Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.

Slovensko se stává nečekaným hitem mezi středoškoláky, kteří vyrážejí do zahraničí v rámci programu Erasmus+. Zájem o tuto destinaci v posledním roce výrazně vzrostl: láká především blízkostí i jazykovou srozumitelností. V meziročním srovnání je sousední země rekordmanem. Ke svému výjezdu do zahraničí si Slovensko v roce 2025 zvolilo o 300 středoškolských studentů více a 142 zájemců přibylo také z řad odborného vzdělávání a přípravy. Tím Slovensko v žebříčku oblíbenosti předběhlo Německo.

„Vedle geografické blízkosti hraje významnou roli i kulturní a jazyková podobnost, která snižuje bariéry pro první zahraniční zkušenost,“ vysvětluje mluvčí Domu zahraniční spolupráce (DZS) Martina Nevolná. Dodává, že často hraje roli i to, že ne všichni vyučující a mistři odborných škol mají vysokou úroveň cizího jazyka. To dělá Slovensko jednodušším na organizaci. Navíc cesty nejsou pouze o vylepšování jazykových dovedností. „Samotný výjezd do zahraničí má zásadní dopad na osobní rozvoj účastníků i fungování škol,“ dodává Nevolná.

Dlouhodobou jedničkou zůstává Španělsko

Přestože Slovensko rychle roste, dlouhodobě nejoblíbenější destinací zůstává Španělsko. V roce 2025 tam vyjelo 2661 studentů a učňů.

Studentka pražského gymnázia strávila čtyři měsíce v menším městě nedaleko Granady. „Musela jsem poslat motivační dopis a pak jsme měli takový lehčí pohovor ve škole,“ přiblížila. Do Granady odcestovala se spolužáky z druhého a třetího ročníku. „Bylo to fajn a takové volné. Nejvíce jsem se tam naučila španělštinu. A když jsme chtěli, mohli jsme tam i hodně cestovat,“ dodává.

Erasmus+ na školách: stáže, kurzy, spolupráce

Letos je do programu Erasmus+ zapojeno 120 gymnázií a dalších 374 organizací v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, tedy středních odborných škol a učilišť. Školy mohou organizovat nejen výjezdy studentů, ale mohou se taky zapojit do vzdělávacích kurzů pro učitele nebo do stínování pracovníků v partnerských školách.

Například žáci druhých a třetích ročníků Střední školy Edvarda Beneše se mohou aktuálně účastnit dvoutýdenní odborné stáže ve Španělsku nebo v Polsku. Tyto stáže často probíhají přímo ve firmách, kde si studenti zkoušejí práci v reálném prostředí. „Máme smlouvu na 24 výjezdů, ještě ale není naplněný celý projekt,“ sdělila zástupkyně ředitele Gabriela Procházková. Škola je do programu zapojena poprvé, žádost jako takovou však podávala již potřetí.

Studentů, kteří chtějí vyjet, je víc než financí

Zájem o program Erasmus+ výrazně převyšuje dostupný rozpočet. „Aby bylo možné financovat všechny kvalitní projekty, bylo by potřeba rozpočet navýšit zhruba 2,5krát,“ uvádí Nevolná.

Jen v roce 2024 tak nemohlo vyjet přes dvanáct tisíc žáků a studentů. Výjezdy jsou z velké části financovány z evropských fondů, přičemž program obvykle pokrývá cestovní náklady, ubytování a část životních výdajů, což zajišťuje dostupnost i pro studenty z méně majetných rodin.

Zapojují se i školy bez předchozích zkušeností

Nevolná z DZS upozornila, že okruh zúčastněných škol se dlouhodobě rozšiřuje. „Do programu se každoročně zapojují i úplní nováčci, tedy instituce, které doposud s Erasmem+ neměly zkušenost,“ podotkla.

Takovým nováčkem je například i Gymnázium Brno, Křenová, které je zapojeno teprve druhým rokem. „Snažíme se rozšířit portfolio zahraničních výjezdů a Erasmus+ nám dává tuto možnost a i ty výjezdy financuje,“ vysvětluje ředitel Gymnázia Brno, Křenová Miroslav Marek. Letos poprvé vyjíždí z gymnázia i studenti, předchozí rok to byli pouze pedagogové. „Partnerské školy jsme hledali sami, nejvíc na facebooku nebo jiných sociálních sítích,“ vysvětluje Marek.

Na facebooku si hledá partnerské školy už od roku 2015 také Gymnázium Českolipská. Většinou z něj do zahraničí posílají skupiny po deseti studentech a dvou učitelích. Za školní rok 2024/2025 tak z gymnázia vyjelo sbírat zkušenosti šedesát studentů na týden a čtyři studenti na čtrnáct dnů. Počet vyjíždějících žáků se u nich podle Jitky Janečkové, hlavní koordinátorky školy, zvyšuje. „Momentálně je ale čím dál tím těžší sehnat studenty, kteří jsou ochotni se omezit na úkor toho, že u nich bude týden bydlet kamarád z cizí země a budou tomu muset na ten týden obětovat své soukromí,“ vysvětluje Janečková jiný aktuální problém.

Od dvoutýdenních stáží po několikaměsíční pobyty

Erasmus+ středoškolákům nabízí různé typy výjezdů. Nejčastější jsou ty krátkodobé v délce několika dní až týdnů, typicky odborné stáže nebo skupinové výměny. Přibývá ale i delších individuálních pobytů, které mohou trvat až několik měsíců. Aby se školy mohly do programu Erasmus+ zapojit, musí získat akreditaci nebo žádat o konkrétní projekty. Akreditace umožňuje pravidelné výjezdy, zatímco u jednotlivých projektů musí školy o podporu žádat opakovaně – a navíc nemají jistotu, že uspějí.

Žádosti mohou podávat i zřizovatelé škol, například města nebo kraje, a to prostřednictvím takzvaných akreditovaných konsorcií. „Díky tomu se do programu mohou zapojit i školy, které by samostatně neměly dostatečné kapacity,“ nastínila Nevolná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
před 3 mminutami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
12:18Aktualizovánopřed 29 mminutami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
18:45Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
04:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
20:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
19:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
12:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.