Plaga zkrátil školní rok, skončí v pátek 26. června

Školní rok na základních a středních školách a konzervatořích letos skončí v pátek 26. června, rozhodl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ministerstvo školství o tom informovalo na webu. Původně měl školní rok skončit v úterý 30. června. Opatření podle ministerstva vychází z organizačních a provozních potřeb škol, zároveň zohledňuje chování značné části rodin.

Podle prezidenta Asociace ředitelů ZŠ a ředitele ZŠ Pečky Luboše Zajíce může být změna pro některé školy komplikací. Agentuře ČTK řekl, že se školní rok jinak plánuje víc s předstihem. To, že rozhodnutí mohlo přijít dřív, si myslí i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. „Ale v podstatě mi nevadí, protože ty poslední dva dny se stejně už neučí, rodiče většinou žádají o uvolnění, protože už jedou na dovolenou,“ dodala.

Opatření nebude mít podle ministerstva dopad na kvalitu ani rozsah výuky. Školy podle úřadu splní vzdělávací cíle školního roku. Pokud by některým školám z vážných důvodů ukončení vyučování k 26. červnu nevyhovovalo, mohou požádat ministerstvo standardní cestou o úpravu organizace školního roku.

Část škol podle Zajíce počítala s tím, že bude mít ředitelské volno. „Je to celkem přijatelné, byť s tím, že takovéhle věci je třeba opravdu plánovat dopředu a systematicky, ne na poslední chvíli,“ řekl ke změně. V posledních dvou dnech školního roku plánoval například předávání učebnic a přípravu tříd na prázdniny, tyto činnosti bude muset přesunout do předchozího týdne. Žádost o změnu organizace školního roku podávat neplánuje.

Ředitel Hotelové školy, Obchodní akademie a Střední průmyslové školy Teplice a předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Nekuda rozhodnutí Plagy vítá. Na SŠ to podle něj není problém, věří, že u nižších stupňů ZŠ to problematické být může, ale „že si s tím poradí“. Nekuda počítal s tím, že využije ředitelské volno.

Školy můžou žádat ministerstvo o změnu

V minulém školním roce bylo v Česku asi třináct set středních a asi 4300 základních škol. V tomto školním roce se podle dat ministerstva vzdělává v základních školách více než milion žáků, ve středních je to zhruba 515 tisíc žáků a v konzervatořích více než 3800 žáků.

Mezi vážnými důvody, kvůli kterým by školám nemusela změna délky výuky vyhovovat, uvedlo ministerstvo například větší školní akce dlouhodobě naplánované na 29. nebo 30. června, jejichž zrušení by kvůli podmínkám storna znamenalo pro školu finanční dopady. Žádosti o úpravu organizace školního roku ministerstvo posoudí a může rozhodnout o jiném termínu ukončení vyučování.

„V případě, že má škola již z nějakého důvodu schválenou úpravu organizace školního roku, tato úprava platí,“ uvedl úřad.

Ministerstvo může stanovit odlišnosti v organizaci školního roku například kvůli opravě budovy či kvůli technické havárii. Možné je i přesunout část praktického vyučování žáků některých oborů středních škol, například těch zaměřených na zemědělství, z období školní výuky do prázdnin kvůli výuce sezonních témat. Školy mohou využít i ředitelské volno, které ministerstvu nehlásí.

Letní prázdniny potrvají podle informací na webu ministerstva do 31. srpna, nový školní rok začne školákům v úterý 1. září 2026.

Školní rok běžně trvá od 1. září do 30. června následujícího roku. Pokud připadne začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování následující pondělí. Obdobně pokud připadne konec druhého pololetí na pondělí, končí vyučování předcházející pátek, vyplývá z vyhlášky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 1 hhodinou

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 1 hhodinou

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 2 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 12 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.