Školní rok

Zastupitelé Nového Boru rozhodli o zrušení Základní školy Generála Svobody v Arnultovicích. Důvodem je nízký počet žáků, který nesplňuje limity stanovené novelou školského zákona. Rodiče proti uzavření sepsali petici. Pod hranicí požadovaných 180 dětí se podle resortu školství nachází přibližně dvě tisícovky obecních škol v obcích s více než jednou školou.

Královéhradecký kraj chystá omezení osmiletých gymnázií. Do konce října má projednat dokument, který počítá se snížením kapacit těchto oborů na třech krajských školách. Naopak chce posílit čtyřleté obory gymnázií. Proti útlumu osmiletých gymnázií vznikla petice. Podobný odpor zaznívá i ze Středočeského kraje, konkrétně z Nymburka.

Gymnázium v Třeboni obdrželo šestnáct milionů korun z pozůstalosti Toma Schreckera, jednoho z dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem před deportací do koncentračních táborů. Podle ředitelky gymnázia Anny Koktavé, která byla hostem Událostí, komentářů moderovaných Martinem Řezníčkem, škola peníze využije na rozvoj studentů i učitelů, zejména v oblasti měkkých dovedností a zahraničních vzdělávacích aktivit.

Bezmála půl druhého milionu žáků a středoškoláků usedne v pondělí do školních lavic. Z toho necelých 118 tisíc dětí nastupuje do prvních tříd. Oproti minulému školnímu roku je prvňáčků méně asi o dva tisíce. První stupně celkově posílí zhruba o pět tisíc žáků, na druhých jich o šest tisíc ubude. Řady středoškoláků se naopak rozšíří: nově přijatých do prvních ročníků je sice podobně jako loni, v součtu s ostatními ročníky je ale studentů o deset tisíc víc.

Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství usedne zhruba 117 900 prvňáků. Přinese i několik legislativních změn: začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.

Do začátku školního roku zbývá pár dní a pro děti, které jdou nyní do první třídy, to může znamenat náročné období. „Klíčové je, že je rodič je schopen o škole mluvit pozitivně,“ říká psycholožka Olga Kučerová. Rodiče by se naopak měli podle ní například vyhnout určitému typu humoru. Podle pedagožky Veroniky Laufkové je pro děti důležité postupné osamostatňování. „Často je to pro rodiče náročnější než pro děti,“ míní.

Některým základním školám komplikují začátek školního roku probíhající rekonstrukce. Například v Litomyšli na Svitavsku kvůli tomu někteří žáci dostali v prvním týdnu ředitelské volno, řekla ČT ředitelka školy Miroslava Jirečková. Stavební práce ovlivní provoz škol také v Rokycanech, Kravařích nebo Brumově-Bylnici. V Šumperku se kvůli horšímu stavu školy opravy prodloužily až do října, vyučování ale začne v běžném termínu.

Srbské ministerstvo školství prodloužilo studentům některých středních škol školní rok o tři týdny. Podle úřadů v Bělehradu zmeškali látku, když se účastnili demonstrací proti korupci a za lepší fungování státní správy. Studenti na rozhodnutí ministerstva odpověděli dalšími protesty. Mladí lidé úřadům dávají za vinu zanedbanou rekonstrukci nádraží v Novém Sadu. To pravděpodobně zavinilo zhroucení betonového přístřešku, které nepřežilo čtrnáct lidí.

Začínají zápisy dětí do mateřských škol, které potrvají do 16. května. O přesném termínu však rozhodují ředitelé a zřizovatelé škol. Nárok na přijetí mají všechny děti starší tří let. Ty od pěti let musí do mateřské školy povinně.

Tropické teploty hrozí v Česku od úterního odpoledne do středečního večera na většině území. Výstrahu rozšířil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle předpovědi může být až 34 stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám se v pondělí vpodvečer začaly na jihu Čech tvořit silné bouřky. V platnosti zůstává ještě výstraha před možností vzniku a šíření požárů platná do odvolání pro celé území Česka.

V náhradních prostorách zahájilo nový školní rok více než šest set žáků v Českém Těšíně na Karvinsku. Budovy Obchodní akademie Český Těšín a Základní školy Kontešinec na přelomu července a srpna zasáhl ničivý požár. V provizoriu budou muset děti i jejich učitelé vydržet nejméně rok. Do provizorní školy z buněk musely jít i děti z popraskané školy v Prušánkách.

Se začátkem školního roku některé školy doplňují počty asistentů pedagoga. České televizi to potvrdili oslovení ředitelé základních škol. Minulý školní rok v Česku přibylo téměř čtyři tisíce žáků s nárokem na asistenta. Podle Asociace ředitelů základních škol je pozice asistentů pedagoga spíše vstupní branou do nového oboru a školy zatím nemají možnost zajistit jim stálé místo v personálu školy.

