Facebook za dvě dekády své existence výrazně změnil svět. Ze sociální sítě, která měla spojit elitu, se postupně stala síť, jež propojila celou planetu a odstartovala novou éru internetu. Přehnaný čas trávený na sítích může vést podle odborníků k úzkostem a depresím, ve facebookovém prostoru se také často šíří dezinformace. Například seniorům ale může pomoci bojovat s osamělostí.
Systém měl původně sloužit jen studentům Harvardovy univerzity, ovládl ale celou planetu. Jen v České republice má účet na Facebooku asi šest milionů lidí. „Zatímco předtím jsme měli média a nějaké konzumenty mediálních sdělení, tak teď jsme vlastně všichni konzumenty i producenty těch sdělení. A to je ten největší posun,“ říká socioložka Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Institutu SYRI.
Pět let po spuštění přidal Facebook tlačítko „like“, kterým se dal vyjádřit souhlas. Naopak tlačítko „nelíbí se mi“ zakladatel sítě Mark Zuckerberg nikdy přidávat nechtěl. Jenže nesouhlas, naštvání a další negativní emoce si prostor našly samy. „Jsou to právě ty negativní emoce, které se většinou šíří nejrychleji a které vlastně podporují většinu těch interakcí. Takže já to z jeho strany beru trošku jako alibismus,“ hodnotí Heřmanová.
Na svobodné síti se tak začaly svobodně šířit i dezinformace a propaganda. „Teď je jasné, že jsme neudělali dost, abychom zabránili zneužití nástrojů Facebooku,“ přiznává i samotný Zuckerberg. Ze sítě, která měla spojovat, se tak stala síť, která někdy i rozděluje.
Sedm nových uživatelů za vteřinu
Sociální sítě v současnosti používá skoro každý. Ze všech lidí na světě, kteří mají přístup k internetu, se na ně aspoň jednou za měsíc připojí přes 93 procent. Dohromady je to skoro pět miliard lidí. Zájem navíc dál roste. Každou sekundu přibude sedm nových uživatelů. Průměrně člověk na sociálních sítích stráví dvě a půl hodiny denně.
Přibývá ale i samotných sítí. Typický uživatel je aktivní na šesti až sedmi z nich. I proto už má řada sítí stovky milionů aktivních uživatelů. Patří mezi ně i ty u nás málo známé jako QQ, SinaWeibo nebo Kuaishou, které jsou populární hlavně v Asii. Celosvětově ale dominují čtyři, a to Instagram původně určený na sdílení fotek, YouTube na sdílení videí, WhatsApp na komunikaci a právě Facebook. Každá z těchto sítí má přes dvě miliardy aktivních uživatelů.
Facebook je ale pořád nejpopulárnější a nejpoužívanější skoro ve všech státech světa. Jen v Íránu a Japonsku je rozšířenější Instagram, v Číně WeChat a v některých postsovětských republikách ruská síť Vkontaktě.
Propojení seniorů s jejich rodinami
Facebook dominuje také ve většině věkových skupin. Na sociálních sítích jsou přitom i starší lidé, pro které mohou být únikem z osamělosti. Například třiadevadesátiletá Marie Vítovcová má sociální sítě jako způsob, jak se spojit s rodinou. I ve svém věku chce být v obraze a radí se s vnukem. Domovy důchodců pozorují u některých lidí zlepšení psychiky. „Mám tady uložená různá rodinná setkání,“ popisuje s mobilem v ruce senior Miloslav Kubíska.
Organizace Elpida pořádá kurzy zaměřené právě na sociální sítě. Pro seniory je každý týden otevřena i poradna. Například seniorka Hana Němcová se přes sítě vzdělává. Ve spojení je třeba s jazykovými lektory ve Švédsku. „Mám dvě vnučky ve Stockholmu, a když jsem zjistila, že dávají přednost švédštině, tak jsem s nimi chtěla hovořit,“ podotkla Němcová.
Reklama jako zdroj peněz
Přilákat co nejvíc lidí ze všech věkových skupin chtějí i samotné sociální sítě. Snaží se tak vydělávat, a to i přes to, že je většina sítí zadarmo. Uživatelé totiž neplatí penězi, ale svými daty a svým časem. Sociální sítě u každého člověka sledují, co ho zajímá, baví, co vyvolává emoce nebo jaké další účty sleduje.
Na základě toho pak sítě zobrazují další a další příspěvky, tak aby na síti lidé strávili co nejvíc času. A viděli tak i hodně reklam. „Cenná jsou i data o poloze. Konkrétně Facebook využívá hned několik způsobů, jak zjistit, kde přesně se jeho uživatelé nachází. Díky tomu třeba ví, kde pracuju a také kdy typicky do práce přicházím a kdy odcházím. Ví, do kterých obchodů chodím a jak často tam nakupuju. A dokáže také zjistit, jestli reklama na koncert zafungovala a opravdu jsem na něj šel,“ popisuje redaktor ČT Vladimír Piskala.
Data navíc mohou prozradit i změnu chování. „Třeba, že jsem pravidelně začal jezdit na kole. Všechny tyto informace využívá síť k cílení reklamy. Začne mi ukazovat produkty, u kterých je největší pravděpodobnost, že mě zaujmou a opravdu si je koupím – třeba nové kolo nebo přilbu,“ dodává Piskala.
Zranitelné děti a hrozba „dezinformační spirály“
Lidé toho o sobě ale prozrazují často ještě mnohem víc. Koho volí, jaké mají vyznání, jaká je jejich rodinná situace nebo s kým a jak dlouho tráví čas. Tato data se přitom dají snadno zneužít. S používáním sociálních sítí tak může být spojená řada rizik, a to jak pro celou společnost, tak i pro jednotlivce, hlavně děti.
Problémy se sociálními sítěmi jsou u žáků velmi časté, potvrzuje psycholožka Tereza Trčková, která pracuje na jedné z pražských středních škol. „Přichází mistři, že žáci jsou hodně na sociálních sítích, hlavně v noci, pak jsou nevyspalí a nejsou schopni pracovat. Oslovují nás rodiče, že děti jsou hodně na sociálních sítích,“ uvedla Trčková.
Příliš časté užívání sociálních sítí může podle expertů vést například k depresím, úzkostem, poruchám spánku nebo sebepoškozování. Nejvíce ohroženou skupinou jsou přitom právě děti a dospívající. „Máme tady i kyberšikanu, kdy jsme měli třeba kauzu, že dva žáci vymysleli jednomu žákovi falešný profil, oslovovali ho jako dívku a pak tam bylo vylákání i některých citlivých dat,“ zmínila Trčková.
U dospělých pak hrozí pád do takzvané dezinformační spirály, kdy jim sítě více zobrazují obsah, který podporuje jejich vidění světa. „V okamžiku, kdy začnete inklinovat alespoň trochu k tomu, zastavovat se častěji u postů, které jsou radikalizované, dezinformační, tak Facebook vám ten obsah bude nabízet větší měrou, o co víc s tím budete trávit čas,“ upozornil mluvčí hnutí Čeští elfové Bohumil Kartous.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zase varuje před čínskými sítěmi TikTok a WeChat. Odborníci pak opakovaně upozorňují, že je nutné sítě více regulovat. Základem však zůstává přemýšlet nad tím, co člověk na internetu dělá, a sledovat, co všechno o sobě říká.
