Maledivy zakázaly kvůli Gaze Izraelcům vstup

Maledivy s okamžitou platností zakázaly vstup do země Izraelcům a osobám s dvojím občanstvím. Píše to server Times of Israel (ToI). Asijský ostrovní stát zákon odsouhlasil na protest proti izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy a v solidaritě s Palestinci. Jeruzalém obvinění z genocidy opakovaně odmítá.

Legislativu odsouhlasil v pondělí maledivský parlament, v úterý ji podepsal prezident Mohamed Muíz, poté okamžitě začala platit. Jihoasijský stát, jenž je oblíbenou dovolenkovou destinací, tak už nepřijímá držitele izraelských pasů.

„Ratifikace odráží pevný postoj vlády v reakci na přetrvávající zvěrstva a pokračující genocidní činy spáchané Izraelem na palestinském lidu,“ napsal prezidentův úřad v prohlášení, z něhož citoval ToI.

Opoziční strany i spojenci vlády vyvíjeli na Muíze tlak, aby zákaz schválil a vyjádřil tak jasný odpor k izraelskému vojenskému tažení. „Maledivy znovu potvrzují svou rozhodnou solidaritu s palestinskou věcí,“ zdůraznil prezident. Jeruzalém všechna obvinění z genocidy dlouhodobě a opakovaně popírá.

Mohamed Muíz během voleb v roce 2023
Zdroj: Reuters/Dhahau Naseem

Maledivská vláda také znovu potvrdila svou dlouhodobou podporu vzniku nezávislého a suverénního palestinského státu založeného na hranicích z doby před rokem 1967 s východním Jeruzalémem jako hlavním městem v souladu s rezolucemi OSN a mezinárodními právními normami, píše turecká zpravodajská agentura Anadolu.

Desítky tisíc mrtvých

Židovský stát zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po překvapivém útoku teroristů z Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do palestinské enklávy.

Podle tamních úřadů ovládaných Hamásem si válka dosud vyžádala životy téměř 51 tisíc Palestinců. Tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Většina z 2,3 milionu obyvatel enklávy se musela kvůli bojům evakuovat, a to i opakovaně. Konflikt navíc způsobil rozsáhlou humanitární krizi.

Přerušené diplomatické styky

Islámskou republiku Maledivy tvoří přes tisíc malých korálových ostrovů. Maledivy uznaly židovský stát a navázaly s ním diplomatické vztahy poté, co se Izrael v roce 1965 stal teprve třetí zemí světa, která uznala samostatnost ostrovního státu, připomíná web The Middle East Eye.

V roce 1974 byly diplomatické kontakty pozastaveny, což s přestávkou mezi lety 2010 a 2014 trvá dosud. V roce 2009 Maledivy a Izrael podepsaly několik dohod o spolupráci za účelem zlepšení vztahů. V roce 2018 však byly tyto dohody přerušeny a od té doby se vztahy zemí zhoršují.

Maledivské atoly
Zdroj: Reuters/Reinhard Krause

Do začátku devadesátých let izraelští turisté do země nesměli, tento zákaz byl poté zrušen, připomíná ToI. Loni vyrazilo na luxusní dovolenou na Maledivách jedenáct tisíc Izraelců, což je asi 0,6 procenta celkového počtu turistů na ostrovech. Letos v únoru jich bylo už jen 59, uvádí ToI s odkazem na oficiální data.

Už předloni v prosinci vydal židovský stát varování před návštěvou Malediv s odkazem na protiizraelské nálady během války s Hamásem. Varování přišlo „kvůli zvýšené protiizraelské atmosféře, včetně veřejných komentářů činitelů“.

Loni pak izraelská diplomacie svou výzvu zopakovala poté, co maledivská vláda oznámila rozhodnutí kabinetu změnit zákony a zabránit Izraelcům vstoupit do země.

Hlavní město Malediv Male
Zdroj: Reuters/Reinhard Krause/File photo

Izraelský pas nepřijímá kromě Malediv dalších třináct států, jimiž jsou Alžírsko, Bangladéš, Brunej, Írán, Irák, Kuvajt, Libanon, Libye, Malajsie, Pákistán, Saúdská Arábie, Sýrie a Jemen, uvádí mezinárodní nevládní organizace The International Air Transport Association.

Řada těchto zemí nepřijímá ani pasy z jiných států s izraelským razítkem získaným při vstupu nebo odjezdu ze židovského státu. Izrael proto pasy mnohdy na žádost turistů raději neoznačuje.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 21 mminutami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty.
12:30Aktualizovánopřed 25 mminutami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 1 hhodinou

Při havárii vrtulníku zahynulo v Kataru sedm lidí

Při havárii vojenského vrtulníku v katarských teritoriálních vodách v sobotu zahynulo sedm lidí – čtyři Katařani a tři Turci. Podle katarského ministerstva obrany byla příčinou nehody technická závada. O události informují tiskové agentury a televize al-Džazíra.
10:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda provedla v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily celkem přes sto lidí. Terčem útoku třemi balistickými střelami se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovinci volí parlament, očekává se těsný výsledek

Ve Slovinsku začaly v neděli ráno parlamentní volby. V udržení moci doufá dosavadní premiér Robert Golob z liberálního Hnutí svoboda, který vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Největším konkurentem levicově liberální vládnoucí koalice je pravicová opozice v čele s expremiérem Janezem Janšou. Průzkumy předpovídají těsný výsledek. Volební místnosti se otevřely v 7:00 a zavřou v 19:00.
08:32Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...