Ukrajinští uprchlíci se adaptují na nová pravidla podpory, pomoci může nová databáze

Nahrávám video
Události: Nová pravidla pro uprchlíky
Zdroj: ČT24

Ukrajinští uprchlíci v Česku se vypořádávají s novými pravidly pro podporu. Centrum pro cizince Jihomoravského kraje od rána zaznamenává nápor lidí, kteří mají problém s vyplněním on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku. Státu by mohla pomoci nová databáze ubytovacích kapacit.

Víkend byl podle ředitelky centra Aleny Krejčí klidný, nápor přinesl až pracovní den. „Řada klientů dříve o podporu žádala osobně, ale teď nově se bude procesovat elektronicky a mnozí mají problém dostat se do elektronické verze žádosti. Nemají vyřízenou bankovní identitu nebo identitu občana, někteří nemají ani e-maily, chytré telefony nebo sim karty s českým číslem. Asistujeme jim tedy, aby se mohli vypravit někam na Czech POINT a tam si vše zřídili,“ vysvětluje Krejčí.

Podle ministerstva práce ale na změny v podpoře připravovaly uprchlíky velmi intenzivně kampaně ministerstev práce i vnitra a neziskových organizací. „Na možnost on-line vyřízení humanitární dávky aktivně upozorňujeme už od chvíle, kdy byl formulář spuštěn poprvé, tedy před více než rokem,“ řekl ČTK mluvčí resortu Jakub Augusta.

Běženci si podle něj navíc již nyní v naprosté většině vyřizují humanitární dávku on-line. „Přes webovou aplikaci bylo za minulý měsíc podáno 97 procent všech žádostí, z nich bylo automaticky zpracováno 93 procent žádostí,“ poznamenal. „Samozřejmě platí, že situaci podrobně sledujeme a jsme připraveni operativně reagovat,“ dodal Augusta.

Problém mají lidé bez sociálních sítí

Krejčí ale řekla, že někteří uprchlíci nebyli na změny připraveni, a to i přesto, že měli být upozorněni. Podle jejích informací je velký nápor také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) v Hněvkovského ulici v Brně, které spravuje ministerstvo vnitra.

„Klienty ale chceme zklidnit. Všichni přišli z kraje měsíce, ale jejich žádosti budou podle nových pravidel posuzovány až po 18. červenci,“ řekla Krejčí. Centrum o víkendu v souvislosti se změnami takzvaného lex Ukrajina zřídilo speciální linku. Za dva dny tam zavolalo asi šedesát lidí. Většina se ptala právě na vyplňování on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku.

Nahrávám video
Studio ČT24: Boumová o databázi volných míst pro ubytování uprchlíků
Zdroj: ČT24

„Největší dopad to má zatím na všechny lidi, kteří byli na humanitární dávce závislí a třeba nekomunikují tak dobře v rámci internetu, sociálních sítí a nejsou schopni informace vytěžit z komunity nebo jiných stránek z internetu,“ přiblížila ČT24 situaci v Moravskoslezském kraji koordinátorka dobrovolníků z Organizace pro pomoc uprchlíkům Barbora Klinovská. Nejčastěji podle ní organizace pomáhá lidem nad pětapadesát let či matkám s malými dětmi.

O bydlení mohou přijít až desetitisíce lidí

Nová pravidla podpory uprchlíků platí od 1. července. Běžencům, kteří mohou pracovat, bude stát hradit nouzové ubytování pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři či postižení, tedy zranitelné skupiny.

Solidární příspěvek lidem, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě příchozí ubytovali, se od července přestal vyplácet. Na humanitární dávku mají nově nárok jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a náklady na bydlení, které stanovila vláda na 3 tisíce korun na měsíc na osobu v evidovaném bytě a na 2400 korun jinde.

