Školní rok

Tropické teploty hrozí v Česku od úterního odpoledne do středečního večera na většině území. Výstrahu rozšířil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle předpovědi může být až 34 stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám se v pondělí vpodvečer začaly na jihu Čech tvořit silné bouřky. V platnosti zůstává ještě výstraha před možností vzniku a šíření požárů platná do odvolání pro celé území Česka.

V náhradních prostorách zahájilo nový školní rok více než šest set žáků v Českém Těšíně na Karvinsku. Budovy Obchodní akademie Český Těšín a Základní školy Kontešinec na přelomu července a srpna zasáhl ničivý požár. V provizoriu budou muset děti i jejich učitelé vydržet nejméně rok. Do provizorní školy z buněk musely jít i děti z popraskané školy v Prušánkách.

Se začátkem školního roku některé školy doplňují počty asistentů pedagoga. České televizi to potvrdili oslovení ředitelé základních škol. Minulý školní rok v Česku přibylo téměř čtyři tisíce žáků s nárokem na asistenta. Podle Asociace ředitelů základních škol je pozice asistentů pedagoga spíše vstupní branou do nového oboru a školy zatím nemají možnost zajistit jim stálé místo v personálu školy.

Přibývá dětských úrazů – potvrzují to nemocnice i pojišťovny. Podle statistik VZP loni lékaři ošetřili víc než 220 tisíc dětí, nejčastěji poranění ruky, nohy a hlavy. Nejvíc úrazů se zpravidla stává v tomto období, tedy začátkem školního roku. Například na urgentním příjmu krajské nemocnice v Liberci ošetří měsíčně až 700 dětských úrazů. Menší děti si úrazy obvykle přivodí doma, zatímco ty starší spíše během sportování.

Sedm mrtvých a nejméně 77 zraněných si v pátek vyžádal ruský úder v Charkově. Řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště, mezi obětmi je i čtrnáctiletá dívka. Terčem ruského ostřelování se v Charkově stávají i školy. Tamní děti proto začátkem září neusednou do lavic, ale budou pokračovat v on-line výuce. Město jako první na světě otevřelo také školu v podzemí.

Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, zhruba třetinu ale škola nebaví. Častěji přitom výuka nebaví děti z chudších rodin. Výsledky průzkumu, který mapuje názory, postoje a očekávání dětí, představila Jana Špolcová z agentury STEM/MARK se zástupci Českého výboru pro UNICEF. Škola a výsledky, které v ní děti mají, zároveň ovlivňují to, jak jsou šťastné. Asi 36 procent jich uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, 59 procent dětí se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří.

Podle odhadů ministerstva školství se do škol vypraví kolem sto osmnácti tisíců prvňáků včetně těch, kteří dříve dostali odklad. Nástup do první třídy někdy odborníci přirovnávají k nástupu dospělého do prvního zaměstnání. Na nový školní režim si ale po prázdninách musí zvykat i děti na druhém stupni a středoškoláci. „Důležitá je pravidelnost,“ radí vedoucí centra výzkumu spánku a chronobiologie Jana Kopřivová. Podle ní jde při změně spánkového režimu nejlépe pracovat se světelnou synchronizací.

Resort školství se nadále zabývá možnostmi případného navýšení zářijových platů. Ministr Mikuláš Bek (STAN) jednal se šéfem školských odborů Františkem Dobšíkem. Ty požadují navýšení tarifů nejen pro nepedagogické, ale i pedagogické pracovníky. Právě pro mnohé učitele už začal pracovní poslední prázdninový týden a tradičně zahájili přípravy nového školního roku.

Výbava pro jedno dítě, které půjde v září do první třídy, vyjde podle zjištění České televize zhruba na pět tisíc korun, je to podobně jako loni. S tím, že utratí do pěti tisíc, počítá podle průzkumu bankovní asociace většina rodičů. Asi čtvrtina čeká vyšší výdaje.

Do základních škol už za necelý měsíc zamíří podle odhadů ministerstva na 117 tisíc prvňáků. Je to podobné číslo jako v loňském roce. Jsou to děti narozené převážně v roce 2018, případně v závěru roku 2017. Z demografické křivky je patrné, že jsou to silnější ročníky – podobně jako ty, které v posledních dvou letech nastupovaly na školy střední. Řada obcí tak i během prázdnin pokračuje v navyšování kapacit škol.

Po dvou měsících volna v pondělí žáci opět usedli do lavic. Někteří přicházeli do nově postavených základních škol – podle ministerstva školství jich proti loňsku přibylo kolem dvaceti. Neobvyklou výukou na neobvyklém místě zahájili školní rok například v Boršově nad Vltavou na Českobudějovicku. Rekonstrukci tříd tam nedávno zkomplikovaly bouřky a přívalové deště. Žáci se tak učí ve stavebních kontejnerech. Studenti litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna zase dočasně usedli do lavic v bývalé jezuitské koleji.

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Školní potřeby letos podraží, ceny u jednotlivých obchodníků vzrostly o jednotky procent. Základní výbava pro žáka první třídy může domácnosti stát i více než tři tisíce korun, ovšem u měsíčních výdajů na sport a zájmové kroužky dojde k ještě výraznějšímu růstu. Finanční pomoc od měst, charitativních spolků nebo dárců však mohou vyhledat nejen samoživitelky a samoživitelé, ale i úplné rodiny, které mohou mít problémy s pořízením školních pomůcek pro děti.

