Jan Buršík, hbu

Řada západních zemí vnímá ruskou invazi na Ukrajinu nejen jako neospravedlnitelné porušení mezinárodního práva, ale také jako ohrožení vlastní bezpečnosti. Mnohé se proto rozhodly podpořit napadenou zemi vojensky i humanitárně a potrestat Rusko sankcemi. Přehled těchto kroků ukazují následující infografiky.

Rusko vojensky zaútočilo na Ukrajinu již v roce 2014, kdy obsadilo Krym a prostřednictvím různých sil také část Donbasu. Po plošné invazi před čtyřmi lety rychle obsadilo další území na jihu, východě i severu. Ukrajinci poté dokázali okupanty vytlačit z okolí Kyjeva a severovýchodu země, v listopadu 2022 osvobodili také pravobřežní část Chersonské oblasti na jihu. Fronta se od té doby posouvá jen velmi pomalu. Detailní vývoj nabízí interaktivní mapa.

Rusové na Ukrajině nevedou válku jen na frontě. Devastují tamní energetiku a dopouštějí se mnoha útoků na civilisty. To donutilo k útěku i mnoho Ukrajinců, kterých se fronta přímo nedotkla. Infografiky ukazují, co Rusové mimo bojiště páchají a kam kvůli tomu Ukrajinci utíkají.

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.

Aktivisté za podpory některých federálních a městských zastupitelů provizorně vrátili duhovou vlajku vedle státní vlajky na stožár v newyorském Národním památníku Stonewall. Původní vlajku odstranila správa národních parků počátkem týdne s odkazem na pokyny vydané v roce 2023, podle nichž stožáry spravované vládou nepředstavují „prostor pro svobodné vyjadřování veřejnosti“ a mohou na nich být vedle vlajky Spojených států vyvěšovány pouze takové vlajky, které „vyjadřují oficiální stanoviska federální vlády“.

Odbory a levicové strany v Argentině uspořádaly demonstrace proti reformě trhu práce, kterou prosazuje argentinský prezident Javier Milei. Ve středu se protestující v ulicích Buenos Aires střetli s policisty, na které někteří házeli kameny i zápalné láhve. Policisté reagovali slzným plynem, vodními děly i gumovými projektily. Reforma, kterou aktuálně schválila horní komora parlamentu, má omezit mimo jiné právo na stávku, snížit odstupné, prodloužit zkušební dobu u nových zaměstnanců, ale i umožnit výplaty v naturáliích nebo dát zaměstnavatelům právo požadovat od zaměstnanců rozdělení dovolené. Zastánci změn si od toho slibují zvýšení produktivity i flexibility firem.

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.

Termín podávání přihlášek na střední školy je tu. Žáci 9. tříd a část žáků 5. a 7. tříd by již v tuto chvíli měli mít rozhodnuto, kam se chtějí vydat. Podmínky přijímacího řízení i počty přijímaných žáků byly školy podle zákona povinny zveřejnit do 31. ledna. S výběrem může pomoci i ČT24. Nabízí mapu středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

Britské ostrovy během úterý zasáhly silné deště a nárazový vítr. Podle místních médií se v Irsku i Severním Irsku ocitlo bez dodávek elektřiny více než dvacet tisíc domácností a podniků. Intenzivní srážky výrazně zkomplikovaly dopravu v Dublinu i na přilehlých dálničních tazích. Fotografie z Irska ukazují zaplavené ulice. V Severním Irsku byl vyhlášen druhý nejvyšší stupeň výstrahy před silným větrem, vláda preventivně uzavřela přibližně tři stovky škol a letiště v Belfastu zrušilo část plánovaných letů. Výstrahy před nepříznivým počasím a hlášení o zvýšených hladinách řek zaznamenaly také úřady v Anglii.

V dějinách televizního vysílání se objevila celá řada průkopníků, ale asi jen skotského inženýra Johna L. Bairda lze bez obav označit za skutečného „otce televize“. Nadaný technik nové médium nejen před sto lety, 26. ledna 1926, poprvé předvedl na veřejnosti, ale o dva roky později uskutečnil první dálkový televizní přenos z Londýna do New Yorku. A už koncem dvacátých let minulého století dokonce úspěšně experimentoval s barevným vysíláním.

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.

Hlavní cenu poroty Grand Prix Architektů 2025 si odnesl projekt kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce, jehož autorem je Jan Říčný. Porota Obce architektů i letos vybírala z přihlášených prací užší okruh projektů, z nichž následně vzešli vítězové jednotlivých kategorií. Cenu za celoživotní dílo získal Martin Rajniš.