Organizace pro pomoc příchozím poukazují na to, že se změnou zákona budou uprchlíci dostávat násobně nižší podporu než české domácnosti. Podotýkají, že cenově dostupných bytů na trhu není dost. Obávají se toho, že řada běženců skončí bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dříve uvedl, že by to mohlo být deset tisíc osob. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má úprava posílit odpovědnost uprchlíků za vlastní život v Česku.

Podle dokumentu ministerstva práce, o němž informoval server Seznam Zprávy, by o dočasné bydlení mohlo přijít 38 až 50 tisíc osob. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček minulý týden varoval, že desetitisíce ukrajinských uprchlíků se od července kvůli změnám pravidel ocitnou v nejistotě. Mnozí uprchlíci pak podle Křečka nezvládnou zaplatit ani základní potřeby, jako bydlení a jídlo.

Migrační koordinátorka Charity ČR Klára Boumová řekla ČT24, že se zdá, jako by se vláda snažila ukrajinské uprchlíky vytlačit zpět na Ukrajinu. „Podpora se změnila vcelku radikálně. Rozumím tomu, že stát potřebuje šetřit, ale toto není šetření na správném místě,“ zdůrazňuje. Upozornila, že o podporu přišla velká skupina lidí, přičemž někteří nemusejí mít ani prostředky pro cestu domů.

Databáze ubytování

Státním institucím, obcím či neziskovým organizacím by měla pomoci nová interaktivní databáze ubytovacích kapacit, kterou spustila Mezinárodní organizace pro migraci. V Česku obsahuje zhruba tři tisíce poskytovatelů ubytování.

„Databáze má podpořit obce a pomáhající organizace při koordinaci služeb a zajištění ubytování pro uprchlíky a kontrole minimálních standardů ubytoven. Dlouhodobě bude mít také využití pro české občany v bytové nouzi,“ nastínil mluvčí organizace Filip Stowasser.

V interaktivní databázi lze podle něj vyhledávat podle obcí s rozšířenou působností. Její aktualizace a rozvoj bude plně v kompetencích lokálních aktérů. „V tuto chvíli jsou údaje v databázi pro každé ubytovací zařízení čerpány z veřejných zdrojů, od Úřadu vlády, mapování IOM a partnerské sítě,“ dodal mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard na dopravní stavby, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta. Zůna bude v 18:28 hostem pořadu Interview ČT24.
před 1 mminutou

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
13:35Aktualizovánopřed 57 mminutami

Podnikatel s vazbami na Šebestyána chystá velkou drůbežárnu, zjistili Reportéři ČT

Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.
před 1 hhodinou

V příbramské nemocnici a na středočeském krajském úřadě zasahovala policie

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Na zásah upozornil server Seznam Zprávy. Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) k zásahu uvedla, že příbramská nemocnice je akciovou společností s vlastním vedením, které odpovídá za své hospodaření a postupy.
12:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond prověřuje možný střet zájmů u dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Tvrdí zároveň, že obavy opozice z možného zásahu Evropské komise do jeho řešení jsou neopodstatněné. Zdůvodnil to tím, že stanovisko Komise není právně závazné. Fond po holdingu neplánuje zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem.
08:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 4 hhodinami

VideoTajemný investor a slabí hráči. Reportéři ČT šli po stopách sázkařské mafie

Tuzemský fotbal před měsícem zažil dosud největší razii proti nelegálním sázkám a ovlivňování zápasů. Obvinění si vyslechly více než tři desítky lidí – mezi nimi hráči, funkcionáři i organizátoři. Reportéři ČT teď zmapovali případ klubu Chlumec nad Cidlinou, do kterého předloni vstoupil podezřelý zahraniční investor. Následovaly podivné hotovostní platby, příliv slabých hráčů a „cinknutý“ zápas. Podle expertů případ nese znaky infiltrace sázkařskou skupinou, zjistila reportérka Adéla Paclíková. Spolupráce s údajným zahraničním investorem skončila ani ne po měsíci a klub vše nahlásil fotbalové asociaci.
před 6 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 7 hhodinami
Načítání...