Přibývá dětských úrazů – potvrzují to nemocnice i pojišťovny. Podle statistik VZP loni lékaři ošetřili víc než 220 tisíc dětí, nejčastěji poranění ruky, nohy a hlavy. Nejvíc úrazů se zpravidla stává v tomto období, tedy začátkem školního roku. Například na urgentním příjmu krajské nemocnice v Liberci ošetří měsíčně až 700 dětských úrazů. Menší děti si úrazy obvykle přivodí doma, zatímco ty starší spíše během sportování.

Sedm mrtvých a nejméně 77 zraněných si v pátek vyžádal ruský úder v Charkově. Řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště, mezi obětmi je i čtrnáctiletá dívka. Terčem ruského ostřelování se v Charkově stávají i školy. Tamní děti proto začátkem září neusednou do lavic, ale budou pokračovat v on-line výuce. Město jako první na světě otevřelo také školu v podzemí.

Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, zhruba třetinu ale škola nebaví. Častěji přitom výuka nebaví děti z chudších rodin. Výsledky průzkumu, který mapuje názory, postoje a očekávání dětí, představila Jana Špolcová z agentury STEM/MARK se zástupci Českého výboru pro UNICEF. Škola a výsledky, které v ní děti mají, zároveň ovlivňují to, jak jsou šťastné. Asi 36 procent jich uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, 59 procent dětí se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří.

Podle odhadů ministerstva školství se do škol vypraví kolem sto osmnácti tisíců prvňáků včetně těch, kteří dříve dostali odklad. Nástup do první třídy někdy odborníci přirovnávají k nástupu dospělého do prvního zaměstnání. Na nový školní režim si ale po prázdninách musí zvykat i děti na druhém stupni a středoškoláci. „Důležitá je pravidelnost,“ radí vedoucí centra výzkumu spánku a chronobiologie Jana Kopřivová. Podle ní jde při změně spánkového režimu nejlépe pracovat se světelnou synchronizací.

Resort školství se nadále zabývá možnostmi případného navýšení zářijových platů. Ministr Mikuláš Bek (STAN) jednal se šéfem školských odborů Františkem Dobšíkem. Ty požadují navýšení tarifů nejen pro nepedagogické, ale i pedagogické pracovníky. Právě pro mnohé učitele už začal pracovní poslední prázdninový týden a tradičně zahájili přípravy nového školního roku.

Výbava pro jedno dítě, které půjde v září do první třídy, vyjde podle zjištění České televize zhruba na pět tisíc korun, je to podobně jako loni. S tím, že utratí do pěti tisíc, počítá podle průzkumu bankovní asociace většina rodičů. Asi čtvrtina čeká vyšší výdaje.

Do základních škol už za necelý měsíc zamíří podle odhadů ministerstva na 117 tisíc prvňáků. Je to podobné číslo jako v loňském roce. Jsou to děti narozené převážně v roce 2018, případně v závěru roku 2017. Z demografické křivky je patrné, že jsou to silnější ročníky – podobně jako ty, které v posledních dvou letech nastupovaly na školy střední. Řada obcí tak i během prázdnin pokračuje v navyšování kapacit škol.

Po dvou měsících volna v pondělí žáci opět usedli do lavic. Někteří přicházeli do nově postavených základních škol – podle ministerstva školství jich proti loňsku přibylo kolem dvaceti. Neobvyklou výukou na neobvyklém místě zahájili školní rok například v Boršově nad Vltavou na Českobudějovicku. Rekonstrukci tříd tam nedávno zkomplikovaly bouřky a přívalové deště. Žáci se tak učí ve stavebních kontejnerech. Studenti litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna zase dočasně usedli do lavic v bývalé jezuitské koleji.

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Školní potřeby letos podraží, ceny u jednotlivých obchodníků vzrostly o jednotky procent. Základní výbava pro žáka první třídy může domácnosti stát i více než tři tisíce korun, ovšem u měsíčních výdajů na sport a zájmové kroužky dojde k ještě výraznějšímu růstu. Finanční pomoc od měst, charitativních spolků nebo dárců však mohou vyhledat nejen samoživitelky a samoživitelé, ale i úplné rodiny, které mohou mít problémy s pořízením školních pomůcek pro děti.

Školní rok končí také lidem, kteří studují ve výkonu vazby a trestu. Roste hlavně zájem o dvouleté a tříleté učební obory, vyplývá z dat Středního odborného učiliště, které spravuje Vězeňská služba a sdružuje všechna školská zařízení v českých věznicích. V letošním školním roce se na něj hlásilo celkem 849 vězňů, což je o 242 víc než v tom předchozím. Naopak o jednoleté kurzy zájem klesl.

O doučování po distanční výuce je mnohem vyšší zájem, než školy odhadovaly. Během loňska se do dohánění rezerv po covidové pauze zapojilo nejmíň pětkrát víc žáků, než školy čekaly. Na většině míst doučování stále pokračuje. Po letošních prázdninách už ale ministerstvo s jeho plošnou podporou nepočítá. Doteď na doučování poslalo přes miliardu z národních i evropských zdrojů.