Školní rok končí také lidem, kteří studují ve výkonu vazby a trestu. Roste hlavně zájem o dvouleté a tříleté učební obory, vyplývá z dat Středního odborného učiliště, které spravuje Vězeňská služba a sdružuje všechna školská zařízení v českých věznicích. V letošním školním roce se na něj hlásilo celkem 849 vězňů, což je o 242 víc než v tom předchozím. Naopak o jednoleté kurzy zájem klesl.

O doučování po distanční výuce je mnohem vyšší zájem, než školy odhadovaly. Během loňska se do dohánění rezerv po covidové pauze zapojilo nejmíň pětkrát víc žáků, než školy čekaly. Na většině míst doučování stále pokračuje. Po letošních prázdninách už ale ministerstvo s jeho plošnou podporou nepočítá. Doteď na doučování poslalo přes miliardu z národních i evropských zdrojů.

Rodiče žáků si letos připlatí za nákup školních potřeb, některé položky oproti loňsku zdražily o deset procent. Víc zaplatí strávníci také v některých jídelnách. S rostoucími náklady na energie se potýkají také zřizovatelé kroužků, například v Praze jim ale s výdaji pomůže magistrát. Rodiče mohou kvůli rostoucím cenám zažádat o příspěvky sociální podpory.

Válečné podmínky postihují na Ukrajině i děti. Za necelé dva týdny by se měly vrátit do škol, mnoha z nich se to ale nepodaří. Prezenční výuka bude v části země obnovena jen ve školách, které mají bezpečný kryt. Ostatní zařízení budou pokračovat v on-line výuce, na kterou přešla už během covidu. Na Ukrajině natáčel štáb ČT s redaktorem Andreasem Papadopulosem.

Soukromá Základní škola Sion z Hradce Králové odmítá v tomto školním roce opustit budovu městské ZŠ Mandysova, ve které je v pronájmu. Její prostory Sion využívá pro výuku svých žáků prvního stupně. Přestěhování školy do náhradních prostor během školního roku je podle ředitele Denise Doksanského nereálné. Od vedení města dostal informaci o chystané výpovědi 18. srpna, výpověď Sion obdržel koncem září.

Školní inspekce začala zjišťovat, jak přesně zasáhla loňská distanční výuka do vzdělávání dětí. Žáci z druhých stupňů škol, které se dobrovolně přihlásily, budou vyplňovat testy z češtiny, angličtiny a matematiky. Podle posledního průzkumu vznikl mezi žáky kvůli odlišné podpoře rodičů někdy až tříměsíční rozdíl v zameškaném učivu.

Dvě třetiny rodičů samoživitelů kvůli nedostatku peněz nestihly připravit děti do školy, vyplynulo z průzkumu Asociace neúplných rodin. Nemají třeba pomůcky nebo zaplacené kroužky. Přibylo také žádostí o mimořádnou dávku od úřadu práce.

Začala škola. Ministerstva zdravotnictví a školství si slibují, že první dva její týdny prostřednictvím plošného testování ukážou, jak bude celý školní rok vypadat. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ale přiznal, že je mnohem méně optimistický, než byl loni 1. září. Podle dětského psychologa Václava Mertina je možné, že se u některých dětí teprve dodatečně projeví dopad toho, co v posledním roce a půl prožily, věří však, že se většina z nich dokáže snadno otřepat – ovšem za předpokladu, že se k normálu vrátí i společnost a školy zůstanou otevřené. Ministr, psycholog i pedagogové diskutovali o tom, co školáky a školy čeká, v Událostech, komentářích.

Nepovinným testováním na covid začal nový školní rok. Ministr vyzval učitele, aby hned od září nešíleli s doháněním učiva. Zakladatel a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl si myslí, že by učitelé měli být po covidovém roku na děti hodní. Zároveň upozornil rodiče, že školy neumí jejich děti připravit na život v 21. století. Největší brzdou ve vzdělání jsou podle něj právě rodiče – naprostá většina z nich nemá představu, co jejich děti budou potřebovat za dvacet let, upozornil Šteffl, který byl hostem Interview ČT24.

Středou začíná školní rok. Je třetím, který ovlivňuje pandemie covidu-19, ale prvním, který již začíná s konkrétními opatřeními. Děti si do školy nesmí zapomenout roušky, ve třídách na ně budou čekat testy na covid. Nebudou sice povinné, ale kdo je odmítne, bude muset splnit dodatečné povinnosti, mimo jiné bude mít nasazenou roušku i při vyučování. Zcela se testování vyhnou jen očkovaní žáci. Úplně přesný výhled do budoucnosti ale školáci ani učitelé přece jenom nemají. Jak dlouho testování potrvá, bude záviset zejména na tom, jaké budou jeho úvodní výsledky.

V mateřských školách v minulém školním roce ubyla pětina dětí mladších tří let a na úrovni základních škol narostl zájem o individuální vzdělávání a o odklad povinné školní docházky. Důvodem může být i epidemie covidu-19, kvůli které se někteří rodiče rozhodli nechat děti doma. S daty přišel v úterý Český statistický úřad (ČSÚ).