Maledivy zakázaly kvůli Gaze Izraelcům vstup

Maledivy s okamžitou platností zakázaly vstup do země Izraelcům a osobám s dvojím občanstvím. Píše to server Times of Israel (ToI). Asijský ostrovní stát zákon odsouhlasil na protest proti izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy a v solidaritě s Palestinci. Jeruzalém obvinění z genocidy opakovaně odmítá.

Legislativu odsouhlasil v pondělí maledivský parlament, v úterý ji podepsal prezident Mohamed Muíz, poté okamžitě začala platit. Jihoasijský stát, jenž je oblíbenou dovolenkovou destinací, tak už nepřijímá držitele izraelských pasů.

„Ratifikace odráží pevný postoj vlády v reakci na přetrvávající zvěrstva a pokračující genocidní činy spáchané Izraelem na palestinském lidu,“ napsal prezidentův úřad v prohlášení, z něhož citoval ToI.

Opoziční strany i spojenci vlády vyvíjeli na Muíze tlak, aby zákaz schválil a vyjádřil tak jasný odpor k izraelskému vojenskému tažení. „Maledivy znovu potvrzují svou rozhodnou solidaritu s palestinskou věcí,“ zdůraznil prezident. Jeruzalém všechna obvinění z genocidy dlouhodobě a opakovaně popírá.

Mohamed Muíz během voleb v roce 2023
Zdroj: Reuters/Dhahau Naseem

Maledivská vláda také znovu potvrdila svou dlouhodobou podporu vzniku nezávislého a suverénního palestinského státu založeného na hranicích z doby před rokem 1967 s východním Jeruzalémem jako hlavním městem v souladu s rezolucemi OSN a mezinárodními právními normami, píše turecká zpravodajská agentura Anadolu.

Desítky tisíc mrtvých

Židovský stát zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po překvapivém útoku teroristů z Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do palestinské enklávy.

Podle tamních úřadů ovládaných Hamásem si válka dosud vyžádala životy téměř 51 tisíc Palestinců. Tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Většina z 2,3 milionu obyvatel enklávy se musela kvůli bojům evakuovat, a to i opakovaně. Konflikt navíc způsobil rozsáhlou humanitární krizi.

Přerušené diplomatické styky

Islámskou republiku Maledivy tvoří přes tisíc malých korálových ostrovů. Maledivy uznaly židovský stát a navázaly s ním diplomatické vztahy poté, co se Izrael v roce 1965 stal teprve třetí zemí světa, která uznala samostatnost ostrovního státu, připomíná web The Middle East Eye.

V roce 1974 byly diplomatické kontakty pozastaveny, což s přestávkou mezi lety 2010 a 2014 trvá dosud. V roce 2009 Maledivy a Izrael podepsaly několik dohod o spolupráci za účelem zlepšení vztahů. V roce 2018 však byly tyto dohody přerušeny a od té doby se vztahy zemí zhoršují.

Maledivské atoly
Zdroj: Reuters/Reinhard Krause

Do začátku devadesátých let izraelští turisté do země nesměli, tento zákaz byl poté zrušen, připomíná ToI. Loni vyrazilo na luxusní dovolenou na Maledivách jedenáct tisíc Izraelců, což je asi 0,6 procenta celkového počtu turistů na ostrovech. Letos v únoru jich bylo už jen 59, uvádí ToI s odkazem na oficiální data.

Už předloni v prosinci vydal židovský stát varování před návštěvou Malediv s odkazem na protiizraelské nálady během války s Hamásem. Varování přišlo „kvůli zvýšené protiizraelské atmosféře, včetně veřejných komentářů činitelů“.

Loni pak izraelská diplomacie svou výzvu zopakovala poté, co maledivská vláda oznámila rozhodnutí kabinetu změnit zákony a zabránit Izraelcům vstoupit do země.

Hlavní město Malediv Male
Zdroj: Reuters/Reinhard Krause/File photo

Izraelský pas nepřijímá kromě Malediv dalších třináct států, jimiž jsou Alžírsko, Bangladéš, Brunej, Írán, Irák, Kuvajt, Libanon, Libye, Malajsie, Pákistán, Saúdská Arábie, Sýrie a Jemen, uvádí mezinárodní nevládní organizace The International Air Transport Association.

Řada těchto zemí nepřijímá ani pasy z jiných států s izraelským razítkem získaným při vstupu nebo odjezdu ze židovského státu. Izrael proto pasy mnohdy na žádost turistů raději neoznačuje.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
před 2 hhodinami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
před 3 hhodinami

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 5 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...