetiky či rekonstrukce země, ale i ty, které se týkají vysokých státních úředníků. 

Vyšetřování vydělalo armádě miliardy

NABU v minulosti například vyšetřovala případ předsedy ukrajinského nejvyššího soudu, který údajně převzal úplatek 2,7 milionu dolarů. Kryvonos zmínil i incident ohledně jednoho z ministerských náměstků na Ukrajině. Ten je pro změnu podezřelý z využívání financí, jež byly určeny na obnovu země.

„Musíme demonstrovat své výsledky tím, že se zaměříme na současná korupční schémata, která se týkají nejvyšších úředníků, nikoliv pouze obyčejných pachatelů,“ dodal šéf antikorupčního úřadu s tím, že NABU v tomto roce společně s dalšími institucemi rozjela vyšetřování zhruba tří set případů a poslala k soudu rekordních 58 obžalob.

Ředitel ukrajinského protikorupčního úřadu Semen Kryvonos
Zdroj: Reuters

Některé z nich jsou přitom mířeny i proti ukrajinskému šéfovi regionální rady či dvěma náměstkům tamního guvernéra za údajné vydírání podnikatele, který pomáhal armádě. Terčem vyšetřování se stal i bývalý šéf majetkového fondu, ten je obviněn z organizace zpronevěry ve výši 13,5 milionu dolarů.

Protikorupční úřady v minulosti zároveň poslaly ukrajinské armádě více než 52 milionů dolarů, které byly zabaveny během vyšetřování nebo v rámci soudního vyrovnání. Jejich práci přitom posílily vládní otřesy kvůli korupci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj například v červenci odvolal desítky vysokých činitelů včetně generální prokurátorky nebo šéfa tajné služby kvůli nedostatečným výsledkům či kolaboraci.

Zelenskyj provedl čistky ve správě

Ukrajinská hlava státu totiž během posledních dvou měsíců zintenzivnila úsilí o potlačení korupce. Podle Reuters v srpnu nařídila audit několika vojenských náborových středisek. Ten odhalil různé formy zločinů, a to včetně nezákonného obohacování či pomoci odvedencům uniknout vojenské službě. Úřady také zadržely Ihora Kolomojského, jednoho z nejbohatších mužů Ukrajiny, kvůli podezření z podvodu a praní špinavých peněz.

Zelenskyj odvolal i Oleksije Reznikova z funkce ministra obrany. Ten oficiálně obviněn nebyl. Jeho resortem ale na začátku letošního roku otřásly korupční skandály, jež vedly k propuštění několika vysoce postavených představitelů. Aféru odstartovaly informace ukrajinských médií. Ta psala o podezření na předražené nákupy stravy pro vojáky. Reznikov pochybení odmítl, ale slíbil záležitost prošetřit a dodal, že resort má „nulovou toleranci“ vůči korupci. 

Bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov
Zdroj: Ints Kalnins/Reuters

Financial Times: Boj s korupcí se lepší

Anglický list Financial Times s odvoláním na informace Transparency International uvedl, že se boj s korupcí na Ukrajině v posledním desetiletí zlepšil a dosáhl mírného pokroku. Deník rovněž citoval zprávu neziskové organizace Německého Marshallova fondu Spojených států (GMF).

Z té vyplývá, že Ukrajina od roku 2012 vybudovala politicky nezávislou sadu specializovaných protikorupčních agentur. „Kyjev také decentralizoval vládu, aby posílil místní komunity, restrukturalizoval sektory ekonomiky sužované korupcí a zavedl systémy transparentnosti napříč politicko-hospodářským systémem,“ popisuje kroky Ukrajiny dokument.

List Financial Times v kontrastu s tím odkázal na podrobnou zprávu z roku 2022, kterou zpracoval Iffat Idris z britské univerzity v Birminghamu. Podle ní byla korupce na Ukrajině obrovským problémem i před začátkem války s Ruskem v roce 2014. „Do korupce se zapojily všechny úrovně vládního systému a byl silně propojen s organizovaným zločinem, který byl obzvláště rozšířen na Krymu. Donbas byl ještě více proslulý kriminalitou,“ píše se ve zprávě.

Ukrajina musí splnit kritéria pro vstup do EU

Vyřešit problém korupce na Ukrajině je jedním z předpokladů země pro ucházení se o členství v Evropské Unii. „Prakticky všechna prohlášení EU o plánech pomoci Ukrajině, ať už se to týká finančních investic, nebo možného budoucího rozšíření bloku na východ, obsahují zmínku o nutnosti trvalého boje s korupcí,“ píše list Financial Times.

Evropská unie se chystá formálně zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou již před koncem roku, uvedl v říjnu bruselský web Politico. EU již udělila Ukrajině postavení kandidátské země loni v červnu. Dalším formálním krokem má být zahájení přístupových rozhovorů, které by Kyjev rád otevřel ještě letos. 

Pokud Ukrajina docílí posunu v sedmi sledovaných kritériích, a to včetně posilování právního státu či boje proti korupci, komise podle diplomatů doporučí zahájení rozhovorů. „Jedná se o citlivé téma, protože pokud by Ukrajina vstoupila do EU, byla by jedním z nejchudších členů bloku. Zároveň by se ale stala jedním z jeho největších zemědělských sektorů,“ dodal deník Financial Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko a Rusko pomáhaly slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru-sociální demokracie (Smer-SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
před 13 mminutami

Desítky vojáků zemřely při havárii armádního letounu na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Na palubě bylo víc než sto lidí. Podle agentury AFP kolumbijská armáda uvedla, že na místě zahynulo přibližně 80 vojáků. Agentura Reuters napsala s odkazem na své zdroje z kolumbijských ozbrojených sil, že se z trosek letounu podařilo evakuovat 57 živých lidí.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi.
před 2 hhodinami

Výsledek voleb v Porýní-Falci je pro německou sociální demokracii katastrofální, řekl její šéf

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.
05:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 5 hhodinami
Načítání...