Maledivy zakázaly kvůli Gaze Izraelcům vstup

Maledivy s okamžitou platností zakázaly vstup do země Izraelcům a osobám s dvojím občanstvím. Píše to server Times of Israel (ToI). Asijský ostrovní stát zákon odsouhlasil na protest proti izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy a v solidaritě s Palestinci. Jeruzalém obvinění z genocidy opakovaně odmítá.

Legislativu odsouhlasil v pondělí maledivský parlament, v úterý ji podepsal prezident Mohamed Muíz, poté okamžitě začala platit. Jihoasijský stát, jenž je oblíbenou dovolenkovou destinací, tak už nepřijímá držitele izraelských pasů.

„Ratifikace odráží pevný postoj vlády v reakci na přetrvávající zvěrstva a pokračující genocidní činy spáchané Izraelem na palestinském lidu,“ napsal prezidentův úřad v prohlášení, z něhož citoval ToI.

Opoziční strany i spojenci vlády vyvíjeli na Muíze tlak, aby zákaz schválil a vyjádřil tak jasný odpor k izraelskému vojenskému tažení. „Maledivy znovu potvrzují svou rozhodnou solidaritu s palestinskou věcí,“ zdůraznil prezident. Jeruzalém všechna obvinění z genocidy dlouhodobě a opakovaně popírá.

Mohamed Muíz během voleb v roce 2023
Zdroj: Reuters/Dhahau Naseem

Maledivská vláda také znovu potvrdila svou dlouhodobou podporu vzniku nezávislého a suverénního palestinského státu založeného na hranicích z doby před rokem 1967 s východním Jeruzalémem jako hlavním městem v souladu s rezolucemi OSN a mezinárodními právními normami, píše turecká zpravodajská agentura Anadolu.

Desítky tisíc mrtvých

Židovský stát zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po překvapivém útoku teroristů z Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do palestinské enklávy.

Podle tamních úřadů ovládaných Hamásem si válka dosud vyžádala životy téměř 51 tisíc Palestinců. Tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Většina z 2,3 milionu obyvatel enklávy se musela kvůli bojům evakuovat, a to i opakovaně. Konflikt navíc způsobil rozsáhlou humanitární krizi.

Přerušené diplomatické styky

Islámskou republiku Maledivy tvoří přes tisíc malých korálových ostrovů. Maledivy uznaly židovský stát a navázaly s ním diplomatické vztahy poté, co se Izrael v roce 1965 stal teprve třetí zemí světa, která uznala samostatnost ostrovního státu, připomíná web The Middle East Eye.

V roce 1974 byly diplomatické kontakty pozastaveny, což s přestávkou mezi lety 2010 a 2014 trvá dosud. V roce 2009 Maledivy a Izrael podepsaly několik dohod o spolupráci za účelem zlepšení vztahů. V roce 2018 však byly tyto dohody přerušeny a od té doby se vztahy zemí zhoršují.

Maledivské atoly
Zdroj: Reuters/Reinhard Krause

Do začátku devadesátých let izraelští turisté do země nesměli, tento zákaz byl poté zrušen, připomíná ToI. Loni vyrazilo na luxusní dovolenou na Maledivách jedenáct tisíc Izraelců, což je asi 0,6 procenta celkového počtu turistů na ostrovech. Letos v únoru jich bylo už jen 59, uvádí ToI s odkazem na oficiální data.

Už předloni v prosinci vydal židovský stát varování před návštěvou Malediv s odkazem na protiizraelské nálady během války s Hamásem. Varování přišlo „kvůli zvýšené protiizraelské atmosféře, včetně veřejných komentářů činitelů“.

Loni pak izraelská diplomacie svou výzvu zopakovala poté, co maledivská vláda oznámila rozhodnutí kabinetu změnit zákony a zabránit Izraelcům vstoupit do země.

Hlavní město Malediv Male
Zdroj: Reuters/Reinhard Krause/File photo

Izraelský pas nepřijímá kromě Malediv dalších třináct států, jimiž jsou Alžírsko, Bangladéš, Brunej, Írán, Irák, Kuvajt, Libanon, Libye, Malajsie, Pákistán, Saúdská Arábie, Sýrie a Jemen, uvádí mezinárodní nevládní organizace The International Air Transport Association.

Řada těchto zemí nepřijímá ani pasy z jiných států s izraelským razítkem získaným při vstupu nebo odjezdu ze židovského státu. Izrael proto pasy mnohdy na žádost turistů raději neoznačuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled