Zelenskyj navrhne výměnu ministra obrany, Reznikova má nahradit Umerov

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Facebooku uvedl, že tento týden požádá parlament o odvolání ministra obrany Oleksije Reznikova a na jeho místo navrhne Rustema Umerova, šéfa hlavního ukrajinského privatizačního fondu.

Zelenskyj oznámení učinil ve svém pravidelném večerním videoposelství k národu. Bude největší změnou ukrajinského obranného aparátu během války, poznamenala agentura Reuters.

„Rozhodl jsem se vyměnit ministra obrany Ukrajiny. Oleksij Reznikov má za sebou více než 550 dní plnohodnotné války,“ řekl Zelenskyj. „Domnívám se, že ministerstvo potřebuje nové přístupy a jiné formáty interakce jak s armádou, tak s celou společností,“ dodal.

Změnu ministra obrany musí schválit parlament, ale je pravděpodobné, že ji podpoří většina zákonodárců. Zelenskyj očekává, že následně schválí Umerovovo jmenování. Umerov, 41letý bývalý zákonodárce, který je původem krymský Tatar, stojí v čele ukrajinského Fondu státního majetku od září 2022. Hrál roli v citlivých válečných jednáních, například o dohodě o vývozu obilí přes Černé moře.

Výrazná tvář ve stínu korupce

Reznikov vede ministerstvo obrany od konce roku 2021. Od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně naléhal na své západní spojence, aby Kyjevu poskytli těžkou techniku, a umožnili tak zahájit další protiofenzivu proti Rusku. V průběhu konfliktu se stal jednou z nejvýraznějších tváří ukrajinského odporu proti ruským invazním silám.

Ukrajinským ministerstvem obrany ale na začátku letošního roku otřásly korupční skandály, které vedly k propuštění několika vysoce postavených představitelů. Aféru odstartovaly informace ukrajinských médií, která psala o podezření na předražené nákupy stravy pro vojáky. Reznikov pochybení odmítl, ale slíbil záležitost prošetřit a dodal, že resort má „nulovou toleranci“ vůči korupci.

Zelenskyj se  s Macronem dohodl na výcviku pilotů ve Francii

Zelenskyj také uvedl, že v nedělním telefonickém rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem uzavřel „velmi důležitou dohodu o výcviku“ ukrajinských pilotů ve Francii. 

„Naše koalice moderních stíhaček se stává silnější,“ uvedl Zelenskyj. Dodal, že s Macronem také diskutovali o tom, jak zajistit fungování obilného koridoru, který Kyjev zřídil v Černém moři, aby zajistil bezpečnost lodní dopravy po odstoupení Moskvy od dohody o vývozu obilí, a jak posílit bezpečnost Oděské oblasti.

Zelenskyj a Macron se rovněž dohodli, že v návaznosti na prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí ze skupiny G7 zahájí rozhovory o dvoustranných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. V červenci se členové G7, včetně Francie, zavázali na okraj summitu NATO ve Vilniusu poskytnout Ukrajině dlouhodobou vojenskou podporu, kterou jednotlivé země sjednaly s Kyjevem na základě dvoustranných dohod s podrobným popisem zbraní, které dodají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa výrazně zdražuje po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel.
08:05Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 37 mminutami

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 1 hhodinou

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 2 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
před 5 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku dle propočtu vyhrála Merzova CDU

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.
před 7 hhodinami

Švédové volili parlament, pravicová vláda si při sčítání hlasů drží těsný náskok

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.