Zelenskyj provádí rozsáhlé čistky. Úředníci končí kvůli kolaboraci či slabým výkonům

11 minut
Horizont ČT24: Zelenskyj provádí rozsáhlé čistky
Zdroj: ČT24

Zatímco ukrajinští obránci vedou boj proti ruským okupantům, prezident Volodymyr Zelenskyj už několik měsíců provádí čistky v nejvyšších patrech státních institucí. Odvolal desítky vysokých činitelů včetně generální prokurátorky nebo šéfa tajné služby. Do hry zasahují i Spojené státy, které zdůrazňují důležitost potlačování ukrajinské korupce.

Většinu lidí Zelenskyj odvolal pro údajnou kolaboraci nebo kvůli nedostatečným výsledkům. „V tajné službě probíhá personální audit. Zvažuje se propuštění osmadvaceti představitelů z různých úrovní a oddělení. Důvody jsou ale podobné – neuspokojivý výkon práce,“ prohlašoval v polovině července ukrajinský prezident.

Od začátku konfliktu ve velkém končili i ukrajinští velvyslanci. Prvního Zelenskyj odvolal kvůli nečinnosti v počátcích ruské invaze. Dosavadní velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis, aktivně zapojený do vyjednávání s českou vládou, naopak o rok a půl svou diplomatickou misi přesluhoval. Nyní se stal náměstkem ministra zahraničí. 

Zatím poslední rošádou bylo postavení generální prokurátorky Iryny Venediktové zodpovědné za vyšetřování válečných zločinů mimo službu. „Není to krok správným směrem. Je to krok k tomu, jak získat větší kontrolu nad našimi nejvyššími orgány činnými v trestním řízení,“ kritizovala krok Teťana Ševčuková z ukrajinského centra proti korupci ACREC.

Politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy popisuje výměny vlivných úředníků v době ruské invaze jako riskantní. Prosazovat změny ale Zelenskému umožňuje mimořádně silný mandát, který on i jeho strana Sluha národa získali od občanů v posledních volbách, komentuje Šír.

O boj s korupcí se zasazoval i Biden

Situaci sledují Spojené státy, které tlačily na výběr takového náhradníka Venediktové, který by mimo jiné zvlášť dohlížel právě na potírání korupce. „Budeme na Ukrajině i nadále podporovat úsilí o zvýšení transparentnosti, posílení demokratických institucí, nezávislé protikorupční infrastruktury a právního státu a zároveň budeme budovat nástroje proti korupci,“ oznámil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Současný šéf Bílého domu Joe Biden se o boj s korupcí zasazoval ještě jako viceprezident, když na Ukrajině požadoval vyhazov tehdejšího generálního prokurátora. Hrozil, že jinak by USA pozastavily slíbenou miliardovou půjčku.

Tato epizoda se stala mimo jiné základem pro konspirační teorie bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, které vedly až k procesu impeachmentu, když po Zelenském požadoval kompromitujících informace na Bidena a jeho syna Huntera.

Jermak upevňuje svůj vliv, tvrdí kritici

Nového generálního prokurátora už ukrajinský parlament schválil, stal se jím právník a poslanec prezidentovy strany Andrij Kostin. „Mým prvním rozhodnutím je jmenování nezávislého ředitele specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, který prošel výběrovým řízením,“ oznámil Kostin při svém jmenování.

Washington si všímá i druhého nedávno odvolaného vysokého ukrajinského činitele, šéfa tajné služby Ivana Bakanova. V SBU i na prokuratuře podle Zelenského desítky osob pracují proti zájmům země, Bakanov ale údajně navíc vadil jednomu z nejbližších spolupracovníků hlavy státu, šéfovi jeho kanceláře Andriji Jermakovi.

Ukrajinská tajná služba čítá až sedmadvacet tisíc lidí, jde o největší organizaci svého druhu v Evropě. Také proto může podle Západu uvnitř působit celá řada narušitelů, ať už jde přímo o osoby spolupracující s Ruskem a Běloruskem, nebo o obecně úplatné agenty.

„Jsou to zásadní události. Vypadá to jako upevnění Jermakovy pozice,“ myslí si Julia Tyščenková z Ukrajinského centra pro nezávislý politický výzkum. Podle kritiků, ke kterým patří i americká republikánská kongresmanka Victoria Spartzová původem z Ukrajiny, se Jermak zbavuje hlasitých odpůrců a konkurentů z okolí prezidenta, který nad ním drží ochrannou ruku.

„Prezident Zelenskyj by měl ukrajinskému lidu odpovědět na otázku, proč Andrij Jermak prakticky vytváří diktaturu na pozadí probíhající války,“ naléhala kongresmanka. „Paní Spartzová by se měla přestat snažit o zisk politických bodů na základě nepodložených spekulací na téma války v naší zemi a utrpení Ukrajinců,“ reagoval na její slova mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko.

„Komentáře se shodují, že Jermak skutečně patří k nejvlivnějším osobám na politické scéně Ukrajiny. Umí se pohybovat v zákulisí a k jeho politickému stylu patří i to, že postupuje velice často méně transparentním způsobem, než by si mnozí představovali, že by měl,“ dodává Šír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...