Od italské Lampedusy přes řecký Evros a Lesbos až po španělské Kanárské ostrovy a mauritánské pobřeží se hřbitovy plní těly migrantů, kteří zahynuli při pokusu dostat se do Evropy. Každý z hrobů připomíná úskalí migračních cest, které i v roce 2025 patří k nejnebezpečnějším na světě. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od roku 2014 zemřelo nebo zmizelo při cestě do Řecka přes tři tisíce lidí – včetně 799 jen v roce 2024, který patří k nejsmrtelnějším v historii této migrační trasy.

Velkou část Evropy tento týden sužuje vlna veder. V Česku předpovídali meteorologové největší horko ve středu, teploty se ale budou držet kolem 30 stupňů Celsia až do neděle.

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.

Každý den zemřou na českých silnicích průměrně dva lidé. Infografika zachycuje všechny smrtelné dopravní nehody od roku 2010 až do současnosti.

Papež František, dříve kardinál Bergoglio, byl první neevropskou hlavou katolické církve po více než tisíciletí. Pocházel z argentinského Buenos Aires a před vstupem do jezuitského řádu studoval chemii. V roce 1969 byl vysvěcen na kněze a postupně stoupal po příčkách v argentinské církvi. Roku 1998 se stal arcibiskupem Buenos Aires a v roce 2001 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. Proslul skromným životním stylem, blízkostí k chudým a důrazem na sociální spravedlnost. V roce 2013 byl zvolen papežem a přijal jméno František, inspirován svatým Františkem z Assisi.

Skládání prezidentského slibu je jedním z nejvýznamnějších okamžiků inaugurace amerického prezidenta a symbolem pokojného předání moci. Tento ústavní akt, zakotvený v americké ústavě, byl poprvé (tehdy ještě nepovinně) složen v roce 1789 prezidentem Georgem Washingtonem při skromné ceremonii v New Yorku. Od té doby prošel tento obřad mnoha proměnami, často reflektujícími turbulentní události. Výjimečnou situaci přinesl například rok 1963, kdy po atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho skládal jeho nástupce Lyndon B. Johnson svůj slib na palubě Air Force One. V následující galerii si můžete prohlédnout některé z historických ceremonií zachycené objektivem fotografa.

Vánoční stromy, zářící ozdobami a světýlky, zkrášlují každý rok města a domácnosti napříč světem. Jak vypadají letošní stromky na náměstích měst v Česku nebo například v Jižní Americe? Prohlédněte si je na interaktivních mapách.

Obec architektů vybírala z 207 přihlášených prací padesátku projektů, které se poté ucházely o přízeň poroty. Vítězové si odnáší velkou modrou kostku navrženou Bohumilem Eliášem. Každá kostka je unikátem z rukou jeho syna, Bohumila Eliáše mladšího. Cenu za celoživotní dílo a velkou červenou kostku získala Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová. Hlavní cenu si letos odnesl projekt pražské Štvanické lávky autorů Petra Teje, Marka Blanka, Jana Mourka, Aleše Hvízdala a Jana Hendrycha.

Po téměř půlstoletí se z hlubin řeckého jezera Mornos vynořily pozůstatky vsi Kallio. Obec musela ustoupit jezeru, které bylo vytvořeno za účelem zásobování 200 kilometrů vzdáleného hlavního města. Po lehké zimě a horkém létě beze srážek ale hladina rezervoáru klesla na nejnižší úroveň za poslední dekády.

Stoupenci Claudie Scheinbaumové oslavují její zvolení první prezidentkou Mexika, avšak na poloostrově Yucatán jsou reakce smíšené. Nová prezidentka je vnímána jako blízká spojenkyně odcházejícího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora a očekává se, že bude pokračovat v jeho projektu Mayského vlaku, který má přilákat turisty, ale zároveň ohrožuje křehké přírodní bohatství cenotes – prastarých krasových jeskyní s unikátním ekosystémem.

Od soboty se návštěvníkům po rekonstrukci otevírá chata spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku. Rekonstrukce chatu navrátila do stavu z osmdesátých let, kdy Hrabal v chatě pobýval. Součástí návštěvnické expozice je původní vybavení ze sbírek Polabského muzea, včetně psacího stroje nebo malované skříně. K autentičnosti prostředí napomohli i dárci, kteří věnovali Středočeskému kraji dobové předměty. Celková cena rekonstrukce vyšla na šest milionů korun.